Odolena Voda

Historie

Město Odolena Voda, dříve též Vodolina Voda, Odolena Vodis či prostě Vodolka je starého původu. Lokalita byla osídlena již od mladší doby kamenné. Je situována v malé nadmořské výšce a má mírné klima. První písemná zmínka však pochází až z roku 1352, a to ze zápisu o majetku Svatovítské kapituly na Pražském hradě. Podle něj ves patřila děkanovi a kapitule a měla již kostel svatého Klimenta s farářem či vikářem. Roku 1373 je zmiňován dočasný světský držitel, rytíř Jan Laclík/Maclík z Odoleny Vody.

Existence panského sídla ve vsi se týká zápis z roku 1407, ve kterém se rektor kostela svatého Mikuláše na Novém městě pře s paní Bětkou o tzv. nápravu. Jednalo se o doživotní pronájem nějakého panství za určité služby. Prakticky vždy bylo součástí nápravy sídlo, někdy však jen poplužní dvůr.

Vodolka zůstala v držení kapituly až do počátku husitského hnutí, roku 1421. Díky následné sekularizaci získalo ves Staré Město Pražské, respektive jeho měšťané, jimž sídlo patřilo více než sto let. Postupně bylo panství pronajímán za 60 kop českých grošů několika nápravníkům, a to v rozsahu poplužního dvora, několika dědin, rybníka a luk.

Po roce 1547 v důsledku stavovského povstání měšťanů proti Ferdinandovi I. Habsburskému byl majetek Starého Města zkonfiskován a stal se na krátkou dobu královským majetkem, roku 1549 byl pak prodán za 750 kop českých grošů bratřím Fabiánovi, Janovi a Benešovi, rytířům Sekerkům ze Sedčic. Odolena Voda byla nejprve ve společném držení Fabiána, Jana a Beneše Sekerků společně s Lobkovicemi, Mlékojedy a Neratovicemi. Roku 1553 se prostřední z nich, Jan, oženil a věno své ženy Mariány ze Šebířova pojistil zápisem na Odoleně Vodě. O tři roky později došlo k rozdělení majetku. V podací smlouvě je ves zapsána s poplužním dvorem a platem, lukami, pastvinami, lesy, rybníkem, krčmou a podacím právem ke kostelu svatého Klimenta. Z tohoto seznamu vyplývá, že ve zmiňované době nebylo v obci žádné panské sídlo. Jan Sekerka přesídlil na Vodolku, vybudoval zde tvrz a výrazně panství zvětšil. Roku 1563 zdědil po strýci Lobkovice s rodovou tvrzí. Po jeho smrti pak Odolenu Vodu zdědil jeho synovec Ladislav a držel ji po celý zbytek 16. století. Z této doby se dochoval několik soudních záznamů, ve kterých je Ladislav Sekerka ze Sedčic žalován pro neuhrazení dluhu. Roku 1618 se Ladislav zúčastnil stavovského povstání a vykonával funkci komisaře při stavovském direktoru. V roce 1620 však náhle zemřel a jeho majetek i dluhy převzala vdova Voršila.

Po Bílé hoře

Roku 1622 byl celý majetek zkonfiskován a ihned prodán Polyxeně z Lobkovic za 9 000 zlatých. Vodolské panství skládající se z tvrze (tehdy poprvé připomínané), dvora, ovčína, polí, dvou hájů, dvou štěpnic, kolatury, kovárny, kostela, masného krámu a dalšího příslušenství bylo součástí prodeje se vsí Dřínov a poplužním dvorem Červená Lhota. Připojení k ostatním lobkovickým statkům znamenalo pro ves ztrátu významu a bývalé samostatnosti.

Ve snaze o kompaktnější panství pak syn Polyxeny, Václav Eusebius z Lobkovic, směnil v roce 1671 Odolenu Vodu a Červenou Lhotu za vesnici Ctiněves s jezuitskou kolejí. V tomto roce je tvrz v zápise uvedena bez dalších popisů, z čehož se lze domnívat, že její stav nebyl špatný. Oproti tomu v zápisu v jezuitském urbáři z roku Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byl jeho majetek převeden na studijní fond. Prameny v této době tvrz nezmiňují, poněvadž hrála pouze podřadnou roli obytného objektu pro poplužní dvůr. Statek měl v té době správce, písaře, sládka, bednáře, čtyři rychtáře, jednoho lesníka a revírníka a tři sloužící. Roku 1811 přešel majetek panství do rukou náboženského fondu a ten ho dále pronajímal. Od roku 1816 byl nájemce August z Ledebouru, který ves i se sousedními Panenskými Břežanami roku 1820 odkoupil. Roku 1823 je pak odprodal Janovi ze Somssich a ten je roku 1828 prodal dále Matyáši Fridrichovi z Riesse. Jeho syn Adolf svobodný pán z Riese-Stallburgu držel statek až do konce 19. století, kdy ho odprodal Hospodářské kreditní bance. V roce 1864 zde založil cukrovar.Téhož roku Jan Peluněk založil sladovnu.

Hospodářská kreditní banka roku 1910 odprodala statek židovskému podnikateli v cukrovarnictví Ferdinandu Blochovi-Bauerovi, který v roce 1938 uprchl do Švýcarska, kde zemřel. Za druhé světové války byl jeho majetek vyvlastněn ve prospěch Německa. Po válce byl nakrátko vrácen rodině Blochů, ale následně znárodněn a přičleněn ke Státnímu statku Ďáblice, roku 1967 pak došlo k vytvoření Státního statku Odolena Voda. Objekt tvrze byl využíván k bytovým čelům, postupně zchátral. Po revoluci v roce 1989 byl odprodán firmě Kenvelo, zbylí obyvatelé vystěhováni a objekt dále chátral. V roce 2006 objekt koupil pan Kodym, který ho postupně rekonstruuje.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Karlín
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Karlín
• 1929 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever
• 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-sever
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever
• 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-sever
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-sever
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ

Rok 1932

V obci Odolena Voda (870 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, autodoprava, biograf Sokol, cukrář, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie, hodinář, 2 holiči, 4 hostince, hotel Sokol, 2 klempíři, kolář, dělnický konsum, kovář, 3 krejčí, 2 malíři pokojů, velkoobchod s moukou, 3 obuvníci, 3 pekaři, povoznictví, 8 rolníků, 2 řezníci, 2 sedláři, 4 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Odolena Vodu, okresní hospodářská záložna v Karlíně, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, velkostatek Schöller, 2 zámečníci, zednický mistr.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Klimenta, architektura od K. I. Dientzenhofera (1733–1735), fresky maloval Jan Kuben
• Sloup se sochou Panny Marie z roku 1706 na náměstí
• Zámek Odolena Voda, vznikl přestavěním z renesanční tvrze
• Židovský hřbitov západně od města, v lesíku za dálnicí směrem k Postřižínu. Založen počátkem 19. století, dnes na ploše 0,37 ha dochováno kolem 200 náhrobků z let 1831–1935.

Rodáci

• V místní části Dolínek se narodil Vítězslav Hálek – český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců.
• Místním rodákem byl Bedřich Bobek, ústavní soudce, politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění.
• V Odoleně Vodě se narodil Jaroslav Čermák, osobnost francouzského protinacistického odboje. V Československu byl vězněn komunistickým režimem.
• Narodil se zde policista a poslanec za ČSSD Stanislav Huml.
• V místním fotbalovém klubu začal svou kariéru bývalý reprezentant Václav Drobný.