Stará Červená Voda

obec, 658 obyvatel k 1.1.2014, 36,67 km2
znak Stará Červená Voda

Pamětihodnosti

  • Římskokatolický farní kostel Božího těla. Jádro z 13. století se (zalíčenou) freskovou výzdobou z doby kolem roku 1510, loď a věž barokní z roku 1753), barokní a klasicistní mobiliář, nástropní malby patrně od Aloise Baucha z přelomu 19. a 20. století (kulturní památka)
  • Žulový sloup Nejsvětější Trojice, barokního svarosloví, zhotovený kolem roku 1850 Bernardem Kutzerem
  • Barokní náhrobní sloup s křížem z roku 1684 od Tobiáše Grose
  • Křtitelnice u kostela datovaná k roku 1610 (mísa; noha pozdější z 19. století)
  • Hřbitov okolo kostela na svahu Kostelního vrchu
  • Figurální pomník padlým v I. světové válce od sochaře Josefa Obetha z roku 1929
  • Stará a Nová kaolinová jáma (povrchové doly na kaolinit. V druhé z nich železniční tunel s portálem s pilastry z roku 1921

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z listiny hlásící se k roku 1291, avšak popisující stav v letech 1266-1268. Tehdy se označuje jako "Rutta aqua", tj. Rudá či Červená Voda (přívlastek Stará získala až ve 2. polovině 16. století po založení Nové Červené Vody. Německá podoba Rotin Wasser se připomíná poprvé roku 1373. Název Červené Vody - podobně jako u blízké Černé Vody a Bílé Vody - odkazuje na barvu toku nebo spíše na barvu jeho dna. Ves sleduje ostatně tok Červeného potoka. Jednalo se tehdy o poměrně velkou vesnici (60 lánů), avšak buď se původní kolonizační záměr zcela nezdařil, nebo Červenou Vodu později postihla nějaká pohroma, neboť na počátku 15. století je označována jako zpola pustá.

Již roku 1305 je zmiňováno zdejší zákupní fojtství. Z jeho majetku, soustředěného kolem tzv. Dolního dvora, se postupně vyvinul samostatný statek Dolní Červená Voda.

Většina vsi však zůstala v majetku vratislavských biskupů a byla spravována nejdříve z Kaltenštejna, po jeho zničení z Otmuchova a později z Vidnavy. S Vidnavou pak byla Červená Voda koncem 15. století zastavována. Nakonec tvořila součást panství Jánský Vrch.

Zdejší kostel zasvěcený původně Nanebevzetí P. Marie pochází (podle analýzy stavby) z 13. století a výslovně se připomíná roku 1305. Oproti tomu fara se poprvé zmiňuje až roku 1579, ačkoli pravděpodobně existovala i ve středověku. V té době držel její patronát vratislavský biskup, avšak s poznámkou, že původním patronem byl opat cisterciáckého kláštera v dolnoslezském Jindřichově (dnes Henryków). Na počátku 17. století zde existovaly poutě k obrazu Panny Marie na oltáři, ale ten byl za třicetileté války ukraden a chrám znesvěcen. V 17. století bylo zasvěcení změněno na kostel Božího těla.

Ves utrpěla průchody vojsk za třicetileté války a opět tábořením vojsk za slezských válek roku 1759. Po rozdělení Slezska roku 1742 se ocitla na rakousko-pruské hranici.

Stará Červená Voda byla především zemědělskou obcí. Specialitou bylo zdejší ovocnářství a včelařství. Zemědělské produkty se zpracovávaly (v pivovarech a palírnách) ve fojtských dvorech v Dolní a Nové Červené Vodě. Velkou část rozlehlého katastru zabíraly lesy, zejména v Nové Červené Vodě. Těžba nerostů, rozšířená na Jesenicku od počátku 19. století, se rovněž týkala především okrajových částí obce: kaolín se těžil v Dolné Červené Vodě, kamenolomy se nacházely v Nové Červené Vodě. Od roku 1876 zde bylo vyráběno zemědělské nářadí.

Po zániku patrimoniální správy roku 1850 bylo zavedeno obecní zřízení. Stará, Nová a Dolní Červená Voda vytvořily společně obec s názvem Červená Voda, ale od konce 19. století se začal používat název její největší části, Staré Červené Vody, což trvá dodnes.

Po roce 1945 a odsunu původních německých obyvatel se v obci vedle zemědělství udržel jen kamenický průmysl (zpočátku zde působila Zlínská akciová společnost firmy Baťa). I ten byl však postupně redukován a nakonec zde zbyl jen lom na žulu, otevřený v Nové Červené Vodě roku 1970. Zemědělské pozemky byly postupně soustředěny do místního jednotného zemědělského družstva, které však bylo roku 1962 pohlceno Státním statkem Žulová. Lesní pozemky, patřící dříve vesměs vratislavskému arcibiskupství, převzal Lesní závod Javorník.

V současnosti je Stará Červená Voda je členem Mikroregionu Žulovsko, svazku obcí vzniklého v roce 2003. Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník, a od roku 1997 Euroregionu Praděd.

Správní vývoj

Správní příslušnost Staré Červené Vody od roku 1848

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (Stará Červená Voda, část Nové Červené Vody) panství Jánský Vrch, (část Nové Červené Vody, Dolní Červená Voda) statek Dolní Červená Voda

  • od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
  • od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Vidnava
  • od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
  • od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Vidnava
    • kromě: od 1. října 1938 do května 1945 "sudetoněmecká území", od 15. dubna 1939 jako říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland; (od 1. května 1939) vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau; (od 20. listopadu 1938) Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau
    • od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
  • od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník
  • od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
  • od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
  • od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Staré Červené Vody podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:

Celá obec Stará Červená Voda

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Počet obyvatel
2281 2235 2336 2328 2108 2135 1992 2101 2061 930 958 922 794 723 681 654
  1. ↑ z toho: 30 Čechoslováků, 2038 Němců; 2087 řím. kat., 11 evang., 1 bez vyzn.
  2. ↑ z toho: 529 Čechů, Moravanů a Slezanů, 72 Slováků, 14 Němců, 1 Polák; 147 řím. kat., 4 čsl. hus., 2 evang., 10 pravosl., 370 bez vyzn.

V obci Stará Červená Voda je evidováno 251 adres : 248 čísel popisných (trvalé objekty) a 3 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 229 domů, z toho 186 trvale obydlených.

Část obce Stará Červená Voda

Rok 1836 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Počet obyvatel
1431 1423 1443 1411 1240 1229 1194 1310 513 500 467 405 414 411
  1. ↑ z toho: Stará Červená Voda 1180, Dolní Červená Voda 185, Johanka 66
  2. ↑ z toho: Stará Červená Voda 1074, Dolní Červená Voda 116 (124?), Johanka 42
  3. ↑ z toho: 30 Čechoslováků, 1256 Němců; 1298 řím. kat., 10 evang., 1 bez vyzn.
  4. ↑ z toho: Stará Červená Voda 1157, Dolní Červená Voda 101, Johanka 52
  5. ↑ z toho: Stará Červená Voda 389, Dolní Červená Voda 22, Johanka 0

V samotné Staré Červené Vodě (včetně Dolní Červené Vody) je evidováno 148 adres : 147 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 134 domů, z toho 115 trvale obydlených.

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Stará Červená Voda do dvou farností:

  • Stará Červená Voda a Nová Červená Voda do farnosti Stará Červená Voda,
  • Dolní Červená Voda do farnosti Vidnava.

Obě farnosti patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské. Farnost Stará Červená Voda je administrována excurrendo ze Supíkovic.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru Javorník u Jeseníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.


Oficiální web obec Stará Červená Voda:
www.staracervenavoda.cz

PSČ Stará Červená Voda: 790 53

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí