Litovel

Historie

Doba vzniku města se podle dendrochronologických výzkumů klade do let 1252–1256. Město založil Přemysl Otakar II. První písemná zmínka o Litovli pochází z let 1270–1272, kdy se v listinách kláštera Hradisko objevuje jméno Luthowl, ovšem první autentická písemná zmínka o založení města pochází až z roku 1287, jde o listinu uloženou v archivu města.

Roku 1291 král Václav II. udělil Litovli právo várečné a právo mílové, a Litovel byla povýšena na trhovou ves. V roce 1327 král Jan Lucemburský povolil městu stavbu hradeb. O devatenáct let později město vstoupilo do trojspolku s městy Uničov a Olomouc a o rok později, dne 1. listopadu 1437 byla Litovel přepadena husitskými vojsky.

Roku 1572 byla postavena typická radniční věž. Na památku morové epidemie pak byl v roce 1724 na náměstí postaven mariánský morový sloup od sochaře Václava Rendera (též autor sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci).

Zajímavostí je nález základů pranýře na náměstí Přemysla Otakara druhého, podle výzkumu byl tento nález zařazen do období novověku.

V souvislosti s obecní reformou se v roce 1850 Litovel stala okresním městem, roku 1869 zde vznikla rolnická záložna a roku 1899 Čechové vyhráli obecní volby, čímž se Litovel dostala pod českou správu. O čtyři roky později došlo k založení Rolnického pivovaru v Litovli. V roce 1910 existoval v Litovli i „Rolnický lihovar s drožďárnou“. Pýchou české správy města se roku 1901 stala reálka, jejíž novorenesanční budova se tyčí nad hladinou rybníka ve Smetanových sadech (dnes Gymnázium Jana Opletala).

Dne 7. července 1997 přišla tisíciletá voda, město bylo zasaženo katastrofální povodní a bylo prakticky celé pod vodou, mnoho domů bylo zničeno (hned nebo z důvodů porušené statiky). V roce 2017 starosta města Zdeněk Potužák prohlásil, že kvůli problému s výkupem pozemků budou protipovodňová opatření dokončena nejdříve za 10 let. Dne 9. června 2004 pak město bylo poničeno tornádem (stupeň F3).

Při stavebních pracích odkryli v létě roku 2014 archeologové na náměstí Přemysla Otakara II. nejstarší zachovalý funkční kamenný most na Moravě. Most stojí nad Nečízem, jedním z ramen řeky Moravy, které teče pod náměstím. Dochovala se na něm i původní dlažba. Je dlouhý 8,5 metru a široký 7 metrů.

Dne 15. září 2024 zasáhla město povodeň.

Pamětihodnosti

Litovelská radnice

Radnice stojí na náměstí Přemysla Otakara, původně stavba sloužila jako sídlo rychtáře a poté i jako panské sídlo. V roce 1557 ji odkoupilo město a zřídilo zde radnici. V roce 1572 byla přestavěna a byla přistavěna 65,4 m vysoká věž, stojící přímo nad ramenem Moravy, což ji činí nejvyšším mostem na řece Moravě.

=== Morový sloup Památník morové epidemie z roku 1714, vytvořil jej Václav Render roku 1724. Morový sloup zdobí plastiky Panny Marie, svaté Pavlíny, svaté Rozálie a v rozích svatého Karla Boromejského, svatého Rocha, svatého Šebestiána a svatého Františka Xaverského.

Městské hradby

Pozůstatky městských hradeb. Po třicetileté válce byly opraveny, což připomíná kámen s letopočtem 1691, zasazený do hradeb.

Langův dům

Jednopatrový měšťanský dům v městské památkové zóně na rohu náměstí Přemysla Otakara a Masarykovy ulice. Objekt je kulturní památkou České republiky. Tento nejstarší zachovaný litovelský pravovárečný dům byl postaven roku 1542 v renesančním slohu jako reprezentativní sídlo zámožného soukeníka a městského radního Lorenze Langa.

Vodní dílo Nečíz

Nečíz je rameno řeky Moravy, protékající jádrem města přibližně od západu k východu s vícekrát upravovaným korytem, dnes z velké části zaklenuté Budova novorenesančního stylu, byla navržena profesorem brněnské techniky arch. Josefem Bertlem. Stavba byla dokončena v

• Kostel svatého Jakuba a Filipa
• Kostel svatého Marka
• Husův sbor
• Kaple svatého Jiří

Kostely a kaple v městských částech

• Kaple korunování Panny Marie v Nové vsi
• Kaple neposkvrněného početí Panny Marie v Nasobůrkách
• Kaple svaté Anny v Unčovicích
• Kaple svatého Cyrila a Metoděje v Březovém
• Kaple svatého Floriána v Chořelicích
• Kaple svatého Floriána ve Vísce
• Kaple svatého Floriána ve Třech Dvorech
• Kaple svatého Michala v Myslechovicích
• Kostel Nejsvětější trojice v Rozvadovicích
• Kaple v Savíně
• Kostel svatého Františka Serafinského v Chudobíně
• Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje v Chudobíně
• Kostel svatého Cyrila a Metoděje sboru Československé církve husitské v Chudobíně

Osobnosti

• Alan Bastien (* 1971), herec a muzikálový zpěvák, kariéru začínal v Litovli.
• Jan Čep (1902–1974), spisovatel, filozof, esejista a překladatel. Pocházel z Myslechovic.
• Václav Čikl (1900–1942), pravoslavný kněz, mučedník a světec. Studoval na gymnáziu v Litovli.
• František Dvořák (1920–2015), historik umění
• Bohumil Eliáš (1937–2005), český sklářský výtvarník, sochař, malíř a grafik
• Gustav Frištenský (1879–1957), zápasník v řeckořímském zápase
• Leopold Kašpar (1857–1941), podnikatel, zakladatel továrny na mlynářské a sladovní stroje v Senici na Hané.
• Přemysl Krbec (1940–2021), mistr světa v přeskoku, gymnasta, účastník Letních olympijských her 1964 v mnoha gymnastických disciplínách.
• Alois Kučera (1905–1962), malíř, grafik a fotograf
• Heinrich Kulka (1900–1971), česko-rakouský architekt židovského původu
• Lorenz Lang (16. století), zámožný soukeník a městský radní, stavitel Langova domu
• Jan Opletal (1915–1939), student, oběť protinacistické demonstrace 28. října 1939
• Viktor Pinkava (1868–1951), katolický kněz a moravský historik
• Marie Růžičková-Strozzi (1850–1937), slavná tragédka a umělkyně světového jména
• Sára Saudková (* 1967), fotografka, prožila dětství v Litovli
• Jan Smyčka (1855–1927), vlastivědný pracovník a starosta města
• Josef Svozil (1847–1931), český politik, poslanec Říšské rady, zakladatel rolnického akciového pivovaru Litovel
• Lubomír Šik (* 1928), regionální historik zabývající se především dějinami města Litovel
• Alena Šromová (* 1959), praktická lékařka a senátorka
• Alois Švec (1929–1986), katolický kněz, salesián, vězeň komunismu
• Hans Temple (1857–1931), německý portrétový malíř, zemřel ve Vídni
• Gustav Tschermak (1836–1927), rakouský mineralog
• Alois Volkman (1937–2024), básník pocházející z Chudobína
• Rudolf Wedra (1863–1932), rakouský politik, poslanec Říšské rady
• Josef Žídek (1889–1968), duchovní, budovatel kostela CČSH a chrámu pravoslavného v Chudobíně.