Teplice

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Teplicích.

Kostely

• Kostel sv. Jana Křtitele. Děkanský kostel stojí v dolní části Zámeckého náměstí. Byl postaven po r. 1585 na místě starší stavby, věž byla dokončena 1594, ale roku 1645 byla průčelní západní věž zasažena bleskem. Požárem byly některé zvony zničeny. R. 1659 sem byly dodány tři nové, které vyrobil zvonař Mikuláš Löw. Jeden z nich je v kostele dodnes, druhý byl zřejmě v důsledku válečných rekvizic přesunut do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze na Karlíně, třetí je nezvěstný. Dále se na věži nachází zvon z r. 1540 od Wolfa Hilgera a zvon z r. 1482 od Hanuše Konváře. Sanktusník kostela, lucerna i postranní věžička jsou prázdné. Nad zvonovým patrem se nachází byt věžníka, dnes prázdný. V kostele je cenné barokní zařízení z doby kolem 1730, obraz na hlavním oltáři a na bočních oltářích sv. Jana Nep. a 14 sv. pomocníků jsou z okruhu P. Brandla.
• Kostel Povýšení sv. Kříže na Zámeckém náměstí mezi kostelem sv Jana a zámkem je původně zámecká kaple, postavená po roce 1550 a v letech 1798-1806 romanticky zgotizovaná. Od roku 1950 slouží jako pravoslavný kostel. V boční severní věži se nachází zvon z r. 1477 s nápisem v gotické minuskuli a litinový zvon z bochumských oceláren. V západním okně věže v témže patře je zavěšen také zvonovinový hodinový cymbál, který má průměr 50 cm a kolem jeho horní části se vine rostlinný ornamentální pás, jinak je cymbál nezdobený. Loď kostela je zaklenuta křížovou klenbou, v boční kapli jsou dva italské mramorové oltáře z let 1420 a 1440, použité jako náhrobky
• Kostel Prokopa Holého na návrší, Chelčického 447/2 , na křižovatce s ul. Českobratrskou, s mohutnou věží, tvoří dominantu. Původně luteránský kostel sv. Bartoloměje z let 1861–1864 podle návrhu pruského architekta Friedricha Stülera, později v majetku Církve československé husitské, v 90. letech přeměněný na restauraci a dnes prázdný. Věž, dokončená r. 1882, je bez zvonu.
• Kaple Povýšení svatého kříže, původně hřbitovní z let 1728-1730. Drobná obdélná stavba bez věže stojí v Havlíčkových sadech. Sanktusník bez zvonu. Před kaplí je pomník básníka J. G. Seume.
• Kostel sv. Alžběty v Šanově z let 1864–1867, vybudovaný podle návrhu vídeňského architekta Heinricha Ferstela, s vysokou zadní severní věží stojí v Šanovských sadech na Zeyerově náměstí. Ve věži se na ocelové konstrukci nachází zvon z r. 1882 od Petra Hilzera.
• Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Trnovanech je cihlová trojlodní basilika z roku 1910 při silnici do Ústí nad Labem. Ve vysoké jižní věži se na ocelové konstrukci nachází zvon z r. 1911 od Richarda Herolda a litinový zvon z bochumských oceláren.

Ostatní budovy

• Zámek je rozlehlý komplex budov, uspořádaný do pěti křídel s nádvořím otevřeným do zámeckého parku. V celé východní části zámku byly v 50. letech objeveny rozsáhlé zbytky románského kláštera benediktinek z poloviny 12. století a půdorys trojlodního kostela, který uzavíral zhruba čtvercový dvůr (dnes přístupné). Na něj navazuje hlavní trakt (do náměstí), který vznikl v polovině 16. století a byl několikrát přestavován. Roku 1787 bylo na západní straně přistavěno divadlo, spojené s hlavním traktem V zámku dnes sídlí muzeum s pozoruhodnou sbírkou soch.
• Zahradní a plesový dům je barokní patrová stavba, kterou roku 1732 postavil K. Lagler. Stojí volně na západ od zámku a v přízemí je dnes kavárna.
• Hrad na Doubravské hoře se šesti baštami a příkopem z let 1478-1486, roku 1644 pobořený a opravený koncem 19. století.
• Divadlo bratří Čapků s kinem a restaurací postavil v letech 1919-1924 architekt R. Bitzan.
• Concordia. Expresionistická budova postavená pro libereckou pojišťovnu Concordia (dokončena v roce 1931) podle návrhu architektů Maxe Loose a Wilhelma Dorantha s Paulem Schaefterem-Hyrotsbergem.

Sochy a pomníky

• Morový sloup Nejsvětější Trojice na Zámeckém náměstí je dílo M. B. Brauna a kameníka M. Blümela z roku 1719.
• Řada cenných barokních soch po městě.
• Jubilejní kašna (lidově „u prasátek“) v parku u divadla je šestiboká kašna s novorománským sloupem uprostřed z roku 1862, která připomíná pověst o založení lázní roku 762. Jako chrliče slouží prasečí hlavy.
• Pravřídlo, kamenný výklenek s původním pramenem v ulici pod kostelem
• Pomník německého básníka J. G. Seumeho, který v Teplicích roku 1810 zemřel, v Havlíčkových sadech.

Galerie

• Teplická radnice v roce 1870

• Pomník T.G. Masaryka

• Pomník J.G. Seumeho

• Památník padlých letců 15. letecké armády USA na Doubravce

• Památník Sovětských vojáků

• Jaroslav Kubera, primátor města, křtí novou Teplickou vlajku (25. května 2013, 859. zahájení lázeňské sezóny).

• Mozartova socha

• Okno kapitulní síně zaniklého kláštera

• Krypta klášterního kostela