Bílovec

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1324, kdy je vlastnil Vok I. z Kravař. Z rodového erbu je odvozen městský znak v podobě stříbrné zavinuté střely na červeném štítu. V roce 1383 Bílovec dostal právo předkupu zboží na panství a právo odúmrti od Beneše z Kravař. Město vlastnili do roku 1434 páni z Kravař, poté páni ze Šternberka do roku 1441, opavská knížata do roku 1447, k nejvýznamnějším patřili páni z Fulštejna, kteří na přelomu 15. a 16. století zbudovali první zámek a vlastnili panství do roku 1542.

V letech 1576–1595 majitel panství Bernard Pražma z Bílkova vybudoval větší čtyřkřídlý renesanční zámek se dvěma nárožními bastiony. Pražmové z Bílkova byli protestanti a zapojili se do stavovského povstání, vlastnili panství a město do roku 1623. Roku 1645 město vypálili Švédové. Roku 1648 získali panství Sedlničtí z Choltic, vlastnili je nepřetržitě až do konce feudalismu v roce 1848. Roku 1729 město zachvátil další požár, který postihl i zámek (původně na katastru Velkých Albrechtic) a stal se podnětem k jeho barokní přestavbě, při níž bylo připojeno dvouramenné schodiště a vybudován park ve francouzském stylu. Zámek a zbytkový velkostatek Sedlničtí vlastnili až do roku 1945.

Od 16. století se ve městě rozvíjelo soukenictví. Po roce 1840 ve městě vznikla Hirtova soukenická továrna. V roce 1828 založil vídeňský podnikatel Mathias Salcher továrnu na výrobu knoflíků, roku 1856 rozšířenou pod značkou Massag na drobnou kovovýrobu, která je v současnosti specializovaná na manipulační vozíky a kontejnery. Roku 1924 došlo k výrazné změně hranice Bílovce, když k němu byla na jednu stranu připojena značná část katastru Velkých Albrechtic včetně zámku, na druhou stranu však Bílovec přišel, ve prospěch sousední obce Tísek, o značnou část svého k. ú. Bílovec-Horní Předměstí Při osvobozování města Rudou armádou roku 1945 byl zámek opět vypálen a zničeno vnitřní zařízení. V letech 1953–1970 byl objekt obnoven pro sklad léčiv n.p. Zdravotnické zásobování.

Památky a zajímavá místa

  • Renesanční zámek ze 16. století, v letech 1736–1740 přestavěný na barokní (stavitel Georg Friedrich Gans)
  • v zámecké kapli: trojice náhrobků Sedlnitzkých a Wagnerů, rodiny majitele zámku – přeneseny z městského hřbitova
  • Renesanční budova radnice (roku 1593 ji postavil Andreas Buzowsky)
  • Kostel sv. Mikuláše s vyhlídkovou věží, s rokokovým oltářním obrazem sv. Mikuláše a sv. Jana Nepomuckého (namaloval zdejší rodák Felix Ivo Leicher) a s vyhlídkovým ochozem ve výšce 31 m (je přístupný)
  • Budova městského muzea (z 2. poloviny 18. století)
  • Kaple sv. Barbory – původně gotická z roku 1422 při městském špitálu, dvakrát přestavěná, nyní obřadní síň
  • Kaple sv. Panny Marie Pomocné s legendární studnou; při rozcestí do Tísku
  • Socha sv. Jana Nepomuckého – barokní, u kostela sv. Mikuláše (z 80. let 18. století)
  • Socha Panny Marie u kostela sv. Mikuláše (z poloviny 19. století)
  • Památník osvobození Rudou armádou: sousoší s kašnou – na Slezském náměstí (z roku 1952)
  • Dřevěný větrný mlýn – Bravinné-Dolní Nový Dvůr
  • Křížová cesta v Bílovci – vedoucí po staré cestě z Bílovce do Bílova
  • Naučná stezka Hubleska – vedoucí z Bílovce přes les Hubleska do Bílova.

Osobnosti narozené v Bílovci

=== Umění a kultura
  • Jan Ignác Cimbal (1722–1795), malíř a rytec pozdního baroka
  • Felix Ivo Leicher (1727–1812), malíř pozdního baroka
  • Jan Bayer (1757–1830), básník, hudebník, zpěvák a sběratel lidových písní
  • Jan Horváth Döme (1959–2020), spisovatel, básník, pedagog
  • Leo Kalda (1880–1956), architekt působící v Chorvatsku
  • Karel Raimund Kristinus (1843–1904), hudebník a skladatel, sběratel lidových písní
  • Emil Přikryl (* 1945), architekt
  • Richard Trampler (1845–1907), historik, pedagog
  • Hana Ulmanová (* 1967), amerikanistka, překladatelka z angličtiny a vysokoškolská pedagožka.
  • Otto Urban (1938–1996), historik
  • Ivo Pavlík (1933–2018), hudebník

Sport

  • Lukáš Hejda (* 1990), fotbalový obránce
  • Milan Holáň, účastník Rallye Dakar, šéftechnik a šéfkonstruktér týmu Bonver Dakar Project
  • Miloš Holaň (* 1971), bývalý hokejista, hokejový trenér
  • Josef Kulhavý (* 1985), motokrosový závodník
  • Petra Kvitová (* 1990), tenistka
  • Rostislav Olesz (* 1985), hokejista
  • Adam Pavlásek (* 1994), tenista
  • Květa Peschkeová (* 1975), tenistka
  • Nikol Sajdová (* 1988), volejbalistka
  • Jan Stehlík (* 1986), basketbalista
  • Martin Tomášek (* 1978), hokejista

Další

  • Pavel Hrnčíř (* 1961), poslanec, člen Kolegia NKÚ
  • Hugo Schmidt (1844–1907), činitel II. internacionály
  • Jiří Schwarz (* 1960), ekonom a prezident Liberálního institutu

Oficiální web město Bílovec:
www.bilovec.cz

PSČ Bílovec: 742 92 až 743 01