Únětice

Historie

První písemná zmínka o vsi (in villa Vnetych) s kostelem pochází z roku 1125. Po roce 1770 postaven nový kostel, fara i hospodářský dvůr. V letech 1870–1882 zde roztocký lékař Čeněk Ryzner objevil a prozkoumal pravěké pohřebiště z rané doby bronzové. Podle toho pohřebiště byla pojmenována na něm zastoupená únětická kultura.

Na konci třicetileté války v roce 1648 byly Únětice vypáleny Švédy, kteří obléhali Prahu.

V roce 1710 zde byl založen pivovar, kde se vařilo pivo až do znárodnění v roce 1949. V roce 2011 bylo vaření piva v tomto architektonicky hodnotném objektu obnoveno.

12. prosince 2008 byly obci uděleny znak a vlajka. Roku 2009 byly v obci pojmenovány ulice (celkem 31 názvů) a zavedena orientační čísla. Zastupitelstvo 5 hlasy ze 7 přítomných rozhodlo, že smaltované označníky ulic budou černožluté, tedy v barvách obce.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
• 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
• 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ
• 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever
• 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever
• 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

V obci Únětice (přísl. Černý Vůl I., 607 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 4 hostince, kolář, kovář, krejčí, 5 mlýnů, 2 obuvníci, 2 pekaři, pivovar, povozník, 8 rolníků, 3 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Únětice, 2 trafiky, velkostatek Kapituly u sv. Víta.

Počet obyvatel

Počet obyvatel je uváděn za Únětice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste. V celé únětické aglomeraci nicméně žije necelý jeden tisíc obyvatel.

{| class="wikitable" |+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 |- | 394 || 425 || 505 || 553 || 592 || 489 || 606 || 440 || 364 || 335 || 391 || 423 || 481 ||706 |}

{| class="wikitable" |+ Vývoj počtu domů za roky 1869 – 2011 ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 |- | 57 || 52 || 62 || 65 || 74 || 72 || 94 || 109 || 95 || 91 || 113 || 144 || 165 || 226 |}

Pamětihodnosti

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie, zřízen roku 1132, nynější podoba je pozdně barokní z let 1766 až 1770. Obdélná budova s věží v západním průčelí, užším obdélným presbytářem a sakristií v ose. Vnitřní zařízení z doby po 1770, na hlavním oltáři obraz Nanebevzetí od Igráce Raaba.
• Barokní fara naproti kostelu z roku 1766, upravená 1905.
• Hřbitovní kaple svatého Josefa, postavena na morovém hřbitově východně od centra obce (Alšova ul.) v posledních letech 17. století, opravena 1783. Pětiboká stavba, sklenutá kupolí.
• Kaple svatého Jana Nepomuckého, barokní z roku 1716 západně od centra (Školní ul.). Obdélná s půlkruhovým závěrem a valenou klenbou.
• Před ní sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1699 (socha tč. uložena v depozitáři).
• Špejchar z roku 1752.
• Pohřebiště, archeologické naleziště nejstarší doby bronzové na Holém vrchu – podle něj je pojmenována tzv. únětická kultura, k níž později byly přiřazeny i nálezy z dalších míst Evropy