Opava

Historie

Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zde zanechalo své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí „Jantarové stezky“ spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existenci Opavy, o které se ale uvažuje jako o falzu. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215. Dekret Přemysla Otakara I. z roku 1224 poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.

Jádro osídlení se koncentrovalo na křižovatce obchodních cest v areálu Horního náměstí a rozšiřovalo se podél nich do ulice Mezi trhy a západní části Dolního náměstí. Původní opevnění města bylo tvořeno patrně pouze příkopem a zemními valy opatřenými dřevěnou palisádou, později byly vystavěny kamenné hradby přerušené na třech místech městskými branami – Jaktařskou, Ratibořskou a Hradeckou. Kromě již zmíněných dvou náměstí existoval v té době ještě tržní prostor – Dobytčí trh – v místech dnešní Masarykovy ulice. V prostoru Horního náměstí, v místech pozdější Hlásky, vznikl v roce 1327 kupecký dům, nejstarší obchodní centrum města. Ve městě byla od konce 13. století mincovna, na jejímž místě byl v 80. letech 20. století vybudován moderní hotel Koruna. Opavské Přemyslovce na opavském knížecím trůně vystřídal syn krále Jiřího z Poděbrad, Viktorín z Poděbrad, který byl posléze donucen ustoupit nárokům syna uherského krále Matyáše, Jana Korvína. Po smrti Matyášově se však neudržel ani on a Opavské knížectví bylo podřízeno přímo českým králům.

V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k protestantům. Opavští se dostávali do ostrých konfliktů zejména s olomouckými biskupy. Na odpor ze strany protestantů narazilo i udělení opavského knížectví Karlovi z Lichtenštejna císařem Matyášem v roce 1613. Za třicetileté války byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu znamenal pro Opavu požár v roce 1689. V roce 1625 byl do Opavy povolán jezuitský řád a o pět let později zde bylo založeno jezuitské gymnázium. Jezuitská kolej ve Sněmovní ulici byla v letech 1711–1723 přestavěna do barokní podoby, po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadla stavům. Při gymnáziu bylo v roce 1814 založeno muzeum, nejstarší na území českého státu. Od roku 1853 budova sloužila zemskému sněmu, v současnosti je sídlem Zemského archivu.

Opava zůstala i po ukončení třicetileté války centrem knížectví, samotný význam knížecích pravomocí a tím i význam ústředního města však s postupujícími centralizačními tendencemi habsburské monarchie klesal. Národnostní složení města se postupně měnilo ve prospěch německého obyvatelstva a ve 20. letech 18. století představovali Češi jen asi sedminu obyvatel Opavy.

Porážka Marie Terezie a rozdělení Slezska mezi Prusko a Rakousko vyneslo Opavu do pozice centra rakouského Slezska. Svá sídla si zde vedle úřadů zbudovala řada příslušníků slezské šlechty. Význam Opavy v 19. století podtrhlo i konání tzv. Opavského kongresu neboli také kongresu tzv. Svaté aliance v roce 1820, na němž se sešli evropští panovníci (rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.) a diplomaté.

V oblasti průmyslu vzniklo několik převážně textilních podniků. V roce 1825 byl vybudován pivovar, v polovině 19. století vznikly na Jaktařském předměstí dva cukrovary. Významným impulsem pro rozvoj průmyslu bylo otevření železničního spojení v rámci Severní dráhy Ferdinandovy v roce 1855. Jako hlavní město rakouského Slezska byla Opava i významným správním a samosprávním centrem. Sídlil zde Slezský zemský sněm, v jehož čele stál zemský hejtman a zemský výbor. Státní správu pro Slezsko tu vykonával zemský prezident a zemská vláda (místodržitelství). Sídlil zde také zemský soud.

V roce 1883 bylo v Opavě založeno české gymnázium, v roce 1877 Matice opavská. Ve městě vycházel Opavský besedník, pak Opavský týdenník, z německých listů Troppauer Zeitung a další. Politická a národnostní situace se vyhrotila po skončení první světové války, kdy se převážně německy mluvící Opava v závěru roku 1918 stala hlavním městem provincie Sudetenland. Pokus o revoltu vůči tvořícímu se československému státu skončil obsazením města československými vojenskými oddíly bez boje 18. prosince 1918.

V roce 1921 žilo v Opavě 33 457 obyvatel, z toho 8 527 Čechoslováků, 22 008 Němců a 608 Židů. Až do 30. listopadu 1928 byla Opava hlavním městem československého Slezska. V souvislosti s vytvořením země Moravskoslezské město přestalo být sídlem zemských úřadů. Ve městě stále výrazně převažovalo německé obyvatelstvo, podléhající zejména ve 2. polovině 30. let nacistické ideologii Henleinovy Sudetoněmecké strany, které naprostou většinou přivítalo připojení k nacistickému Německu v roce 1938. Místní synagoga byla vypálena. Opava se stala hlavním městem jednoho ze tří vládních obvodů v obsazených Sudetech.

Ve druhé světové válce bylo město osvobozeno ve dnech 22. až 24. dubna 1945. Při těžkých bojích byla značná část města poškozena nebo zcela zničena, přes 3000 sovětských vojáků zaplatilo svým životem. Většina původních obyvatel byla vysídlena a město změnilo nejen svůj vzhled, ale i národnostní ráz. Již v říjnu 1945 zahájila činnost stálá profesionální česká scéna Slezského národního divadla v Opavě. V roce 1948 byl v Opavě zřízen Slezský studijní ústav, dnes součást Slezského zemského muzea. V letech 1953–1959 působila ve městě Vyšší škola pedagogická, přenesená pak do Ostravy.

Na Ostrožné ulici, v budově postavené na místě rodného domu Petra Bezruče, byla v roce 1956 otevřena expozice o básníkově životě a díle. Od roku 1958 se na počest básníka koná každoročně v září kulturní festival Bezručova Opava. V rekonstruovaném objektu bývalého dominikánského kláštera působí od roku 1974 Dům umění, pořádající pravidelně ve svých prostorách umělecké výstavy i další kulturní akce. Od roku 1990 je Opava opět statutárním městem. Téhož roku zde zahájila první školní rok Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně a na tomto podkladě dne 9. července 1991 schválila ČNR zákon o zřízení Slezské univerzity se sídlem v Opavě.

Památky, školství a kultura

Významné stavby

Gotika

• Farní kostel a konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie (ostravsko-opavská diecéze)
• Kaple svatého Kříže, národní kulturní památka – tzv. Švédská kaple (Kateřinky)
• Kostel svatého Ducha s částí minoritského kláštera
• Dominikánský kostel svatého Václava
• Kostel svaté Kateřiny (Kateřinky)
• Kostel svaté Alžběty
• Johanitský kostel svatého Jana Křtitele
• Kostel Nejsvětější Trojice
• Kostel svatého Petra a Pavla (Jaktař)

Renesance

• Městská věž Hláska
• Dům U Bílého koníčka
• Dům Boží koutek
• Dům U Zavřené brány
• Další měšťanské domy

Baroko

• Sobkův palác
• Blücherův palác
• Kostel svatého Vojtěcha (svaté Jiří) s jezuitskou kolejí
• Mariánský sloup
• Müllerův dům
• Dům U Mouřenína
• Filipkův dvůr
• Františkánský klášter
• Průčelí kostela svatého Ducha a minoritský klášter
• Přestavba dominikánského kostela svatého Václava a přilehlého kláštera
• Další přestavby a úpravy starších kostelů

19. století

• Palác Razumovských
• Evangelický kostel
• Klášter klarisek (palác zemské vlády, dnes Slezská univerzita)
• Dívčí škola Řádu německých rytířů
• Slezské zemské muzeum – bylo založeno v roce 1814, nejstarší muzeum v ČR
• Slezské divadlo – základní kámen Zemského divadla v Opavě byl položen 1. května 1804
• Janottova vila

Počátek 20. století

• Městský dům kultury Petra Bezruče (Obchodní a živnostenská komora)
• Spořitelna
• Budova bývalého Zemského finančního ředitelství
• Budova bývalého Zemského ředitelství pošt a telegrafů (dnes Slezská univerzita)
• Budova bývalé Státní banky
• Jubilejní Schillerova škola
• Marianum – Ústav kongregace Dcer božské lásky
• Kaple Povýšení svatého Kříže
• Vila Soví Hrádek
• Hatschkova vila

Moderní architektura

• Obchodní dům Breda-Weinstein
• Kostel svaté Hedviky
• Špalíček
• Lassmannova vila
• Dům MUDr. Martínka (Kateřinky, architekt Lubomír Šlapeta)
• Vila Dr. Radima Hesse (architekti Čestmír a Lubomír Šlapeta)
• Městské koupaliště

Školy v Opavě

Opava jako kulturní centrum Slezska obsahuje vysoký počet vzdělávacích institutů. Nachází se zde střední školy snad pro každé zaměření, dvě gymnázia, učiliště a Slezská univerzita. Následující seznam ukazuje jejich neúplný výčet:

Základní školství

• Základní škola Edvarda Beneše s rozšířenou výukou jazyků a tělesné výchovy (hokej)
• Základní škola Ilji Hurníka s rozšířenou výukou hudební výchovy
• Základní škola Englišova s rozšířenou výukou sportu
• Základní škola Mírová
• Základní škola Mařádkova
• Základní škola a Mateřská škola, Šrámkova 4
• Základní škola T. G. Masaryka s rozšířenou výukou výtvarné výchovy
• Základní škola Opava-Kylešovice s rozšířenou výukou tělesné výchovy (fotbal) a informatiky
• Základní škola Boženy Němcové
• Základní škola Otická s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
• Základní škola Vrchní
• Základní škola Šrámkova se speciálními počítačovými třídami
• Církevní základní škola svaté Ludmily v Hradci nad Moravicí – odloučené pracoviště Slavkovská 2, Opava-Jaktař
• Základní umělecká škola Opava se zaměřením na hudbu, tanec, divadlo a výtvarné umění

Střední školství

• Církevní konzervatoř Opava (kombinuje SŠ a VOŠ)
• Mendelovo gymnázium
• Slezské gymnázium
• Střední škola průmyslová a umělecká Opava
• Střední průmyslová škola stavební
• Střední zdravotnická škola
• Masarykova střední škola zemědělská a přírodovědná, Opava, příspěvková organizace
• Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická
• Střední odborná škola poštovní
• Střední škola technická
• Střední odborné učiliště stavební
• Střední škola hotelová
• Soukromá střední škola podnikatelská
• Soukromá obchodní akademie

Vyšší odborné školství

• Církevní konzervatoř Opava (kombinuje SŠ a VOŠ)
• Vyšší odborná škola a Hotelová škola
• Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola

Vysoké školství

První vyšší školou v Opavě byla jezuitská kolej, založená v 17. století, která stala základem německého opavského gymnázia. V roce 1870 došlo k prvnímu neúspěšnému pokusu o založení univerzity, avšak až po druhé světové válce byla zahájena zásadní jednání o Slezské univerzitě. Z původních snah se ale podařilo roku 1953 realizovat pouze Vyšší pedagogickou školu, která se navíc v roce 1959 přemístila do Ostravy, kde z ní postupně vznikla Pedagogická fakulta, základ pozdější Ostravské univerzity (přírodovědné obory se nicméně ještě v 60. letech vyučovaly v Opavě).

Teprve po sametové revoluci byly dány podmínky proto, aby i v Opavě vznikla samostatná vysoká škola. Právním nositelem příprav vzniku Slezské univerzity se stala Masarykova univerzita v Brně, která k roku 1990 zřídila filozoficko-přírodovědeckou fakultu v Opavě a obchodně podnikatelskou fakultu v Karviné. Z nich pak na základě zákona České národní rady ze dne 9. července 1991 vznikla Slezská univerzita jako jedna z pěti nově zřízených českých univerzit.

Média

Momentálně vychází v Opavě každý den lokální Opavský a Hlučínský deník. Kromě toho vychází ve městě týdeníky Region, Region Opavsko a 5+2 Opava. Magistrát vydává každý měsíc měsíčník Hláska.

Osobnosti

• Martin z Opavy († 1279), významný kronikář 13. století (taky zvaný Polonus)
• Jan z Opavy, písař a iluminátor 14. století
• Amand Polan z Polansdorfu (1561–1610), kalvínský teolog
• Jeroným Hirnhaim (1637–1679), teolog, opat Strahovského kláštera
• Jan Kozánek (1819–1890), slezský advokát a novinář
• Olivier de Bacquehem (1847–1917), rakousko-uherský státní úředník a politik
• Johann Palisa (1848–1925), česko-rakouský astronom
• Alois Šebela (1880–1942), český římskokatolický kněz, středoškolský pedagog, vikář, čestný kanovník, vlastenec.
• Moritz von Auffenberg (1852–1928), rakousko-uherský generál a politik
• Johann Paul Karplus (1866–1936), rakouský neurolog a psychiatr židovského původu
• Petr Bezruč (původním jménem Vladimír Vašek; 1867–1958), slezský básník
• Joseph Maria Olbrich (1867–1908), česko-rakouský architekt a malíř
• Friedrich Hartmann (1876–1945), stavař, rektor Vídeňské technické univerzity
• Lucie Weidtová (1876–1940), sopranistka, známá svými rolemi v operách Richarda Wagnera
• Sophie Lazarsfeldová (roz. Munková, 1881–1976), rakousko-americká psychoterapeutka a spisovatelka
• Erna Raabeová (1882–1938), malířka a grafička
• Joža David (1884–1968), český politik, poslanec Národního shromáždění
• Paul Hatschek (1888–1944), vynálezce a protinacistický odbojář
• Jaroslav Konečný (1891–1943), československý legionář a protinacistický odbojář
• Wanda Hankeová (1893–1958), lékařka a etnoložka
• Leo Haas (1901–1983), malíř
• Walter Seidl (1905–1937), slezský, německy píšící spisovatel
• Josef Böhm (1907–1993), český geodet a kartograf
• Joy Adamsonová (původním jménem Friederika Viktorie Gessner; 1910–1980), rakouská přírodovědkyně a spisovatelka
• Pavel Eckstein (1911–2000), muzikolog, hudební kritik a dramaturg
• Susan Groagová Bellová (1926–2015), historička
• Gottfried Konecny (1930-2024), vysokoškolský profesor, průkopník fotogrammetrie
• Boris Rösner (1951–2006), divadelní a filmový herec
• Eduard Janota (1952–2011), ministr financí v úřednické vládě Jana Fischera
• Jaroslav Netolička (* 1954), bývalý fotbalový brankář
• Stanislav Bernard (* 1955), podnikatel v oblasti pivovarnictví, zakládající člen NFPK
• Pavel Složil (* 1955), bývalý tenista a tenisový trenér
• Ivana Dombková (* 1965), architektka
• Bohdan Sláma (* 1967), filmový režisér
• Marek Stoniš (* 1967), novinář
• David Moravec (* 1973), hokejista
• Renata Berková-Najserová (* 1975), triatlonistka, olympionička a trojnásobná mistryně republiky v triatlonu
• Kamil Mrůzek (* 1977), sjezdař na divoké vodě, jedenáctinásobný mistr světa
• Nataša Novotná (* 1977), tanečnice a choreografka
• Zdeněk Pospěch (* 1978), fotbalista hrající za fotbalový klub SFC Opava, český reprezentant
• Zbyněk Pospěch (* 1982), fotbalista hrající za fotbalový klub SFC Opava
• Jakub Přibyl (*1983), sommelier, trojnásobný mistr ČR, 4. místo na "The Best Sommelier of Europe & Africa 2021"
• Dominik Beneš (* 1986), operní režisér
• Lukáš Vondráček (* 1986), klavírista
• Jakub Holuša (* 1988), atlet, běžec
• Libor Kozák (* 1989), fotbalista, český reprezentant a útočník Aston Villa FC
• Marek Šindler (* 1992), kanoista, olympionik
• Radek Faksa (* 1994), hokejista, reprezentant ČR v ledním hokeji
• Jan Štencel (* 1995), hokejista
• Ondřej Gillig (* 1976), kytarista, pedagog