Mělník

Historie

Počátky osídlování

Nejstarší doklady osídlení Mělnicka pochází z neolitu. Podle Kosmy byl zdejší kmen Pšovanů připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje s Ludmilou. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denáry s nápisem Emna regina – civitas Melnic. V tomto období se začala na Mělníku pěstovat vinná réva.

Třinácté až sedmnácté století

Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25. listopadu 1274, kterou byl Mělnickým darován k dobudování obce podíl na výnosu labského obchodu. Ottův slovník naučný uvádí: „Město Mělník založeno bylo po způsobu jinozemských měst za krále Přemysla Otakara II. roku 1274. Od tohoto času nazýváno bylo městem královským. Po smr

Mělník prohlásil natrvalo za královské věnné město až Karel IV. Ten sem dal přivézt z Burgundska a z Champagne vinnou révu a zvelebil tak mělnické vinařství. V době husitských válek zůstával Mělník ve spolku s Pražany. Za vlády krále Jiřího z Poděbrad město hospodářsky prosperovalo. Po smrti Jiřího z Poděbrad se Mělník stal sídlem královny vdovy Johanky z Rožmitálu. Ta darovala zdejší kapitule svatého Petra a Pavla vskutku královský dar, a to 1,5 tuny stříbra, a přála si být po smrti pochována v místním kostele. Když

Od konce 15. století město stagnovalo a později upadalo. Situace se zhoršila zejména po potlačeném protihabsburském odboji českých měst a části šlechty roku 1547. Král Ferdinand I. Habsburský zabavil městu všechen majetek, postihl ho citelnou finanční pokutou, zrušil cechy, dosadil do města císařského rychtáře. Období od husitských válek do třicetileté války se stalo zlatým věkem pro mělnické vinaře. Rozšiřovaly se vinice, bohatí měšťané financovali stavbu kostela sv. Ludmily a na Chloumku kostel Nejsvětější Trojice.

Třicetiletá válka velmi těžce zasáhla i Mělník. Časté pobyty vojsk, švédská okupace, drancování, požáry, mor. Odchodem mnoha řemeslníků a vinařů do emigrace se město téměř vylidnilo. V 17. a 18. století Mělník ničily požáry, morové epidemie, selská povstání a řada neúrodných let.

Osmnácté a devatenácté století

Od konce 18. století se Mělník stal součástí zemědělského zázemí pro pražskou aglomeraci a také průchozí stanicí dálkového obchodu a exportu. Jen málo se ho dotkla průmyslová revoluce. Někdejší královské věnné město se změnilo na téměř provinciální městečko. Továrny zde vznikaly jen v souvislosti s vývojem zemědělství. Typické byly trhy, jarmarky, živnosti, řemesla a tradiční vinařství. Od roku 1850 se město stalo sídlem okresního úřadu. Po pádu Bachova absolutismu se rozvíjela aktivita různých kulturních a společenských organizací, jako jsou například hasičský sbor, Sokol, Klub veslařů mělnických, Klub českých turistů, Klub velocipedistů, Zpěvácký spolek. V této době začal vycházet první místní týdeník. Výhodná poloha Mělníka přinesla s sebou rozvoj na poli komunikací – první parník pod městem (1845), železnice (1874), most přes Labe (1888), přístavní překladiště (1897), vltavský kanál (1902–1905). Od roku 1894 se ve městě používal telefon a telegraf. Nový způsob podnikání si vynutil i vznik peněžních ústavů – Občanské záložny, spořitelny, Hospodářské záložny. Ve druhé polovině 19. století na Mělníku stále vedlo zemědělství – pěstovala se pšenice, sladovnický ječmen, zelenina, ovoce, vinná réva. Se zemědělskými výrobky se čile obchodovalo. Ve městě byl roku 1868 postaven cukrovar.

Měšťanský dům U modré hvězdy na Náměstí míru

Koncem století vznikla na Mělníku řada odborných škol, např. v roce 1881 speciální vinařská škola (první tohoto druhu v Čechách) – dnes Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Mělník, v roce 1897 košíkářská škola, v roce 1910 gymnázium, které nese od roku 1990 jméno svého absolventa Jana Palacha. Vývoj oblasti zastavila první světová válka.

Dvacáté století

V letech první republiky (1918–1938) se ve městě hodně stavělo – budovy okresního úřadu, kulturního domu, pošty. V roce 1928 byla dokončena stavba velkého obchodního přístavu na Labi, budovaly se komunikace, kanalizace, prováděla se elektrifikace. V letech 1911, 1922 a 1933 se poprvé uskutečnily slavnosti vinobraní. Od roku 1933 se stala ze slavnosti tradice, která se dodržuje dodnes, i když v poněkud jiné podobě. V roce 1938, po záboru pohraničí, se severní část mělnického okresu dostala přímo na hranici „říše“ z důvodu bezprostřední blízkosti převážně německých obcí (Liběchov atd.). Konec druhé světové války na Mělníku oslavili obyvatelé města 13. května 1945 společně s vojáky sovětské a polské armády (které připomíná pomník s nápisem „GEN. KAROL ŚWIERCZEWSKI“ v parčíku poblíž pošty) a s partyzány. V dnešní době zde sídlí třeba organizace Cech českých vinařů.

Rok 1932

Ve městě Mělník (přísl. Malý Borek, Chloumek, Mlazice, Pšovka, Rousovice, 11549 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

• Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, celní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, okresní četnické velitelství, 3 katolické kostely, evangelický kostel, kostel československé církve, synagoga, státní reálné gymnázium, vyšší vinařsko-ovocnicko-zahradnická škola, odborná škola košíkářská, obchodní škola, klášter kapucínů, klášter milosrdných sester, všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec.
• Živnosti a průmysl: obchodní grémium, společenstvo cukrářů, holičů, hostinských a výčepníků, klempířů, košíkářů, kovářů, krejčí, obuvníků, pekařů, potravní a dopravní, řezníků, zámečníků, cukrovar České akc. spol. pro průmysl cukerní v Praze, továrny na kaučukové zboží Haro, konzervy zeleninové, 5 továren na košíkářské zboží, továrna na kůže Kratina, květináče Klíma, likéry Uher, 3 továrny na nábytek proutěný, olejna, 2 pivovary (Lobkowicz, Právovarečné měšťanstvo), továrna na sekt Lobkowicz, vinice (Lobkowicz, Viktorin), 4 cihelny, městská elektrárna, 3 pily, velkostatek Lobkowicz.
• Služby: 8 lékařů, 2 zubní lékaři, 3 zvěrolékaři, 9 advokátů, 2 notáři, Živnostenská banka, 2 biografy, 3 fotoateliéry, geometr, 45 hostinců, hotely Stádník, Vykysal, U nádraží, kavárna, 2 lékárny, Lidová záložna na Mělníce, Mělnická spořitelna, Mělnická záložna pro obchod a živnosti, Občanská záložna na Mělníku, Občanská záložna v Pšovce, Okresní záložna hospodářská na Mělníce, Spořitelní a záložní spolek pro Blata, Spořitelní a záložní spolek pro Mlazice, Úvěrní a rolnické družstvo, Zemědělská záložna na Mělníce, Živnostenská záložna na Mělníce, 3 vinárny, 3 zubní ateliéry.

V obci Vehlovice (560 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Mělníka)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: dlaždič, 2 hostince, kapelník, kovář, krejčí, pekař, 2 sadaři, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

Zajímavosti

• Město téhož jména (Мелник) se nachází i v Bulharsku v Blagoevgradské oblasti a má rovněž vinohradnickou tradici, vína z této oblasti se dají koupit i v České republice, nesou označení Melnik.
• Nejen díky vinařství je mělnický kopec protkán sítí podzemních prostorů, jež jsou postupně zpřístupňovány. Za příklad může sloužit nejširší studna v České republice (průměr 4,54 metru, hloubka 54 /56/ metrů).
• Czech Racing Team a město Mělník pořádají ve městě na uzavřených silnicích Mělnický okruh, závod motocyklů, sidecarů a automobilů.
• Město se objevilo v řadě seriálů a filmů, např. v Básnické hexalogii režiséra Dušana Kleina (Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život a další) nebo Létající Čestmír.
• V oblasti Mělnicka se také odehrávají některé historické romány Eduarda Štorcha.

Pamětihodnosti

• Mělnický zámek, postavený v barokním slohu na vyvýšeném místě nad řekou, původně středověký hrad, z něhož se zachovala klenutá síň v západním křídle a brána z 15. století. Hrad původně sloužil jako sídlo ovdovělých českých královen. Po roce 1550 bylo přistavěno renesanční severní křídlo s lodžiemi, po roce 1690 přistavěno jižní křídlo s arkádami a po roce 1925 upravena vinárna s terasou.
• Radnice, původně rychta z roku 1398, od roku 1449 radnice, přestavěna po požáru roku 1793 a znovu roku 1889 a 1941.
• Gotický trojlodní kostel svatého Petra a Pavla, původně románský z 11. století, z něhož se zachovala spodní část věže. Přestavěn v letech 1480–1488 (klenba v lodi, věž) a po roce 1516 (nový presbytář, klenba hlavní lodi a krypta). V kněžišti je sanktuář z roku 1530 a renesanční lavice. V sakristii je náhrobek probošta Jana z Landštejna z roku 1389.
• Kostnice v kryptě pod presbytářem kostela svatého Petra a Pavla, jedna z největších v Česku, je veřejně přístupná.
• Mělnické podzemí, propojující sklepení pod celým historickým jádrem města; část radničních sklepů s nejširší studnou v Česku (průměr 4,5 metru) pod náměstím je přístupná veřejnosti.
• Hřbitovní kostel svaté Ludmily z roku 1585, přestavěný 1683.
• Kapucínský klášter s kostelem Čtrnácti svatých pomocníků
• Renesanční a barokní domy na náměstí a v Palackého ulici.
• Pražská brána (kolem 1500) a zbytky hradeb s baštou a vodárenskou věží.
• Na vyhlídce za severním křídlem zámku stojí socha Karla IV. od Josefa Maxe z roku 1878.
• Masarykův kulturní dům, významná a dobře zachovaná funkcionalistická divadelní stavba dokončená v roce 1936.
• Soustava viničních tratí, které zasahují až do středu města (podzámčí) a také obepínají město v nesouvislém pásu od severu po jihovýchod a zahrnují řadu drobné architektury (viniční domky, hlásky, lisy, opěrné zdi), jež je částečně památkově chráněna.
• Balíkova vila
• Vila Karola
• Valinova vila
• Žilkova vila
• Židovský hřbitov

Galerie

Osobnosti spjaté s Mělnickem

Osoby zvýrazněné tučně jsou mělnickými rodáky.

• Jaroslav Anděl (1912–2007), právník, publicista a veslař
• Bedřich Andr (přelom 19. a 20. století), košíkář, pedagog, první správce mistrovské školy košíkářské na Mělníku
• Josef Andr (1898–1944), účastník domácího protifašistického odboje, popraven v Praze-Pankrác
• Josef Aust (19. století), farář v Čečelicích a Hoříně, poutník do Říma
• Josef Auštěcký (1827–1871), učitel, redaktor a překladatel, narozený v Mlazicích
• Alois Balík (1854–?), právník a advokát, předseda právovárečného měšťanstva a ředitel mělnické Městské spořitelny, člen domácího protirakouského odboje za první světové války
• Barbora Celská (1392–1451), česká a uherské královna, druhá manželka Zikmunda Lucemburského, jako vdova dožila na Mělníku
• Barbora Josefa Bečvářová (1893–1960), soudní úřednice a spisovatelka
• Kamil Bednář (1912-1972), básník, prozaik, překladatel a dramatik
• Jaroslav Benda (1901–1942), hodinář, zlatník, významný činovník mělnického Sokola
• Josef Bernát (1835–1915), mělnický probošt, pochován na hřbitově sv. Václava na Mělníku
• Ludvík Böhm (1835–1908), historik, pedagog, odborný publicista, novinář, překladatel z ruštiny a němčiny, divadelní ochotník
• Jan Josef Brixí (1719–1762), kantor, varhaník, hudební skladatel
• Bohuslav Bubník (1918-2012), veřejný činitel, účastník domácího protifašistického odboje
• Vojtěch Budinský-Krička (1903–1993), slovenský archeolog, vytvořil v Mělníku muzejní expozici
• Ferdinand Čáslavský (1857–1943), pedagog, odborný spisovatel pedagogických textů, překladatel z polštiny
• Josef Černický (1887–1943), majitel tiskárny, účastník domácího protifašistického odboje, popraven za odbojovou činnost
• Jaroslav Čumpelík (1917–1942), účastník domácího protifašistického odboje, popraven zastřelením na střelnici v Praze-Kobylisích
• Vladimír Dědek (1934–2000), režisér, předseda Nového divadla na Mělníce, ochotník, spoluzakladatel OF na Mělníku
• Václav Drobný (1980–2012), fotbalista
• Alois Dvořák (1856–1941), advokát, zakladatel Pěveckého mělnického kvarteta, bývalý předseda Spolku šachistů na Mělníku
• Viktor Dyk (1877–1931), básník, spisovatel a politik, narozený na Pšovce
• Eliška Přemyslovna (1292–1330), česká královna, manželka Jana Lucemburského, dlouhodobě pobývala na Mělníku, založila špitál pro chudé na Pšovce, porodila na Mělníce syna Jana Jindřicha
• Emma Burgundská (asi 948–1006), manželka knížete Boleslava II., dlouhodobě pobývala na hradišti a vdovském sídle Mělníku, ve městě byly za jejího života raženy stříbrné denáry
• František Erban (1896–1967), veterinární lékař, účastník domácího protifašistického odboje, po osvobození byl předsedou mělnikcého revolučního okresního národního výboru
• Bohuslav Feix (1921–1977), ředitel zahradnické školy (1954–1970), květinář, pedagog
• Adolf Fišer (1878–?), ředitel vinařsko-ovocnářské školy
• Karel Fořt (1852–1926), první ředitel vinařsko-ovocnářské školy (1885–1922)
• František Fridrich (1829–1892), světově proslulý fotograf
• Jan Vojtěch Gemerich rytíř z Neubergu
• Václav Haupt (1829–?), obchodník, dlouholetý purkmistr města Mělník (1876-1897), čestný občan města od roku 1886
• Kamil Hilbert (1869–1933), architekt, provedl rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla
• Jakub Horčický z Tepence (1575–1622), lékař a farmakolog, správce mělnického zámku
• Josef Hořejší (1910–1950), mělnický výrobce kočárků, oběť komunismu
• Antonín Huml též Gumel Anton Josifovič (1871–1946), hudební skladatel, pedagog, sbormistr a dirigent, pochován na mělnickém hřbitově
• Josef Hüttel (1893–1951), hudební pedagog, dirigent a skladatel
• Jan Eduard z Neuberka (1834–1892), velkostatkář a poslanec, čestný občan města
• Jan Jindřich Lucemburský (1322–1375), mladší bratr Karla IV.
• Otakar Jaroš (1912–1943), účastník zahraničního odboje, v Mělníku studoval gymnázium
• Johana z Rožmitálu (asi 1430–1475), manželka Jiřího z Poděbrad, zemřela v Mělníku a odkázala značný majetek kapitule
• Karel IV. (1316–1378), ustanovil Mělník věnným městem a dle legendy dal podnět k zakládání vinic
• Natalena Koroleva (1888–1966), ukrajinská exilová spisovatelka, v Mělníku žila a zemřela
• Vilém Kraus starší (1924–2013), vinař, studoval na zahradnické škole
• Vilém Kraus (1950–2004), vinařský odborník a pedagog
• Jaroslav Krombholc (1918–1983), dirigent a skladatel, pohřben na hřbitově sv. Václava spolu s manželkou, pěvkyní Marií Tauberovou-Krombholcovou
• Leoš Kubíček (1887–1974), sochař a řezbář, v Mělníku se krátce učil
• Václav Levý (1820–1870), sochař, autor výzdoby jeskyně Klácelka u Liběchova
• Svatá Ludmila (asi 860–921), manželka Bořivoje I. a babička sv. Václava, podle některých zdrojů původem z Mělníka (Pšova)
• Vincenc Makovský (1900–1966), sochař a malíř, autor kašny se sousoším Vinobraní
• Jiří Malý (1899–1950), profesor medicíny
• František Markus (1876–1963), učitel na vinařsko-ovocnické škole, také moravský archeolog
• Jan Pavel Martinovský (1808–1873), hudební skladatel
• Jindřich Matiegka (1862–1941), profesor medicíny; zkoumal a uspořádal kostnici při chrámu sv. Petra a Pavla
• Jicchak Meling (?–1582), vrchní pražský rabín a představený pražské ješivy; pochován na Starém židovském hřbitově (náhrobek dochován)
• Jan Palach (1948–1969), studoval místní gymnázium, které také nese jeho jméno
• Arnošt Peths (1863–1899), zahradník, učitel vinařsko-ovocnické školy, zakladatel parku a sadů
• Bořík Procházka (1930–2013), herec, nositel Stříbrného řádu města Mělníka
• Bohumil Rameš (1895–1981), cyklista
• Miroslav Sígl (1926–2012), novinář a spisovatel původem z Obříství, spolupracoval s regionálními kronikáři
• Jaroslav Smolák (1882–1971), pomolog, ředitel zahradnické školy, také hudebník
• Josef Švagrovský (1878–1943), právník a diplomat, několik let působil v Mělníku jako advokát
• František Vinkler (1839–1899), úředník, novinář, sokolský činitel a defraudant, z odcizených peněz postavil vilu Karola
• Oldřich Wenzl (1921–1969), surrealistický básník
• Vojtěch Zuman (1792–1873), katolický kněz, školní inspektor v Mělníku, šiřitel českých knih, čestný občan města
• František Žilka (1871–1944), evangelický teolog, farář v Mělníku
• Miroslav Šantin (1971–2021), pravoslavný kněz a pedagog, farář v Roudnici nad Labem
• Jan Živný (1946–2022), malíř a restaurátor

Žijící

• Zdeněk Adamec (* 1956), gymnasta, lehký atlet a několikanásobný mistr ČSSR v hodu oštěpem
• Karolína Adamová (* 1948), profesorka na Právnické fakultě Univerzity Karlova a pedagožka
• Vojtěch Belling (* 1981), historik, právník a státní úředník
• Jitka Čvančarová (* 1978), herečka, zpěvačka a moderátorka
• Klára Gibišová (* 2010), klavíristka
• Kateřina Bursíková Jacques (* 1971), politička a státní úřednice
• Rudolf Kraj (* 1977), boxer
• Václav Krejčí (* 1928), architekt, projektant severočeských sídlišť
• Bohumil Krejza (* 1973), hudebník a spisovatel
• Jiří Lobkowicz (* 1956), česko-švýcarský politik a finančník, majitel mělnického zámku
• Tomáš Martinec (* 1978), starosta města
• Jan Morava (* 1979), politik ODS
• Jan Musil (* 1961), fotbalista
• Jiří Nedoma (* 1951), bývalý senátor za obvod Mělník
• Alexandr Oniščenko (* 1957), malíř původem z Ukrajiny, žije v Mělníku
• Jiří Prskavec (* 1993), kajakář
• Jiří Rejman (* 1972). televizní komentátor
• Lenka Šmídová (* 1975), jachtařka, studovala na místním gymnáziu
• Pavel Verbíř (* 1972), fotbalista
• Olga Vychodilová (* 1949), malířka
• Kateřina Winterová (* 1976), herečka a zpěvačka, v Mělníku prožila mládí
• Pavel Zářecký (* 1940), právník a politik

Čestní měšťané a občané

Seznam (obsahující jméno, citaci zápisu, datum udělení, zdroj informace) pravděpodobně není úplný, přesná evidence nikdy nebyla vedena. Je výsledkem spojení údajů, které shromáždil Jiří Rác (dopis MěÚ Mělník – odboru školství a kultury ze dne 4. únira 1997), s těmi, jež jsou uvedeny v Knize měšťanů královského věnného města Mělníka od roku 1703 (Archiv MěÚ Mělník), a těmi, které byly náhodně objeveny, např. v tisku.

• Jan Vojtěch Gemerich rytíř z Neubergu, 15. června 1844 nebo 23. března 1844 (Kniha měšťanů)
• Karel Neumann, 15. června 1844 nebo 23. března 1844 (Kniha měšťanů)
• František Rolejček, děkan a ředitel školy, 1863 (Ludvík Böhm: Královské věnné město Mělník a okres Mělnický, Mělník 1892, s. 625)
• Adolf Kallmünzer, c. k. okresní přednosta a c. k. okresní sudí v Mělníku, 15. června 1875 (Kniha měšťanů)
• Josef Valenta, majitel c. k. zlatého záslužného kříže s korunou, c. k. poštmistr, emeritní purkmistr na Mělníku, 21. února 1880 (Kniha měšťanů)
• Jan Eduard rytíř z Neubergu, majitel velkostatku Čejtice a Oujezd a rozsáhlých vinohradů na Mělníku, poslanec na sněmu zemském Království českého, místopředseda zahradnické společnosti v Praze atd. atd., 3. prosince 1883 (Kniha měšťanů)
• Alfred Kraus, místodržitel Království českého, c. k. skutečný tajný rada, rytíř řádu železné koruny II. třídy, c. k. řádu Leopoldova a řádu Františka Josefa , c. k. polní podmaršálek atd. atd., 22. července 1885 (Kniha měšťanů)
• František Ladislav Rieger, rytíř řádu železné koruny II. třídy, majitel komondérského ruského řádu svaté Anny a knížecího černohorského řádu neodvislosti, poslanec na říšské radě a sněmu zemském Království českého, předseda klubu českých poslanců, starosta okresního zastupitelstva chotěbořského, čestný měšťan královského hlavního města Prahy atd. atd., 22. července 1885 (Kniha měšťanů)
• Václav Haupt, purkmistr královského věnného města Mělníka, předseda městské spořitelny, místní školní rady, výboru pokračovací školy průmyslové, kuratoria vinařské a ovoc. školy, družstva pro zbudování městského divadla, sboru dobrovolných hasičů, čestný člen a starosta Zpěváckého spolku, člen četných …. a dobročinných spolků a ústavů, kupec a majitel realit, atd. na Mělníku, 8. února 1886 (Kniha měšťanů)
• Václav Kučera, poslanec na zemském sněmu, okresní starosta, statkář atd. v Střednicích, 30. prosince 1887 (Kniha měšťanů)
• Ludvík Böhm, ředitel měšťanských i obecných škol v. v., spisovatel, člen obecního zastupitelstva atd. atd., 2. ledna 1896 (Kniha měšťanů)
• Alois Schrenker, starosta města (1897–1907), 10. dubna 1899 (Kniha měšťanů)
• Jiří kníže z Lobkowicz, vévoda Roudnický, Jeho c. k. apošt. Veličenstva skutečný tajný rada, nejvyšší maršálek Království českého atd. atd., 12. května 1905 (Kniha měšťanů)
• Gustav Pöschl, advokát, rytíř řádu železné koruny III. třídy, prezident Ústřední banky českých spořitelen, člen obecního zastupitelstva a rady městské, ředitel Mělnické spořitelny atd. atd., 17. října 1911 (Kniha měšťanů)
• T. G. Masaryk, prezident ČSR, 13. listopadu 1918 (Mělnické rozhledy 11. března 1938; o vztahu TGM – Mělník např. v: Mělnické rozhledy 7. března 1930, Mělnické listy 24. září 1937, Mělnická radnice 12/1993, 1/1994, 3, 10/2002)
• Gustav Habrmann, Václav Klofáč, František Staněk, vůdci domácího odboje, 13. listopadu 1918 (Mělnické rozhledy 11. března 1938)
• Jindřich Matiegka, 7. dubna 1932 (Zápisy o schůzích obecního zastupitelstva města Mělníka nad Labem 1931 – 32; více v: Mělnická radnice 4,5/2002)
• Edvard Beneš, prezident ČSR, 27. května 1945 – dopis Místního národního výboru na Mělníce prezidentu Edvardu Benešovi při příležitosti jeho 61. narozenin
• Benjamin Alexandrovič Něstěrov, nadporučík Rudé armády, který se podílel na osvobození města, 29. dubna 1980 (Jiří Rác)
• Jiří Malý, 28. února 2002, 28. října 2002 udělil prezident České republiky Václav Havel Jiřímu Malému in memoriam státní vyznamenání – medaili Za zásluhy 1. stupně
• Karel Lojka, 27. července 1944 na Mělníku, profesí projektant, amatérský restaurátor a fotograf, historik, spisovatel, držitel nejvyššího papežského vyznamenání Svatého otce Františka „Croce Pro Ecclesia et Pontifice“ , nese zásluhy na propagaci města Mělníka a vytváření pozitivního vztahu k němu
• Alexandr Onishenko, ukrajinský malíř malující svá díla unikátní technikou na černém podkladu ve stylu neoimpresionismu. Je uznávaným malířem v Německu, Francii, Spojených státech amerických, Malajsii, České republice a na Ukrajině. Žije a také tvoří svá díla v kostelíku svatého Jana Nepomuckého na Mělníku-Chloumku, který si pronajal a na vlastní náklady zrekonstruoval.