Horoměřice

Pamětihodnosti

• Barokní zámek Horoměřice z 18. století
• Kámen nejasného původu, považovaný někdy za menhir (snad z 1. stol. př. n. l.)

Historie

Pravěk a starověk

Podle archeologických nálezů bylo území dnešních Horoměřic obydleno již v době bronzové - jsou zde naleziště pozůstatků knovízské a únětické kultury (2000-1500 př.n.l.). Ta se ostatně nazývá podle sousední obce Únětice.

Kolem roku 400 př.n.l. se na území obce objevují Keltové. Jim se také často připisuje vztyčení nevelkého hranolového pískovcového kamene na severovýchodním okraji obce, považovaného někdy za menhir; žádné důkazy pro toto tvrzení však neexistují. Nejstarší zpráva o kameni pochází až z roku 1930. Archeologický výzkum se v jeho blízkosti nikdy neprováděl, původ a účel kamene je ve skutečnosti nejasný.

Středověk a novověk

Název obce pochází zřejmě od jména významné osoby, neboť obec je připomínána jako ves lidí Hořeměrových nebo Hořemírových. Podle dalšího výkladu se obec jmenovala Holměřice, hlavně díky lánům polí a roviny táhnoucí se od Prahy až k Tursku, které byly holé.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1273, kdy se připomíná jako majetek strahovského kláštera, v jehož držení zůstala až do husitských válek, kdy ves byla zabavena Pražany. Po skončení válek ale klášter získal ves zpět. Obcí procházela jedna z nejstarších zemských stezek, Via Magna.

Největší utrpení zažily Horoměřice za třicetileté války (1618 – 1648). Koncem října 1639 za švédského tažení na Prahu vojska generála Banéra pustošila kraj.

Strahovský klášter měl v Horoměřicích hospodářský dvůr s obytnou budovou, která byla upravena v 1. polovině 18. století na jednoduchý patrový zámeček s rustikovanými rámci a obdélníkovými okny v omítkových rámcích. Na střeše je umístěna věžička s lucernou. Přízemí je sklenuto valenou klenbou s lunetami. V patře je zachována kaple svaté Anny. Pod zámkem se nachází dnes již zpustlý park.

Od 19. století do současnosti

V roce 1848 vznikl v obci spolek dobrovolných hasičů.

Pod dojmy triumfálního V. všesokolského sletu vznikla v Horoměřicích sokolská jednota (1907).

Jak Sokol tak Sbor dobrovolných hasičů existují v obci dodnes.

Za druhé světové války bylo v Horoměřicích zatčeno 9 mužů, všichni byli po bezvýsledném vyšetřování asi za měsíc propuštěni. V roce 1941 byla rozpuštěna místní jednota Sokola, byly rozpuštěny i další vlastenecké spolky a existovaly jen okupanty povolené organizace.

Celkem se do aktivního odboje zapojilo 50 horoměřických občanů, 19 bylo vězněno a 10 zavražděno. Horoměřičtí odbojáři se účastnili aktivně především závěrečných bojů 2. světové války. Pomník na školní zahradě připomíná oběti obou světových válek.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
• 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
• 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ
• 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever
• 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever
• 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

Ve vsi Horoměřice (1494 obyvatel, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 lékaři, 2 autodopravci, biograf Radio, cukrář, obchod s cukrovinkami, družstvo pro rozvod elektrické energie v Horoměřicích, 2 holiči, 6 hostinců, kapelník, 2 koláři, kominík, konsum Včela, 3 kováři, krejčí, 2 obuvníci, palivo, pekař, 3 povozníci, 12 rolníků, 4 řezníci, 7 sadařů, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, tesařský mistr, 2 trafiky, 2 truhláři, velkostatek kláštera premonstrátů, 3 zahradníci, zámečník

Významní rodáci

• Benedikt Roezl (1824-1885), český botanik a cestovatel
• Rudolf Myzet (1888-1964), scenárista, režisér a herec (působil v USA), vlastním jménem Rudolf Procházka