znak Mikulov
Mikulov

Památky

Kulturní památky

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mikulově.
  • Dietrichsteinská hrobka
  • Gotická hranolová městská věž
  • Kaple svatého Šebestiána
  • Kostel Povýšení svatého Kříže
  • Kostel sv. Václava
  • Obří sud (Mikulov)
  • Pěchotní srub MJ-S 29 SVAH
  • Raně barokní piaristický klášter s kostelem sv. Jana Křtitele z let 1666 – 1689
  • Sloup Nejsvětější Trojice od Ignáce Lengelachera z roku 1724.
  • Svatý kopeček u Mikulova
  • Synagoga v Mikulově
  • Věž na Kozím vrchu
  • Zámek Mikulov
  • Zámecká zahrada - založena v roce 1691
  • Židovská čtvrť
  • Židovský hřbitov

Přírodní památky a rezervace

Město Mikulov se nalézá v chráněné krajinné oblasti Pálava, jejíž správa v něm sídlí. V okolí města se nachází množství přírodních památek, jako například:

  • Jeskyně Na Turoldu
  • PR Svatý kopeček
  • PR Turold
  • PR Růžový vrch
  • PR Šibeničník
  • PP Kočičí kámen
  • PP Kočičí skála

Historie

Vznik Mikulova se zpravidla klade na počátek 12. století, kdy zde byla založena trhová osada, jež se v roce 1279 dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město. Na místě románského a gotického hradu vznikl v 17. století zámek.

Mikulov byl od konce 13. do konce 16. století v držení Lichtenštejnů, poté patřil až do 19. století Ditrichštejnům, kteří vlastnili zámek a velkostatek až do roku 1945, kdy také zámek vyhořel.

Ve zdejším zámku byly po bitvě u Slavkova dojednány (2. prosince 1805) předběžné podmínky míru mezi Francií a Rakouskem. A 61 let poté, po porážce rakouských vojsk v bitvě u Sadové, tu 26. 7. 1866 podepsali příměří mezi Rakouskem a Pruskem, tzv. Mikulovské příměří.

Od poloviny 19. století Mikulov vlivem polohy mimo hlavní železnice stagnoval a začal ztrácet vliv ve prospěch blízké a výhodněji položené Břeclavi. Po druhé světové válce bylo velkou většinou německé město vysídleno a počet obyvatel se teprve během 70. let vyrovnal meziválečné hodnotě.

Do roku 1960 byl Mikulov okresním městem, pak se v důsledku nového členění státu stal mikulovský okres součástí okresu Břeclav. Po zrušení okresních úřadů získal 1. ledna 2003 Mikulov status obce s rozšířenou působností, jejíž městský úřad převzal některé úkoly zrušeného okresního úřadu pro obce v okolí.

Osobnosti

Narozené v Mikulově

  • Joseph von Sonnenfels (1732 Mikulov – 25. dubna 1817 Vídeň) – rakouský a německý právník a spisovatel
  • Heinrich Auspitz (1835 Mikulov – 1886 Vídeň) – rakouský dermatolog
  • Leopold Götz (1839 Mikulov – 1908 Mikulov) – advokát a politik, starosta Mikulova, poslanec Říšské rady
  • Adolf Schärf (20. dubna 1890 Mikulov – 28. února 1965 Vídeň) – rakouský prezident (1957 – 1965)
  • Karel Krautgartner (20. července 1922 Mikulov – 20. září 1982 Kolín nad Rýnem) – český hudebník, skladatel jazzové hudby, herec, dirigent, jeden z nejlepších československých saxofonistů 20. století

Působící v Mikulově

  • Balthasar Hubmaier (1480 – 10. března 1528) – vlivný německý/moravský anabaptistický vůdce
  • Rabi Jehuda Löw ben Becalel (1525–1609) – slavný tvůrce Golema, který zde jako druhý zemský rabín pobýval v letech 1553–1573.
  • Karel Maxmilián z Ditrichštejna (1702–1784) – majitel mikulovského panství, který zde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb, nositel Řádu Zlatého rouna
  • Rebe Šmuel Šmelke ha-Levi Horovic (1726 Halič – 1778 Mikulov) – významný chasidský rabín
  • Rabi Mordechaj ben Abraham Benet (1753–1829) – učenec a vrchní moravský rabín
  • František Josef z Ditrichštejna (1767–1854) – majitel mikulovského panství, generálmajor, nositel rytířského kříže Řádu Marie Terezie
  • Jan Evangelista Purkyně (18. prosince 1787 Libochovice – 28. července 1869 Praha) – český fyziolog, anatom, biolog a filozof, který studoval a učil na zdejším piaristickém gymnáziu.
  • Rabi Samson Rafael Hirsch – v letech 1847-1851 vrchní zemský rabín

Pobývající v Mikulově

  • Alfons Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) slavný český malíř a designér období secese

Oficiální web město Mikulov:
www.mikulov.cz

PSČ Mikulov: 692 01