Svitavy

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Svitavách.

• Stará radnice
• Dům U Mouřenína
• Langrova vila
• Kostel Navštívení Panny Marie
• Kostel svatého Jiljí
• Kostel svatého Josefa ve Čtyřiceti Lánech
• Mariánský sloup
• Městské opevnění – zbytky zdí
• Ottendorferův dům (tzv. Červená knihovna, sídlo Muzea esperanta)
• Židovský hřbitov – část dochovaná při silnici na Moravskou Třebovou
• Památník Oskara Schindlera
• kamenná socha sedícího Krista z roku 1712 (park na Školní ulici), nápis: ECCE/HOMO/1712/RENOVIRT/1866/T:I:B.
• socha Nejsvětější Trojice z roku 1734 (park na Školní ulici), nápisy: ANTON RICHTER/RENOVATUM/1847 MARTINVS/EMBERTH/17.34
• Fara římskokatolické církve – raně barokní městský dům z let 1626 – 1635 s umělecky hodnotným portálem
• kamenný kříž u vjezdu na faru z roku 1845
• socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1708 (Školní ulice), nápisy: 1708/PRANOBILIS/AC/CLARISSIMVS/......., RENOVIERT:A:1.7.5.0, RENOVIERT A 1807, RENOVIERT A 1836
• náhrobní desky v hřbitovní zdi u kostela Svatého Jiljí z roku 1585 a r. 1707 (nápis: Anno 1707 den 31/Oktobrist Verschiden/Justina des Sebastian/Achtl seine Gemahlin. Anno 1823 den 20/Oktober starb Rosina /und in Jahre 1838 den 24/April ihr Ehegattte/ Joseph Tempes der/ Herr giebihnen die/ ervige Ruhe. Renovirt Thomas Haberhauer.). Náhrobní deska na bývalé márnici z roku 1611.
• kamenný kříž u kostela Svatého Jiljí z roku 1850
• železný kříž na hřbitově z roku 1847, nápis: Dieses Kreuz liegs/Agnes Iaich geb. Dittrich/ihrem Ehegattien Anselm/Iaich welcher im 66.Lebensjahr/am 4.Mai 1847 das Zeitliche/gesegnet hat so wie auch für alle/hier Ruhende errichten.

Zajímavosti

Po městě a jeho okolí vede 12 km dlouhá naučná stezka Českomoravské pomezí, která informuje o historii města či řadě zemských hraničních kamenů v okolních lesích.

Historie

Původní osadu s kostelem založili premonstrátští mniši z Litomyšle a nazvali ji podle zde protékající řeky Svitavy, o něco později sem začali přicházet němečtí osadníci povolaní olomouckým biskupem, kteří založili novou ves s kostelem sv. Jiljí, původní Svitava postupně s novou vsí splynula. Oblast v okolí Svitav se tak stala předmětem sporu mezi olomouckým biskupstvím a litomyšlským klášterním panstvím, roku 1256 byl spor urovnán ve prospěch olomouckého biskupství.

• 6. listopad 1256 – Nejstarší písemná zmínka o Svitavách v listině sporu mezi olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu a litomyšlským premonstrátským klášterem.
• 1513 – Olomoucký biskup Stanislav Thurzo osvobodil město a okolní obce odúmrti.
• 1515 – Založení městských knih do kterých byly zapisovány majetkoprávní ujedání.
• 1539 – První písemná zmínka o škole ve Svitavách.
• 6. říjen 1606 – Olomoucký biskup František z Ditrichštejna udělil městu právo pečetit červeným voskem a povolil koňské trhy. Dále biskupskou listinou potvrdil městu privilegia svých předchůdců z roku 1513, 1527, 1538, 1540, 1547, 1564,1580, 1581 a 1587 a krále Matyáše z roku 1486.
• 31. červenec 1645 – Švédský vojevůdce Torstenson vydal pro města Svitavy,Březová nad Svitavou a okolní obce ochranný list.
• 1679–1689 – Raně barokní přestavba věže kostela sv. Jiljí do dnešní podoby.
• z 4. na 5. července 1758 – Ve Svitavách přenocoval pruský král Bedřich II.
• 1771 až 1772 – Ve Svitavách a Litomyšli, v důsledku hladomoru, který vznikl neúrodou důsledkem nepříznivého počasí, pohřbívali kněží průměrně 10 – 15 lidí denně.
• 4. září 1781 – Město postihl obrovský požár, kterému padlo za oběť 249 novějších domů a 35 stodol.
• do roku 1804 – Kostel sv. Jiljí farním kostelem.
• 1848–1849 – Svitavy vydaly u třech vydavatelů Ludvíka Tempese, Karla Ulihraa K. A.Blodera nouzové peněžní poukázky v pěti hodnotách od 3 kr. do 10 kr.
• 1873-Otevřena jednoroční textilní škola pro obor tkalcovství s německým vyučovacím jazykem.Roku 1945 zanikla.
• 1895-Zřízena Vyšší reálná škola s německým vyučovacím jazykem.
• 1914–1919 – Městská rada v reakci na nedostatek drobných peněz v důsledku hrozící krize vydala celkem třikrát nouzové poukázky v letech 1914 až 1919. První vydání s platností od 10.8.1914 do 16.9.1914 v hodnotách 1/2 K, 1 K, 2 K, 5 K, 10 K s označením města Zwittau a datem vydání. Druhé vydání proběhlo v důsledku rozpadu Rakouska Uherska 31. 3. 1919 s platností do 30. 11. 1919 v nominálních hodnotách 50 hal., 1 Kč a 2 Kč o celkové výši 35 000 Kč a třetí vydání nouzových poukázek, proběhlo s platností do 30. listopadu 1919 s jejich prodloužením do 31. 3. 1920 v hodnotách 10 hal., 20 hal. a 50 hal.
• 1922 – Založena Soukromá dvouletá obchodní škola Ústřední Matice školské.
• v roce 1955 byly při stavbě domu na náměstí nalezeny tři dřevěné soudky stříbrných mincí o celkové hmotnosti přes 23 kg a celkovém počtu 4347 mincí, převážně z doby vlády Marie Terezie, Josefa II. a Františka I. Poklad byl pravděpodobně ukryt v roce 1830. V současné době je uložen v Moravském muzeu v Brně, kde ho lze spatřit ve stálé expozici v Biskupském dvoře.
• 1. ledna 1960 – usnesením okresního národního výboru ve Svitavách ze dne 18. prosince 1959 byly ke Svitavám připojeny dosud samostatné obce Moravský Lačnov a Čtyřicet Lánů
• 28. října 1990 založena Nadace Josefa Plívy, za účelem podpory vzdělávání a kultury,rozvoje a prohlubování mezinárodních styků mladé generace.

V okolí města existoval německý jazykový ostrov Hřebečsko.

Rodáci

• Hugo Albrecht (1862–1920), podnikatel, majitel továrny na rukavice a politik, poslanec zemského sněmu a Říšské rady
• P. M. Jan Baptista Crystellius Svitavský z Bochova (* ? – 1637), lektor (1581), převor v klášteře sv. Tomáše v Praze – Malé Straně – OSA (1601 – 1637), 1. provinciál samostatné české provincie Řádu sv. Augustina (1604), provinciálem byl zvolen celkem třikrát, ve svém třetím funkčním období v roce 1637 zakoupil osobně v Antverpách u Petra Pavla Rubense 2 oltářní obrazy pro kostel sv. Tomáše ("Umučení sv. Tomáše" a "Sv. Augustin"), originály obrazů byly r. 2014 v restituci církevního majetku vráceny řádu a vystaveny jsou v Národní galerii v Šternberském paláci (jediné 2 obrazy tohoto umělce nyní u nás), zasloužil se o potvrzení práv várečných pro svatotomášský pivovar r. 1608 u Rudolfa II., v dvorském kostele sv. Tomáše založil kryptu pro cizí příslušníky u dvora (1612), mnohokráte jednal s Albrechtem z Valdštejna (o prodeji domů z klášterního majetku - od r. 1621 - a také o založení augustiniánského kláštera v České Lípě (jednání v letech 1623-4), klášter ofic. založen (druhou) listinou z r. 1627 - dnes muzeum a galerie
• František Černý, (*1957), kapelník a zakládající člen skupiny Čechomor
• Viktor Felber (1880–1942), profesor Českého vysokého učení technického v Praze v letech 1930–31
• Maximilian Felzmann (1894–1962), generál dělostřelectva, nositel Rytířského kříže
• Herbert Fiedler (*1929), právník
• Wilhelm Gerlich (1915 – 2001), Prof. Phil.Dr., OStR, pedagog, nositel nejvyšších vatikánských a rakouských vyznamenání
• Hermann Franz Haupt (* 1926), Emeritní univerzitní profesor astronomie na Univerzitě v Štýrském Hradci/Graz, Phil.Dr., Předseda rakouské astronomické společnosti, člen mnoha astronomických společností na světě
• Maximilian Haupt (1876 – 1959), JUDr., soudce v Sterzingu a Meranu, dvorní rada v zemské vládě v Innsbrucku, dědeček Mag. Herberta Ernsta Haupta (* 1947 Seeboden), ministra rakouské spolkové vlády (2000), vicekancléře (2003), sociálního ombudsmana, místopředsedy Strany svobodných a veterináře
• Jiří Antonín Heinz (1698–1759), sochař
• Julius Hönig (1902–1945), nacistický politik
• Tomáš Christ (*1791), profesor teologie
• Franz Jesser (1869–1954), sudetoněmecký politik
• P.Benedikt Knauer ze Svitav (* ? – 1609), šlechtic (2.5.1608), kaplan u sv. Jakuba v Brně (1587 – 1589), u sv. Václava v Brně (do 1591), kanovník a arcijáhen olomoucký, probošt Kolegiální kapituly u sv. Mořice v Kroměříži (1600 – 1609)
• P.Josef Kristelli z Bochova (1658 – 1740), převor v Kartouze v Gamingu – OCart. (1702 – 1739) v Dolním Rakousku u St. Pölten, též asketický spisovatel
• Petr Kvíčala (*1960), malíř
• Carl Lick (1859–1935), ředitel Sparkasse, starosta města v letech 1918 – 1935, historik, autor děl: "Geschichte der Stadt Zwittau und ihre Umgebung" (1910) a "Die Beiträge zur Geschichte der Stadt Zwittau und ihre Umgebung" (1937 - posmrtně vydal jeho syn Ing. Lick)
• Heidi Lück (*1943), německá politička
• Alexander Makowsky (1833–1908), geolog, projektoval I. březovský vodovod u Muzlova
• P.Martin Svitavský z Bochova (* ? – 1602), strýc P.M.Jana Baptisty Crystellia Svitavského z Bochova, převor v klášteře sv. Tomáše v Praze – Malé Straně a sv. Kateřiny v Praze – Novém Městě pražském – OSA (1565 – 1601), ve funkci potvrzen českým králem Maxmiliánem II. r. 1568, zasloužil se o obnovu obou klášterů
• Jana Musilová (*1966), herečka
• Jaroslav Novák Večerníček (*1967), novinář
• Valentin Oswald Ottendorfer (1826–1900), anarchista, překladatel, filantrop
• Petr Pakosta (*1957), český politik
• Jiří Pernes (*1948), moravský historik
• Oskar Schindler (1908–1974) sudetský obchodník
• Evžen Snítilý (*1954), politik
• Hans Tyderle (*1926), malíř a kreslíř
• Řehoř Vencelius z Bochova (* ? – 1653), v r. 1634 je uveden jako nový měšťan na Starém Městě pražském, r. 1650 je uveden jako dárce 100 zlatých „na dodělání oltáře velkého“ v Týnském chrámu v Praze na Staroměsts. náměstí, v té době byl registrátorem desk zemských na hradě pražském, předtím služebníkem v komoře české, bratr Dr. jur. Pavla Vencelia z Bochova, manželka: Kateřina Hadová z Proseče
• Dr.jur. Pavel Vencelius z Bochova (* před r. 1600 – 1663), královský apelační rada v Praze, „Herrn Doktoris Pauli Wenzelii von Bochau auf Triebsch“, od r. 1623 vlastnil panství Třebušín a Vrbičany, dnes okr. Litoměřice, které za válečnou půjčku z roku 1622 ve výši 2000 zlatých zakoupil jako konfiskát po nejstarším z popravených na Staroměstském nám. Smilu Kaplíři ze Sulevic. Dne 9.11.1651 byl panovníkem Dr.jur. Pavel V. z B.. povýšen do starého rytířského stavu. Nemaje mužských potomků smrtí rytíře Pavla rod Venceliů z Bochova r. 1663 vymřel po meči. Rodový majetek tak drželi dědici - panství r. 1634 vypálená od Švédů zdědila nejprve jeho manželka a 3 dcery, nakonec po vyplacení a smrti manželky získala panství jeho dcera Růžena Anna z Bochova (z 2. manž.) provdaná za vyslance v Anglii a Dánsku Fr. Karla rytíře Kressla z Gwaltenburgu a po nich potomci (po přeslici) z rodu Kresslů z Gwaltenburgu a z rodu z Puteani až do roku 1913, kdy jej Adéla ze Skal a Gross-Elguthu, roz. z Puteani, prodala příbuznému Charlotty Garrigue Masarykové. Mezi hojné potomstvo po přeslici Dr. Pavla Vencelia z Bochova patří velké množství středoevropské šlechty - od rodů Kinských z Vchynic a Tetova, Kinských dal Borgo, Lobkowicze (dolnobeřkovická větev, např. tedy exministr obrany Michael L.), Strachwitze, Dobrzenské z Dobrzenitz, Silva-Tarrouca, Nostitz-Rienecky, vládnoucí knížecí rod Liechtensteinů až třeba po rod Neippergů ve službách rak. panovníků, spojený s nimi i sňatky (!), mediálně nejznámějším byl morganatický sňatek gen. Adama Alberta hraběte z Neippergu s Marií Louisou, manželkou Napoleona, dcerou císaře Františka II. Současně žijící Karel Evžen hrabě Neipperg (potomek Dr.jur. Pavla rytíře Vencelia z Bochova) má za manželku Andreu Habsburg-Lothringen, vnučku posledního českého krále Karla I., blahoslaveného. Spolu mají 5 dětí (jedna dcera provdaná také do rodu Lobkowiczů) a 2 vnoučata, v nichž se tak mísí krev Svitavanů s krví českých králů a knížat a dokonce i Karla I. Velikého (+814) - zakladatele Evropy!!!
• Zdeněk Veselý (*1932), malíř, grafik a ilustrátor
• Gustav Witlatschil (*1935), fotbalista