Krakov

Památky

Jak již bylo uvedeno, Krakov je jedním z nejdůležitějších polských turistických center s cennými památkami z různých epoch. V Krakově se nachází více než 6 tisíc historických objektů.

• Wawelské návrší:
  • Katedrála (Katedra na Wawelu)
  • Královský hrad (Zamek Królewski na Wawelu)
  • Dračí jáma (Smocza Jama)
• Krakovský rynek
  • Mariánský kostel (Kościół Mariacki)
  • kostel sv. Vojtěcha (kościół św. Wojciecha)
  • tržnice Sukiennice (Sukiennice w Krakowie)
  • Radniční věž (Wieża ratuszowa w Krakowie)
  • pomník Adama Mickiewicze (Pomnik Adama Mickiewicza)
  • pamětní desky (Tablice pamiątkowe na Rynku krakowskim)
• Ulica Grodzka
• Barbakan
  • kostel svatého Ondřeje a klášter sester Klarisek (kościół św. Andrzeja i klasztor ss. Klarysek)
• bývalá židovská čtvrť Kazimierz
  • Synagoga Stara
  • Synagoga Izaaka
  • Synagoga Kupa
  • Synagoga a hřbitov Remuh
  • Synagoga Tempel
  • Synagoga Wysoka
  • Synagoga Wolfa Bociana (Poppera) z roku 1620
• Kopce – umělá návrší, mohyly:
  • Kopiec Kościuszki
  • Kopiec Krakusa
  • Kopiec Piłsudskiego
  • Kopiec Wandy
• Pevnosti
• Gotický Krakov:
  • Kostel a klášter Dominikánů (Kościół i klasztor Dominikanów)
  • Kostel sv. Františka z Assisi a klášter františkánů (kościół i klasztor Franciszkanów)
  • Wawelská katedrála (Katedra na Wawelu)
  • Mariánský kostel (kościół Mariacki), ze kterého každou hodinu zní hejnal
  • Středověké městské opevnění
  • Gotické kostely na Kazimierzu:
    • Kostel sv. Kateřiny (Kościół św. Katarzyny)
    • Kostel Božího těla (Kościół Bożego Ciała)
  • Kostel sv. Marka (Kościół św. Marka)
  • Kostel sv. Kříže (Kościół św. Krzyża)
  • Kostel sv. Jiljí (Kościół św. Idziego)
  • Kostel sv. Barbory (Kościół św. Barbary)
  • Radniční věž (Wieża ratuszowa)
  • Collegium Maius – nejstarší část univerzity
  • Barbakan
  • Floriánská brána (Brama Floriańska)
• Renesanční Krakov
  • Zigmuntuva kaple na Wawelu (kaplica Zygmuntowska na Wawelu)
  • Vila Decjusza (willa Decjusza w Woli Justowskiej)
  • prałatówka kościoła Mariackiego
• Barokní Krakov:
  • Kostel Misionářů (kościół Misjonarzy na Stradomiu)
  • Kostel Bernardýnů (kościół Bernardynów na Stradomiu)
  • Kostel sv. Petra a Pavla (kościół św. Piotra i Pawła)
  • Kostel sv. Martina (kościół św. Marcina)
  • Kostel sv. Mikuláše (kościół św. Mikołaja)
  • Kostel Proměny Páně (kościół Przemienienia Pańskiego (oo. Pijarów))
  • Kostel sv. Floriána (Kościół św. Floriana)
  • Kostel Karmelitánský (kościół Karmelitów na Piasku)
  • Kostel sv. Anny (Kościół św. Anny)
  • Kostel Zvěstování panny Marie (kapucínský) (Kościół Zwiastowania NP Marii, oo. Kapucynów)
  • Kostel a klášter Pavlínů na Skalce (kościół i klasztor Paulinów, na Skałce)
• Krakov v 19. století
  • Rakovický hřbitov, zal. 1803 (Cmentarz Rakowicki)
  • Krypta zasloužilých na Skalce (Krypta Zasłużonych na Skałce)
  • domy Teodora Talovského (kamienice Teodora Talowskiego)
• Další sakrální stavby
  • Dom Kapituły
  • Kostel Matky Boží Sněžné sester Dominikánek (Kościół MB Śnieżnej, ss. Dominikanek)
  • Kostel Srdce Ježíšova, jezuitský (Kościół Serca Jezusowego, oo. Jezuitów)
  • Kostel sv. Jana (Kościół św. Jana, ss. Prezentek)
  • Kostel sv. Josefa (Kościół św. Józefa, ss. Bernardynek)
  • Kostel sv. Kazimíra (Kościół św. Kazimierza, oo. Reformatów)
  • Kostel sv. Norberta (Kościół św. Norberta, ss. Norbertanek)
  • Arcibiskupský palác (Pałac Arcybiskupi)
• Parky
  • Planty
  • Błonia

Historie

Po třetím dělení Polska obsadili Krakov Rakušané. V letech 1809–1815 náležel do Varšavského knížectví jako hlavní město departamentu. V letech 1815–1846 byl hlavním městem maličké, formálně nezávislé Krakovské republiky. Tehdy začala celková modernizace města, které stále tkvělo ve středověku . Byla zbourána většina městských hradeb, byl zasypán příkop a na jeho místě byly vybudovány rozsáhlé městské sady, obepínající staré jádro. Po „krakovské revoluci“ v roce 1846 byl Krakov opět začleněn do Rakouska jako velkovévodství Krakovské, jehož součástí zůstal až do roku 1918. V roce 1850 zničil velký požár téměř půl města.

Po roce 1918 a rozpadu Rakousko-Uherska byl Krakov přičleněn k nově vzniklému Polsku. V letech 1939–1945 byl hlavním městem tzv. Generálního gouvernementu.

V roce 1951 bylo ke Krakovu připojeno nově založené město Nová Huť (Nowa Huta, založena v roce 1949 na území vesnic Mogiła, Płaszów a Krzesławice).