Děčín

Historie

Původní osídlení bylo založeno při tehdejším labském brodu, kterým procházela vý Na dnešní zámecké skále bylo postupně vybudováno přemyslovské hradiště, které sloužilo jako správní a obranné středisko. Ve 13. století byl na místě hradiště vybudován gotický kamenný hrad, v jehož podhradí nechal král Přemysl Otakar II. založit královské město. První písemná zmínka o Děčíně jakožto městě pochází z roku 1283.

Ve 14. století zasáhlo město několik povodní. Proto bylo jeho centrum přestěhováno o kus výše, přibližně do úrovně dnešního Masarykova náměstí. Tehdy mělo město právo obchodu, říční dopravy a rybolovu.

V období husitské revoluce bylo město postiženo několika požáry. V 16. a 17. století docházelo k častému střídání majitelů děčínského panství – vystřídali se zde tři majitelé, než je získal rod rytířů z Bünau (Bynov). Za jejich vlády nad Děčínem došlo k prudkému rozvoji obchodu a řemeslné výroby. Město provozovalo cihelny, vápenku a kamenolomy. Vlastnilo také V roce 1628 bylo panství prodáno Thun-Hohensteinům. Po třicetileté válce význam Děčína opět poklesl. V tom období zahájili Thunové významnou přestavbu městského hradu na barokní zámek, obklopený zahradami. Další rozvoj přineslo Děčínu až 18. století, kdy došlo ke zrušení pevnostního statusu města. Thunové opět přestavěli zámek do dnešní klasicistní podoby.

Velkým stimulem pro další bouřlivý rozvoj města bylo zprovoznění železniční tratě Praha–Drážďany, 8. dubna 1851. Hlavní trať procházející po levém břehu Labe zahájila přeměnu Děč, kterou trať procházela. V roce 1874 se z Děčína stal železniční uzel. Dostavěny byly také tratě z Teplic, Č Masarykovo náměstíVe válečném roce 1942 bylo dvojměstí Děčín a Podmokly, společně s obcí Staré Město sloučeny do jednoho města se společným názvem Děčín. Tento stav byl potvrzen i po válce v roce 1945, kdy byly k již vzniklému celku ještě přičleněny další obce (Rozbělesy, Chrochvice, Želenice, Vilsnice, Bynov, Bělá, Boletice nad Labem, Nebočady, Březiny).

V éře komunismu dále pokračovala výstavba města. Dále se rozvíjel průmysl a vlivem bytové výstavby docházelo také k dalšímu nárůstu počtu obyvatel. Od roku 1960 je Děčín centrem velmi lidnatého okresu Děčín o rozloze 909 km² a čítajícího 130 tisíc obyvatel. Velká panelová sídliště vznikala v 60.–80. letech 20. století zejména ve Starém městě, v Boleticích nad Labem, v Želenicích, v Bynově, v Březinách a v Novém městě. Touto zástavbou bylo ale velmi postiženo zejména historické jádro starého Děčína. V této době byl opět posílen význam labské plavby výstavbou moderního přístavu a překladiště v Loubí, čímž se Děčín stal nejvýznamnějším českým přístavem. Od roku 1980 jsou k Děčínu připojeny další okolní obce, např. Dolní Žleb nebo Lesná.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byly (v letech 1968 až 1991) v Děčině dislokovány dva vojenské útvary Sovětské armády.

Pamětihodnosti

Viz též|Seznam kulturních památek v Děčíně|Seznam budov v Děčín leží na okraji turisticky velmi atraktivní oblasti Českosaského Švýcarska. Velká část města leží v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.

Nejvýznamnější památkou ve městě je děčínský zámek umístěný na skále na pravém břehu Labe, nad soutokem Labe a Ploučnice. Do roku 1932 byl v majetku rodiny Thunů, poté ho převzal stát, který zde zřídil kasárna. Ta v areálu zámku přetrvala až do roku 1991. K zámku vede přístupová cesta Dlouhá jízda – ve skále vytesaná silnice ohraničená z obou stran vysokými zdmi. Zámecké zahrady a parky zasahují i pod skálu, kterou je jako součást cesty parkem prokopán krátký skalní tunel pokračující řetězovou lávkou přes Mlýnský náhon.

Zajímavostmi jsou děčínské mosty z 15. a 16. století – Staroměstský most přes Ploučnici a Ovčí můstek – krátké, přemostění Jílovského potoka v Podmoklech, charakteristické vysokým klenutím mostního oblouku. Na Masarykově náměstí v Děčíně najdeme také několik historicky cenných objektů barokní kašnou počínaje a měšťanskými domy konče. Nedaleko náměstí najdeme barokní kostel sv. Václava a Blažeje. Za zmínku ještě také stojí budova synagogy z počátku 20. století v Podmoklech, při cestě na Pastýřskou stěnu. Synagoga v Děčíně stojí ve čtvrti secesních vil. Dominantou celého Děčína je právě Pastýřská stěna se zoologickou zahradou a vyhlídkovou restaurací.

Mezi další památky a zajímavosti Děčína patří:

• Kostel svatého Václava a Blažeje – původně gotický, dokončený roku 1310, zničen roku 1749 a v letech 1754–1778 znovu vystavěn. Za Josefa II. zrušen a přeměněn na skladiště, roku 1878 obnoven. Barokní trojlodí s tribunami, obdélným polygonálně ukončeným presbytářem, sakristií a kaplí sv. Anny. Nad trojosým průčelím s pilastry a volutami hranolová věž. Zařízení převážně barokní, klasicistní a z 19. století. Hlavní oltář z 2. poloviny 18. století. Vedle kostela barokní kaple P. Marie Pomocné z roku 1726 se sochařskou výzdobou. Vzácné varhany z roku 1864 jsou dílem liboucheckých varhanářů Antona a Franze Fellerových. Původní umístění bylo v děkanském kostele v Teplicích, do Děčína byly přeneseny v roce 1949. V roce 2012 provedli jejich generální opravu varhanáři Petr a Peter Nožinovi; v návaznosti na dílo Jiřího Jóna, Tomáše Horáka, Víta Honyse a Joachima Žura (jz). Varhaníkem a regenschorim je od roku 1965 Jan Záhora st.(* 1951). Neméně vzácnou památkou jsou tři zvony, umístěné v chrámové věži: „Vít“ z roku 1744, zvonař Jan Jiří Kühner, hmotnost 770 kg, tón E. „JanPavel“ z roku 1744, zvonař Jan Jiří Kühner, hmotnost 621 kg, tón G. „JESUS“ z roku 1927, zvonař Richard Herold, hmotnost 358 kg, tón Fs.
• Kostel Povýšení svatého Kříže – postaven v letech 1687–1691 po požáru staršího kostela. Barokní jednolodí s bočními kaplemi a tribunami, příčnou lodí, kopulí (nad křížením) a obdélným presbytářem. Nad průčelím atika se sochařskou výzdobou. Bohatě vyzdoben freskami z legendy o svatém Kříži a na závěrné stěně presbytáře freska Povýšení svatého Kříže. Zařízení převážně barokní a rokokové. Kostel je spojen krytou chodbou se zámkem.

Rodáci

• Balthasar Resinarius (1485–1544), hudební skladatel
• Anton Kern (1709–1747), věhlasný malíř, autor především náboženských a historických námětů, označovaný jako „benátský mistr saského a českého rokoka“
• Leopold Leonhard Raymund z Thun-Hohensteinu (1748–1826), pasovský biskup
• Leopold Lev z Thun-Hohensteinu (1811–1888), šlechtic a politik
• Franz z Thun-Hohensteinu (1847–1916), šlechtic a politik, dlouholetý místodržitel v Čechách, ministerský předseda Předlitavska
• Miroslav Tyrš (1832–1884), profesor na Karlově univerzitě, spoluzakladatel organizovaného tělovýchovného hnutí v Čechách, zejména Sokola
• Zdenka Fassbenderová (1879–1954), česko-německá operní pěvkyně (sopranistka)
• Johann Radon (1887–1956), matematik
• Julius Arigi (1895–1981), rakouské stíhací eso v první světové válce
• Helmut Preidel (1900–1980), severočeský archeolog, historik, konzervátor a pedagog
• Maria Paudler (1903–1990), německá herečka
• Egon Klepsch (1930–2010), německý politik, předseda Evropského parlamentu (1992–1994)
• Eva Erbenová (* 1930), spisovatelka
• Wolfgang Jeschke (1936–2015), německý spisovatel
• Hans Ticha (* 1940), německý grafik, malíř a ilustrátor
• Sigrid Grabner (* 1942), německá spisovatelka
• Bronislava Volková (* 1946) – bohemistka a spisovatelka
• Jiří Bartoška (1947–2025), český herec a filmový organizátor
• Jan Záhora (* 1951), děčínský varhaník, do roku 1965
• Jaroslava Fabiánová (* 1965), sériová vražedkyně
• Radek Fridrich (* 1968), básník
• Tomáš Midgi Řezníček (* 1969), básník
• Petr Kolínský (* 1953), architekt, scénograf, malíř, grafik, pedagog
• Lenka Kny (* 1962), režisérka a scenáristka
• Vladimír Šmicer (* 1973), fotbalista
• Tomáš Kraus (* 1974), akrobatický a sjezdový lyžař, reprezentant ve skikrosu
• Jaroslav Halíř (* 1975), trumpetista, člen České filharmonie
• Petr Tenkrát (* 1977), hokejista, reprezentant v hokeji a mistr světa v inline hokeji z roku 2011
• Petr Voříšek (* 1979), fotbalista
• Jiří Maryško (* 1980), český herec
• Karolína Kurková (* 1984), modelka
• Tomáš Hradecký (* 1984), historik a vysokoškolský pedagog
• Sámer Issa (* 1985), zpěvák
• Jitka Antošová (* 1987), veslařka, olympionička
• Jan Nedbal (* 1990), herec
• Lenka Antošová (* 1991), veslařka, olympionička
• Sabina Křováková (* 1992), zpěvačka
• Václav Sejk (* 2002), fotbalista
• Alexandr Pech (* 2002), básník