Chomutov

Historie

= Středověk

První zmínka o Chomutově pochází z 29. března 1252, kdy Bedřich Načeradec z Chomutova daroval městečko řádu německých rytířů, kteří zde roku 1254 zřídili svou komendu. Původní dřevěné hrazení bylo ve druhé polovině čtrnáctého století vystřídáno hradbami kamennými. Roku 1396 udělil komtur Albrecht z Dubé městu pečeť se znakem. Němečtí rytíři drželi chomutovské panství do roku 1411, kdy jim je po bitvě u Grunwaldu král Václav IV. (s výjimkou patronátu nad kostely) odňal. Dne 16. března 1421 byl Chomutov oblehnut husity a po dvou dnech obléhání byl dobyt a vypleněn a většina obyvatel povražděna. Poté město střídalo šlechtické majitele; naposledy jimi byli Hasištejnští z Lobkovic, kteří ve městě jako na jednom z prvních míst v Čechách prosazovali tvrdou rekatolizaci (1589 zde byla založena chomutovská jezuitská kolej). Roku 1591 se měšťané proti jezuitům vzbouřili a vyplenili jejich sídlo, za což byli dva z vůdců vzpoury popraveni. Po odsouzení Jiřího Popela staršího z Lobkovic mu byl roku 1594 Chomutov zkonfiskován Ru, 1650 Nejstarším hornickým podnikem u Chomutova byl kamencový důl Kryštof chomutovského (původně pražského) měšťana Lazara Grohmana. Nacházel se spolu s vitriolovou hutí v prostoru dnešního Kamencového jezera. První písemná zmínka o dolu pochází z roku 1558 z privilegia vydaného Janem z Veitmile. Vytěžená surovina se zpracovávala na kamenec přímo na místě v huti, jejíž roční produkce se pohybovala v řádech desítek tun (např. v roce 1563 to bylo 62 t). Od roku 1770 se v huti začalo topit uhlím, které dodával důl v Pohlodech. Po

Roku 1928 byla k Chomutovu připojena Horní Ves (dnešní severozápadní část města). V souvislosti s Mnichovskou dohodou muselo být většinově německé město v říj, stalo se součástí Říšské župy Sudety (Reichsg z města vysídleno.

Experimentální domy s mezonetovými byty na sídlišti Březenecká

V šedesátých až osmdesátých letech dvacátého století došlo k rozsáhlé přestavbě města, která se výrazněji nedotkla historického jádra, jež je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Plán na výstavbu sídlišť mezi Chomutovem a Jirkovem vznikal v šedesátých letech dvacátého století. Vycházel z předpokladu, že v roce 1975 bude žít v chomutovsko-jirkovské aglomeraci 95 000 lidí. O výstavbě sídlišť Březenecká a Kamenná bylo rozhodnuto v roce 1966 a v letech 1970–1971 také o sídlištích Zahradní a Písečná, přestože se s výstavbou druhých dvou počítalo až po roce 1980.

{| class="wikitable sortable" align="left" style="margin: 1em 2em 1em 0" |+ Počet obyvatel některých chomutovských sídlišť |- ! Sídliště !! 2011 !! 2021 |- | Březenecká || align="right"| || align="right"| |- | Kamenná || align="right"| || align="right"| |- | Písečná || align="right"| || align="right"| |- | Pod Černým vrchem || align="right"| || align="right"| |- | U Jitřenky || align="right"| || align="right"| |- | U Luny || align="right"| || align="right"| |- | U Severky || align="right"| || align="right"| |- | Zadní Vinohrady || align="right"| || align="right"| |- | Zahradní || align="right"| || align="right"| |}

Jejich součástí se měly stát kromě až šestnáctipodlažních domů také nová nemocnice, gymnázium, bazén, domov důchodců, podzemní garáže a další objekty běžné vybavenosti. Z velkých plánů nakonec zůstaly jen kino s knihovnou (zbořeny během října a listopadu 2012), fotbalové hřiště s tenisovými kurty a obchodní centrum.

Sídliště Březenecká, Kamenná, Zahradní a Písečná spojují Chomutov s Jirkovem jako městskou aglomeraci s přibližně 64 000 obyvateli.

Sídliště Březenecká a Kamenná byla postavena v letech 1970–1985. Dominantou obou sídlišť měly být tzv. experimentální domy s mezonetovými byty nadlehčené nadzemními pilíři. Ve stylu Le Corbusierovy koncepce je inspirován marseillským kolektivním domem Unité d’habitation navrhl architekt Rudolf Bergr. Velké časové skluzy způsobené neobvyklým pracovním postupem způsobily, že z plánovaných šesti domů byly postaveny pouze tři. Na Březenecké byly částečně nahrazeny vybudováním tří třídílných třináctipodlažních domů v Holešické ulici a výstavbou Hutnické ulice na místě plánovaného domova důchodců. Oproti původním plánům, které počítaly se zahájením stavby po roce 1980, byla výstavba sídlišť Zahradní a Písečná zahájena už před rokem 1975. Důvodem bylo relativně snadné napojení na existující inženýrské sítě, horkovod z Komořan, budovaný čtyřproudový úsek silnice I/13 a také možnost využít občanskou vybavenost v Jirkově. Stavba proto byla zahájena v sousedství Jirkova a pohltila malé osady Keprtovo Pole a Kamenný Lom.

Po roce 1990 prošla většina panelových domů na sídlištích rekonstrukcí a v rámci projektu Sídliště – místo pro život, bylo vybudováno několik dětských hřišť, postupně jsou opravovány chodníky a rozšiřují se parkoviště.

Do roku 2002 byl Chomutov sídlem okresního úřadu, od 1. července 2006 je statutárním městem v čele s primátorem.

Pamětihodnosti

Viz též|Seznam kulturních památek v Chomuto

Středem historického města je protáhlé, podloubím lemované náměstí 1. máje s barokním sloupem Nejsvětější Trojice od Ambrože Laurentise, z roku 1697, obklopeným sedmi sochami světců, z let 1725–1732. Středisko knihovnických a kulturní služeb v něm provozuje galerii.

Ve městě je rozmístěna řada barokních plastik, z nichž se však většina nenachází na svém původním místě a některé pochází ze zaniklých sídel chomutovského okresu. Mnoho plastik, kamenných náhrobků a božích muk a architektonických článků je uloženo a zpřístupněno v lapidáriu Oblastního muzea. Ke kvalitním drobným památkám patří kaple Panny Marie v Mostecké ulici na sídlišti Zadní Vinohrady. ale jeho budovu zbořili až po otevření nového hřbitova v Beethovenově ulici po roce 1859. Kromě nich na území města zanikla řada menších kaplí. Na počátku nacistické okupace byla během tzv. Křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 vypálena a zničena zdejší synagoga.

Podkrušnohorský zoopark

Zoopark Chomutov je zoologická zahrada zaměřená na chov evropských a asijských zvířat (vlk, zubr, medvěd, tuleň atd.), Zoopark ze severní strany přiléhá ke Kamencovému jezeru a svojí rozlohou je největším zoo v České republice. Součástí zooparku je i Kaštanka, která je považována za nejstarší a nejsevernější sad památných stromů kaštanovníků setých v České republice. V minulosti byl součástí parku i recesistický výběh ropáka bahnomilného, který ale zoo zrušilo, když se stal předmětem soudního sporu, protože byl vytvořen bez vědomí výtvarnice Barbary Šalamounové, která vytvořila výtvarnou podobu ropáků pro studentský film Jana Svěráka.

Osobnosti

Od roku 2005 uděluje Magistrát města Chomutova ocenění významným osobnostem, které se zasloužily o veřejný život ve městě nebo šíření jeho dobrého jména. Seznam držitelů ceny je uveden v článku cena Jiřího Popela z Lobkovic.

Vlastníci města

Většinu patnáctého století, po vyhnání řádu německých rytířů, Chomutov spravovala královská komora, která město postupně zastavila řadě šlechticů. Obvykle však známe jen rok udělení města do zástavy.

• do roku 1252: Bedřich z Chomutova – první známý majitel města
• 1252–1411: řád německých rytířů
• 1411–1488: královská komora, zástavní držitelé:
• 1414: Půta z Illburka
• 1416: Václav IV.
• 1424: Mikuláš Chudý z Lobkovic
• 1436: Jakoubek z Vřesovic
• 1439–1452: Jan z Vřesovic
• 1454: Mikuláš II. z Lobkovic
• 1455–1465: Jan Calta z Kamenné Hory
• 1465: Burian II. z Gutštejna
• 1465–1483: Bonuše (Anna), dcera Jana Calty z Kamenné Hory
• 1483–1488: Beneš z Veitmile
• 1488–1496: Beneš z Veitmile
• 1496–1513: bratři Jan, Michal, Kryštof, Šebestián z Veitmile a jejich strýcové Ladislav a Zikmund (Michal, Kryštof, Ladislav a Zikm

• Jan Jakub Weingarten (1692–1701), právník
• Johann Joseph Urtika (1710–1784), český kronikář a městský písař v Chomutově, úředník mincovního a horního úřadu v Čechách
• František Josef Pubička (Pubitschka) (1722–1807), jezuita, děkan filozofické fakulty a historik
• František Josef Gerstner (1756–1832), profesor matematiky a mechaniky
• Anton Schreiter (1810–1884), politik
• Marie Šechtlová (1928–2008), fotografka
• Václav Zenger (1830–1908), fyzik a meteorolog
• Raimund von Stillfried (1839–1911), rakouský úředník, malíř a fotograf
• Gustav Brosch (1844–1924), rakouský polárník a námořní důstojník
• Franz Höfer von Feldsturm (1861–1918), rakouský polní podmaršálek
• Jindřich Uzel (1868–1946), zoolog
• Mája Čapková-Oktávcová (1888–1966), duchovní a překladatelka
• Ernst Fischer (1899–1972), rakouský spisovatel a komunistický politik, ministr kultury
• Erich Heller (1911–1990), vysokoškolský učitel, germanista
• Otto Cimrman (1925–1988), hokejista
• Ruth Maria Kubitschek (1931–2024), německo-švýcarská herečka a spisovatelka
• Jaroslav Tetiva (1932–2021), basketbalista
• Josef Klíma (1938–2018), hokejista
• Jiří Žáček (* 1945), básník, spisovatel a překladatel
• Vlastimil Harapes (1946–2024), český tanečník, režisér a choreograf
• Jiří Bulis (1946–1993), hudebník
• Ilja Sainer (1947–2008), malíř a sochař
• Václav Poštolka (1948–2009), geograf
• Zdena Benešová (* 1949), archivářka
• Petr Leška (* 1949), hokejista
• Irena Ondrová (1949–2021), politička
• Jiří Polanský (* 1950), politik
• Zdeněk Beneš (* 1952), historik
• Vojtěch Návrat (* 1953), keramik
• Ladislav Drlý (* 1953), politik
• Jaroslav Krákora (* 1955), lékař a politik
• Jiří Janda (* 1956), sochař
• Vladimír Kýhos (* 1956), hokejista
• Antonín Jelínek (* 1956), zápasník
• Jiří Hromada (* 1958), herec a politik
• Lydie Kheková (1958–2018), keramička
• Ilona Mauritzová (* 1959), vysokoškolská pedagožka a politička
• Luboš Veselý (* 1961), herec
• Martin Zhouf (* 1962), výtvarník, ilustrátor
• Jan Konvalinka (* 1963), biochemik a prorektor Univerzity Karlovy
• Olga Krumlovská (* 1963), spisovatelka
• Lubomír Moudrý (* 1963), zoolog
• Zdeněk Urban (* 1963), fotbalista
• Jiří Kalous (* 1964), hokejista
• Petr Klíma (1964–2023), hokejista
• Miloslav Netušil (* 1964), gymnasta
• Tomáš Cihlář (* 1967), biochemik a virolog
• Jiří Řehák (* 1967), učitel a politik
• Miroslav Šuta (* 1969), lékař a publicista
• Pavel Markvart (* 1970), politik
• Oldřich Krejčoves (* 1971), kytarista
• Daniel Černý (* 1972), politik
• Marek Hrabáč (* 1973), politik
• Dana Poláková (* 1973), herečka
• Petr Hlaváček (* 1974), historik
• Patrik Gedeon (* 1975), fotbalista
• Zdeněk Godla (* 1975), herec romského původu
• Petr Leška (* 1975), hokejista
• Jiří Pospíšil (* 1975), politik
• Marek Hilšer (* 1976), lékař a politik
• Markéta Jeriová (* 1976), sáňkařka
• Roman Harvatovič (* 1978), hokejista
• Viktor Hübl (* 1978), český hokejista
• Pavla Rybová (Hamáčková) (* 1978), česká atletka, halová mistryně světa a halová mistryně Evropy ve skoku o tyči
• Luboš Horčička (* 1979), hokejista
• David Hájek (* 1980), hokejista
• Jaromír Baxa (* 1982), ekonom a politik
• Štěpán Horváth (* 1982), boxer
• Jana Tesaříková (* 1982), výtvarnice a hudebnice
• David Weingärtner (1985–2015), hudebník
• Roman Chlouba (* 1991), hokejista
• Simona Baumrtová (* 1991), plavkyně, olympionička, mistryně Evropy 2013
• Nicolas Hlava (* 1994), hokejista
• Martin Jech (* 1996), horolezec

Ostatní osobnosti

• Ignác Tirsch (1733–1781), jezuitský misionář, autor kreseb v díle Codex pictoricus Mexicanus
• Hans Goldmann (1899–1991), švýcarský oftalmolog, rektor univerzity v Bernu
• Erich Heller (1911–1990), britský filozof, esejista, profesor univerzity Northwestern v Evanstonu (Illinois, USA)
• Ernst Heinrich Hassler alias Ernst Hall (* 1922), německý publicista a spisovatel
• Jiří Heřt (1928, Louny – 2014, Chomutov), profesor anatomie, Rytíř českého lékařského stavu, v pořadí druhý předseda českého klubu skeptiků Sisyfos