Hředle

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336, kdy se připomínají jako ves patřící Žebráku. Panství přepustil zmíněného roku Zbyněk ze Žebráku králi Janu Lucemburskému. Protože obec patřila k panství žebráckému a později točnickému, měnila se vrchnost podle toho, do kterých rukou zmíněná panství přecházela. Posledním držitelem tohoto panství byl od roku 1879 Colloredo-Mansfeld.

Po bitvě na Bílé hoře trpěli místní obyvatelé od císařských a švédských vojsk, hledali ochranu na hradě Točníku. Ves Lhotka u Hředel byla zcela zničena, a tak vrchnost darovala její pozemky hředelským sedlákům, kteří z nich odváděli každý třetí mandel. V roce 1628 postavil točnický hejtman Josef Vodopius z Vrchník vysokou pec, která zpracovávala surové železo v popovických hamrech. Provoz byl zastaven roku 1629, nakrátko obnoven 1648 a trvale zaveden 1653. Nová pec postavená na jejím místě roku 1684 fungovala jako součást Karlovy Hutě až do roku 1817.

V napoleonských válkách obec trpěla častými průchody vojsk. Mezi lety 1809 a 1816 jí prošlo více než padesátkrát. Utopilo se 29 lidí a většina hospodářských zvířat. Tato povodeň odplavila také značnou část haldy strusek z výše zmíněné vysoké pece. Kolem roku 1900 byla v Hředli provedena regulace Stroupinského potoka.

Pamětihodnosti

• Zemědělský dvůr č.p. 28