Dobříš

Historie

Území v okolí města bylo osídleno již v mladší době kamenné, důkazem jsou dvě hradiště na katastru města a nález kamenné sekery staré 3500 let. Z mladšího období jsou z města či nejbližšího okolí evidovány jen skrovné archeologické nálezy, spadající do raného, popřípadě přelomu raného a vrcholného středověku, např. mince (denár) z Dvorců či koňská podkova.

První písemná zmínka o Dobříši je z roku 1252. Čtyři listiny udávající práva klášteru v Plasích, které zde podepsal král Václav I., uvádějí Dobříš jako královský lovecký dvorec na Zlaté stezce. Později statek připadl na čas šlechtickým vlastníkům – Rožmberkům od roku 1262 a Štěpánovi z Tetína od roku 1321.

Zámek a hrad Vargač

Za Jana Lucemburského přešla Dobříš opět do rukou krále. V této době je Dobříš označována jako trhová ves. Původní místo této vsi bylo v okolí dnešního dobříšského hřbitova, kde si právě Jan Lucemburský nechal vystavit hrad Vargač. Na lovy sem později jezdili i Janovi potomci. Karel IV. přenesl na dobříšský hrádek nejvyšší lovčí úřad české koruny a připojil k němu třináct panství. Václav IV. povýšil Dobříš na městečko.

Rozvoj městečka zastavily husitské války. V únoru 1421 se v Dobříši setkala vojska Jana Žižky s pražany, a spojené šiky odtud táhly na západ vyhnat vojsko krále Zikmunda. Od této doby začalo zastavování královského panství šlechtickým držitelům.

Období po husitských válkách

Pobořený hrad zapsal Zikmund v roce 1422 Bedřichu a Hanuši z Kolovrat. Od Hanuše vykoupil Vargač král Jiří z Poděbrad, aby ho roku 1461 zastavil svým synům Viktorinovi, Bočkovi, Jindřichovi a Hynkovi. Ti se statku v roce 1472 vzdali. Poté se v držbě hradu vystřídali ještě Jindřich ze Švamberka a od roku 1491 Děpold z Lobkovic († 1527), než jeho synové vrátili roku 1530 Dobříš Ferdinandu I.

• Služby (výběr): 2 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, advokát, notář, 2 autobusoví dopravci, 12 autodopravců, biograf Sokol, fotoateliér, hodinář, 12 hostinců, 2 hotely (Heinz, Na knížecí), 2 kapelníci, knihkupectví, lékárna, obchod s obilím Meisler, obchod s obuví Baťa, pension, brusič skla, Občanská záložna v Dobříši, Okresní záložna hospodářská v Dobříši, vinárna, voňavkářství, zahradnictví, zubní ateliér.

Pamětihodnosti

• Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti patří zámek patřící rodu Colloredo-Mansfeld. V dobách komunismu v něm sídlil Svaz československých spisovatelů, někteří (např. Bohumil Říha) zde i zemřeli. Zámek je celoročně přístupný veřejnosti.
• Bezprostředně u zámku je francouzský park, který se řadí k jedněm z nejhezčích v ČR. Volnější parkovou úpravu má anglický Dobříšský park, chráněný jako přírodní památka.
• V minulosti zde převládal kožedělný průmysl, město proslulo výrobou rukavic, kterou sem přinesl v 19. století Šalamoun Abeles. Židovská obec je připomínána již koncem 16. století. Z této doby pochází i nejstarší náhrobky na zdejším židovském hřbitově.
• Ve městě je Muzeum se stálými expozicemi, věnovanými rukavičkářské výrobě, dále místním Židům, další expozice je věnována městu Dobříš, historii zdejšího vodohospodářství a také osobnosti Ludvíka Kopáčka, významnému dobříšskému rodákovi.
• Ve Staré Huti u Dobříše je u rybníka Strž dům, kde bydlel Karel Čapek.
• V blízkosti Dobříše jsou zbytky dvou fortifikací: opevnění Dvorce u hájovny Obora a hradiště na Hradci.
• Děkanský kostel Nejsvětější Trojice byl vybudován naproti zámku v letech 1791–1797 na místě Loretánské kaple.
• Evangelický kostel v Příbramské ulici je moderní stavbou z roku 1937 a navázal svým vznikem na evangelickou tradici tolerančního evangelictví v sousední obci – Rybníkách (zde kostel z roku 1874). V letech 1993–1994 byla v sousedství vybudována fara.
• Bývalá synagoga byla v poválečných letech přestavěna na kulturní dům. Během adaptace byla zbořena její věž a zjednodušeny fasády.
• Mezi náměstím a zámkem bývala fíkovna s odsuvnou střechou, která byla zbořena v 60. letech 20. století.
• Nad městem bylo ve třicátých letech 20. století postaveno Masarykovo sanatorium pro choroby nervové a vnitřní. Za dob totality zde bývala léčebna pro význačné osoby. Dnes je z něj Léčebna dlouhodobě nemocných.
• V roce 2009 byl lom na jižním konci města vyhlášen jako přírodní památka Jezírko u Dobříše.
• Obora Aglaia u Knížecích Studánek je místem, kde byl vysazen jelenec virginský.
• Na Huťském rybníce byla poprvé v Evropě vysazena ondatra pižmová. Na břehu rybníka v zámeckém parku je pomník této události.

Vybrané ulice a náměstí

Mírové náměstí

Mírové náměstí leží v centru města. Má výměru dva hektary. Na východním konci podlouhlého náměstí stojí radnice. V minulosti zde chtělo panstvo podle pověsti postavit kostel, záměr ale ztroskotal na odporu obyvatel, neboť se zde nacházel rybníček, a kachny a husy by se neměly kde koupat. Část náměstí zabírá autobusové stanoviště. V současnosti probíhají přípravy na rekonstrukci náměstí. Středem náměstí vede akátová alej se sochou sv. Šebestiána. Na severní straně náměstí zůstala z původní zástavby zachována budova sokolovny. Na západní straně navazuje jižně Komenského náměstí, na kterém stojí škola a pošta. Pražská ulice vede z náměstí až na konec města. K původní Pražské ulici byla po roce 1989 přiřazena i bývalá ulice Rudé armády. Na této ulici se nachází zámek, kostel Nejsvětější Trojice i železniční stanice. Po ulici je částečně vedena trasa silnice II/114. Náměstí svobody leží na Pražské ulici nad rybníkem Koryto. Nachází se zde zámek a kostel a v parčíku socha sv. Jana Nepomuckého.

Osobnosti

• Evžen Tyttl (1666–1738), opat Plaského kláštera, narozen v Dobříši
• Jan Jindáček (1846–1927), podnikatel a politik, narozen v Dobříši
• Ondřej Kadlec (1859–1928), houslista, dirigent a hudební skladatel
• Václav Ertl (1875–1929), filolog, bohemista, překladatel z francouzštiny a středoškolský pedagog, narozen v Dobříši
• Josef Balabán (1894–1941), legionář, československý voják, příslušník odbojové organizace Obrana národa a její zpravodajsko-sabotážní skupiny známé jako Tři králové, narozen v Dobříši
• Václav Šprungl (1926–1998), malíř a grafik, narozen v Dobříši
• Jan Drda (1915–1970), novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik, zemřel v Dobříši
• Josef Beránek (1892–1978), legionář, důstojník a brigádní generál, zemřel v Dobříši
• Slavomír Lener (* 1955), hokejový trenér
• Miro Pogran (* 1964), malíř, grafik a ilustrátor
• Jaromír Bláha (* 1970), veterinář, občanský aktivista, vedoucí a zakladatel programu Lesy v Hnutí DUHA.
• Tomáš Helebrant (* 1974), politik, manažer a poslanec parlamentu ČR
• Jan Tománek (* 1987), handicapovaný cyklista