Komárno

Historie

Počátky Komárna jsou spojené s kolonizačnímí aktivitami biskupa Bruna ze Schauemburku, který kolem roku 1272 nechal na nedalekém kopci vystavět hrad Šaumburk. Hrad nebyl nikdy dokončen, ale kolem něj vzniklo panství s množstvím vesnic, z nichž některé později zanikly. K roku 1282 je za majitele Komárna uváděn Jan, syn šaumburského purkrabího. Tento údaj je však nejistý. Ve stejné době měl totiž získat některé vesnice kolem Šaumburku jistý Milata z Násilé a v roce 1302, kdy zemřel, je mezi j

Komárno mělo od počátku podobu řadové vsi. Tato struktura je dodnes patrná v rozložení domů podél hlavní silnice. Vznikly zde také mlýny a pila – mlynářství bylo nejdůležitějším řemeslem ve vesnici a komárenský mlýn sloužil celému panství. Ve 14. století přibyla i dnes zaniklá tvrz jako sídlo majitelů Komárna. Až do 15. století Komárno často měnilo majitele a vývoj obce je téměř nemožné sledovat. V roce 1463 jej skoro na sto let získal rod Barských z Baště, po nich pak od roku 1532 vlastnili Komárno Kunčičtí z Kunčic, kteří patřili k nejbohatším rodům na Kelečsku. Posledním komárenským pánem byl Záviš Kunčický z Kunčic, který o většinu majetku přišel a roku 1589 musel prodat i tuto vesnici. Kupcem se měl stát Karel starší ze Žerotína, ale proti tomu zasáhl olomoucký biskup, který si nepřál, aby vesnici uprostřed biskupských pozemků získal luteránský šlechtic. Komárno se proto stalo přímým majetkem biskupa.

Druhá polovina 20. století znamenala hospodářský propad Komárna. Pokusy o založení vlastního jednotného zemědělského družstva v letech 1949 a 1958 byly pro nezájem zemědělců neúspěšné, zanikl vepřín na kraji vesnice, byla zrušena filiálka Thonetovy továrny i komárenské mlýny a většina obyvatel tak musela za prací dojíždět do okolních obcí. S tím souvisí propad obyvatel, jejichž počet začal po druhé světové válce klesat. Postupně zanikla škola i mateřská školka. Budovu bývalého pivovaru obyvatelé svépomocí přestavěli na Kulturní dům, poblíž něj pak v sedmdesátých letech vyrostl obchod a nová hospoda.

Pamětihodnosti

• Kaple svatého Cyrila a Metoděje
• Podél silnice od mostu směrem na Osíčko se nachází lipová alej zařazená na seznamu památných stromů.

Rodáci

• Bohumil Horák (1909–1941), válečný letec