Těškovice

obec, 841 obyvatel k 1.1.2014, 9,16 km2
znak Těškovice
Těškovice

Pamětihodnosti

  • Větrné mlýny

V obci se nacházely čtyři větrné mlýny. "Kubíčkův mlýn" na kopci, který byl po válce poškozen a zbourán. "Větrňák", jež stál kdysi na Přihlávkách a patřil panu Josefu Lazeckému, a "Řeháčkův" mlýn jenž stál na Dubině a patřil k nejzachovalejším větrným mlýnům v okrese a kraji. Mlýn byl od roku 1945 vyřazen z provozu. V době první republiky a za Rakouska v něm mlynář František Řeháček šrotoval obilí pro dobytek na krmivo. V době německé okupace, kdy byly chléb i mouka na lístky, mlel dokonce i černou mouku za hlídkování občanů.

Mlýn byl chráněn památkovou péčí. Ta však nepřidělila prostředky k jeho rekonstrukci a uchování. Objekt pak dále chátral až do 5.9. 1974, kdy se jeho trosky zřítily. Byl to poslední větrný mlýn v širokém okolí.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v roce 1863 pseudogotickém slohu. Stavebním materiálem byl kámen, původní střešní krytinou břidlice. Zakladatelem byl majitel panství v Kyjovicích hrabě Teodor Falkenheim, který přispěl na stavbu kostela materiálem a penězi. Místní občané obce přispěli ke stavbě kostela dobrovolnou prací a majitelé koní svými povozy. Do té doby měly Těškovice jen malou kapličku, která stála na pozemku usedlosti Rěžných čp. 23.

Zakristie byla přistavena v roce 1903. Nedílnou součástí farního komplexu je i fara, která byla postavena v roce 1909-1910, v dnešní době rekonstruovaná.

Gotický hlavní oltář Nanebevzetí P. Marie pochází z kostela v Hrabyni a daroval je místní věřícím pan. Jan Bohm, proslulý hrabyňský farář. Obraz na hlavním oltáři maloval akademický malíř z Olomouce pan. Hoš, rodák z Těškovic.

V roce 1906 dal zhotovit na své náklady kazatelnu pan Adolf Lazecký a 14 obrazů Křížové cesty, které zdobí boční stěny kostela, zakoupil pan Matouš Krayzel.

Boční oltář P. Marie Lurdské zhotovil v roce 1908 řezbář František Musil z Bílovce. Ve stejném roce byla instalována křtitelnice, kterou daroval místním věřícím pan Josef Řeháček.

Roku 1909 byla klenba v kostele opatřena novými dubovými trámy a byly zakoupeny nové varhany od kostelní jednoty v Mariánských Horách za 2.400 korun.

Malý zvon na věži pochází z roku 1864, byl ulit ve zvonařské dílně v Opavě firmou Františka Stankeho. Váha menšího zvonu činí 20kg, výška 26 cm. Na zvonu byly obrazy sv. Floriána a sv. Jana Křtitele.

Historie

O založení Těškovic, stejně jako o založení dalších vsí na jihovýchodním Opavsku, neexistují spolehlivé historické doklady. České osidlování tohoto kraje, jehož možná část byla v držení kláštera Hradiště u Olomouce, začalo pravděpodobně již v 2. polovině 12. století. Dokladem českého osidlování jsou místní názvy jako jsou Těškovice, Kyjovice, Budišovice a další. V této oblasti se nevyskytují žádné místní názvy německého původu.

Podle těchto i dalších historicky doložených skutečností lze usoudit, že Těškovice, podobně jako ostatní osady, byly založeny na konci 12. nebo začátkem 13. století.

První písemné zprávy o existenci Těškovic pocházejí z roku 1377. Jedná se o zápis v kupní smlouvě, podle které Ondřej z Těškovic koupil fojtství v Hlubčicích ve Slezsku. Téhož roku byly Těškovice jmenovány při dělení Opavska na vévodství krnovské a opavské. Do roku 1430 nelze jednoznačně říci komu ves patřila. Teprve v tomto roce je v zemských deskách knížectví opavského zaznamenám jako majitel Těškovic a Kyjovic Václav Fakl z Čochendorfu, jinak z Přívozu.

Údaje o jménech a počtu sedláků, zahradníků, mlýnech a fojtství obsahují urbáře. Jsou v nich zapsány i poddanské povinnosti. V urbářích jsou uvedeny i další údaje dokládající hospodářské a sociální poměry poddaných sedláků, zahradníků a chalupníků až do 18. století. Tento popis je cenný také proto, že dokládá údaje o národnosti a vyznání většiny obyvatel. Těškovice byly vždy české a katolického vyznání. V roce 1848 byla Těškovicím přiznána obecní samospráva.

Typickým jevem 2. poloviny 19. století byl úpadek gruntů a tříštění pozemkového vlastnictví. Stále větší počet obyvatel obce byli dělníci, okolo roku 1858 byly stavby ve vesnici převážně dřevěné. V roce 1866 byla v Těškovicích vystavěna kaple,v roce 1875 - 1876 byla postavena nová škola a v roce 1891 byl založen hasičský sbor. Podnětem byl požár, při kterém shořelo 35 domů. Nový obecní hostinec byl postaven v roce 1907.

Konec 1. světové války a vyhlášení samostatnosti Československé republiky ovlivnily kulturní a společenský život obce. Rozvoj obce a jejího kulturního života byl přerušen 10. října 1938 okupací německým vojskem. Obec byla osvobozena 29. dubna 1945 vojsky Sovětské armády. Těškovice se po 2. světové válce dále rozvíjely. Modernizoval se bytový fond, v některých částech obce byly vybudovány sítě technické infrastruktury. Největší a nejdůležitější stavbou v obci byla přístavba kulturního domu, která byla zahájena v roce 1964. V roce 1973 skončila samospráva obce, byl ustanoven společný národní výbor pro obce Pustá Polom, Těškovice, Kyjovice, Hlubočec se sídlem v Pusté Polomi a v r. 1979 byly tyto obce sloučeny pod jednu - Pustou Polom a vytvořeny místní části. Od r. 1990 je obec opět samostatná.


Oficiální web obec Těškovice:
www.teskovice.cz

PSČ Těškovice: 747 64

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí