Kamenná Horka

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1270. Původně se jednalo o dvě těsně sousedící vesnice s identickým českým úředním názvem Kamenná Horka, přičemž jedna ležela na Moravě a tvořila samostatnou obec s německým úředním názvem , zatímco druhá ležela v Čechách, nesla německý úřední název , a dlouho tvořila osadu s vlastním katastrem, náležející k obci Koclířovu. Tato česká část se roku 1934 stala rovněž samostatnou obcí. Ke sloučení obou obcí došlo k 18. prosinci 1950. Dodnes se však jedná o dvě samostatná katastrální území s vlastní zástavbou, přičemž podstatně větší Moravská Kamenná Horka má v současnosti výměru 1 327,88 hektaru, zatímco menší Česká Kamenná Horka má výměru 248,12 hektaru. Katastr moravské části měl původně do roku 1952 rozlohu 1356 hektarů a náležela k němu také menší jihovýchodní část nedaleké osady Hřebče, která potom byla k 1. lednu 1953 přičleněna ke k. ú. Koclířov.

Pamětihodnosti

• Kostel svaté Máří Magdaleny
• Pozdně gotická zvonice
• Zbořená barokní fara (postupná rekonstrukce – nová střecha 2009)
• Svobodný dvůr (zbytky hospodářských budov)
• Drobná kaplička ve středu obce (vyrabovaná – celková oprava v r. 2009)
• Kamenný kříž před zvonicí s datem 1836.
• Opuková barokní hřbitovní zeď zbořená a nahrazená 2006 betonovou se žulovými valouny
• Sloupová boží muka v poli za kostelem, vyzděná z drobných kamínků
• Socha Nejsvětější Trojice při farské cestě (od bývalé fary k faře v Koclířově)
• Sousoší Nejsvětější Trojice před bývalým obchodem (s nevhodně doplněnou hlavou jedné ze soch). Nápis: GEORGIVS / SCHLEGEL / 1757 a RENOVIRT / A. HAUPT / 1935.
• Několik dochovaných usedlostí z 18. století

Kamenná deska usazená do vnější zdi kostela svaté Máří Magdaleny. V horní a dolní části desky německo-latinský nápis s daty 1590 a 1597. Uprostřed desky klečí modlící se žena s růžencem v ruce nad erbem před postavou Krista na kříži. U zdi kostela svaté Máří Magdaleny umístěn hraniční kámen s nápisem z roku 1754.

Kamenný (pískovcový) náhrobek s reliéfem kalichu, kříže a knihy u zdi kostela svaté Máří Magdaleny na hřbitově faráře Johana Zechy (18. října 1813 – 29. března 1879). Částečně poškozený v letech 2006 a 2007.

Věž Českých radiokomunikací pro televizní vysílání z roku 1989 má výšku 96 metrů a stojí východně nad obcí ve svahu Hřebečského hřbetu.