znak Dubí
Dubí

Historie

Starší dějiny

První písemné zmínky o Dubí jako o horním místě jsou z let 1494 až 1498, kdy zde přespávali horníci těžící cín. Po rozsáhlých dubových lesích, které se rozprostíraly po okolních stráních, byla rodící se osada pojmenována Dubí.

V 16. století došlo k rozvoji osady a po mnoha změnách majitelů a sporech o její vlastnictví se stává součástí teplického panství. Roku 1592 přikoupil Radslav Vchynský († 1619) od Rudolfa II. další lesní pozemky, vybudoval velkou oboru. V té době snad byla založena i myslivna „Barvář“. Po roce 1634, kdy byl v Chebu spolu s Valdštejnem zavražděn i Vilém Vchynský, majitel teplického panství, se toto dostalo do rukou rodu říšského maršálka Jana Jiřího Marka Clary-Aldringena. (Jeho potomci se zde udrželi až do května 1945, kdy uprchli před Rudou armádou.) Po převzetí zdejšího panství budovali Aldringenové ve mstišovské oboře šestiboký letohrádek dnes zvaný Dvojhradí – původně Tuppelburg.

Přes Dubí a Cínovec do Drážďan vedla formanská cesta, kudy se do Saska vozilo obilí, podél cesty byly staré mlýny. Městem se přehnala třicetiletá válka, po které z původních 18 usedlostí zůstalo obydlených jen deset – což byla obvyklá situace po třicetiletém drancování a zabíjení. Později, v době napoleonských válek mělo Dubí již 64 domů a pracovalo devět vodních kol. Pracovala papírna, pily, mlýn na výrobu střelného prachu zničený výbuchem a mlýn – hamr (kovárna) na zpracování železa. Toto období připomíná pamětní kámen s německým nápisem: „Napoleon I, dne 30. 8. 1813 – zvrat v řadě jeho vítězství.“ Nejstarší známou usedlostí v Dubí, již nedochovanou, byl Buschmühle rodiny Walterů, který stál již roku 1579. Příslušníci této rodiny vykonávali také funkci rychtářů. (V 19. století byl přestavěn na závod na výrobu dřevité vlny.)

Pamětihodnosti

Viz též|Seznam kulturních památek v Du

  • Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Kostel, roku 1898 vystavěný podle kostela Madonna dell'Orto v Benátkách, stojí v horní části obce při silnici na Cínovec. Ve vysoké boční jižní věži se nachází zvon z roku 1925 od Rudolfa Pernera. V prvním patře věže je volně uložen malý litinový zvon z roku 1919 s nečitelným nápisem.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci. Barokní kostel vystavěný mezi lety 1729 až 1732.
  • Kaple v Pozorce. Na návsi v obci mimo hlavní silnici stojí kaple s vysokou věží, v níž se nachází malý zvon.
  • Kaple sv. Eustacha v Mstišově. Kaple z roku 1707 stojí na návsi v obci. V zadní věžičce se nachází litinový zvon úlovitého tvaru.
  • V budově nádraží v Dubí se nachází soukromé železniční muzeum. Jde o úvraťové nádraží, součást Moldavské horské dráhy, na které od roku 1885 probíhal mezinárodní provoz mezi Mostem a saským Freibergem.

Osobnosti

  • Gustav Brecher (1879–1940), dirigent
  • Václav Draxl (1874–1939), československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění
  • František Gregor Emmert (1940–2015), hudební skladatel
  • Volkmar Gabert (1923–2003), německý sociálně demokratický politik a poslanec Evropského parlamentu
  • Rudolf Jelen (1902–1945), pilot 311. československé bombardovací perutě
  • Christian Lagler (1668–1741), stavitel
  • Rudolf Hänsel (1920–2018), farmakolog a profesor farmakognozie
  • Rudolf Mader (1943–2021), fotbalista
  • Eduard Joseph Machaczek (1815–1893), římskokatolický duchovní a publicista, narodil se na Cínovci
  • Carl Oskar Renner (1908–1998), bavorský spisovatel
  • Horst Seemann (1937–2000), filmový herec, scenárista a skladatel
  • Max Tandler (1895–1982), krušnohorský básník
  • Georg Hans Trapp (1900–1977), malíř, grafik, rytec
  • František Weigend (* 1951), fotbalista
  • Horymír Zelenka (1931–1992), básník a malíř

Počet obyvatel dle sčítání lidu

Rok 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Obyvatel 1 746 2 804 4 423 4 430 4 163 4 411 2 646 3 788 3 274 3 900 3 681 3 675

Oficiální web město Dubí:
www.mesto-dubi.cz

PSČ Dubí: 417 01 až 417 32