Mikulov (Okres Teplice)

Památky

Kulturní památky

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mikulově.

Dietrichsteinská hrobka
Gotická hranolová městská věž
Kaple svatého Šebestiána
Kostel Povýšení svatého Kříže
Kostel sv. Václava
Obří sud (Mikulov)
Pěchotní srub MJ-S 29 SVAH
Raně barokní piaristický klášter s kostelem sv. Jana Křtitele z let 1666 – 1689
Sloup Nejsvětější Trojice od Ignáce Lengelachera z roku 1724.
Svatý kopeček u Mikulova
Synagoga v Mikulově
Věž na Kozím vrchu
Zámek Mikulov
Zámecká zahrada - založena v roce 1691
Židovská čtvrť
Židovský hřbitov

Přírodní památky a rezervace

Město Mikulov se nalézá v chráněné krajinné oblasti Pálava, jejíž správa v něm sídlí. V okolí města se nachází množství přírodních památek, jako například:

Jeskyně Na Turoldu
PR Svatý kopeček
PR Turold
PR Růžový vrch
PR Šibeničník
PP Kočičí kámen
PP Kočičí skála

Historie

Vznik Mikulova se zpravidla klade na počátek 12. století, kdy zde byla založena trhová osada, jež se v roce 1279 dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město. Na místě románského a gotického hradu vznikl v 17. století zámek.

Mikulov byl od konce 13. do konce 16. století v držení Lichtenštejnů, poté patřil až do 19. století Ditrichštejnům, kteří vlastnili zámek a velkostatek až do roku 1945, kdy také zámek vyhořel.

Ve zdejším zámku byly po bitvě u Slavkova dojednány (2. prosince 1805) předběžné podmínky míru mezi Francií a Rakouskem. A 61 let poté, po porážce rakouských vojsk v bitvě u Sadové, tu 26. 7. 1866 podepsali příměří mezi Rakouskem a Pruskem, tzv. Mikulovské příměří.

Od poloviny 19. století Mikulov vlivem polohy mimo hlavní železnice stagnoval a začal ztrácet vliv ve prospěch blízké a výhodněji položené Břeclavi. Po druhé světové válce bylo velkou většinou německé město vysídleno a počet obyvatel se teprve během 70. let vyrovnal meziválečné hodnotě.

Do roku 1960 byl Mikulov okresním městem, pak se v důsledku nového členění státu stal mikulovský okres součástí okresu Břeclav. Po zrušení okresních úřadů získal 1. ledna 2003 Mikulov status obce s rozšířenou působností, jejíž městský úřad převzal některé úkoly zrušeného okresního úřadu pro obce v okolí.

Osobnosti

Narozené v Mikulově

Joseph von Sonnenfels (1732 Mikulov – 25. dubna 1817 Vídeň) – rakouský a německý právník a spisovatel
Heinrich Auspitz (1835 Mikulov – 1886 Vídeň) – rakouský dermatolog
Leopold Götz (1839 Mikulov – 1908 Mikulov) – advokát a politik, starosta Mikulova, poslanec Říšské rady
Adolf Schärf (20. dubna 1890 Mikulov – 28. února 1965 Vídeň) – rakouský prezident (1957 – 1965)
Karel Krautgartner (20. července 1922 Mikulov – 20. září 1982 Kolín nad Rýnem) – český hudebník, skladatel jazzové hudby, herec, dirigent, jeden z nejlepších československých saxofonistů 20. století

Působící v Mikulově

Balthasar Hubmaier (1480 – 10. března 1528) – vlivný německý/moravský anabaptistický vůdce
Rabi Jehuda Löw ben Becalel (1525–1609) – slavný tvůrce Golema, který zde jako druhý zemský rabín pobýval v letech 1553–1573.
Karel Maxmilián z Ditrichštejna (1702–1784) – majitel mikulovského panství, který zde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb, nositel Řádu Zlatého rouna
Rebe Šmuel Šmelke ha-Levi Horovic (1726 Halič – 1778 Mikulov) – významný chasidský rabín
Rabi Mordechaj ben Abraham Benet (1753–1829) – učenec a vrchní moravský rabín
František Josef z Ditrichštejna (1767–1854) – majitel mikulovského panství, generálmajor, nositel rytířského kříže Řádu Marie Terezie
Jan Evangelista Purkyně (18. prosince 1787 Libochovice – 28. července 1869 Praha) – český fyziolog, anatom, biolog a filozof, který studoval a učil na zdejším piaristickém gymnáziu.
Rabi Samson Rafael Hirsch – v letech 1847-1851 vrchní zemský rabín