Petrovice u Karviné

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Martina z roku 1789 (Petrovice)
• Kamenný kříž Kalvárie z roku 1858 (Petrovice)
• Socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století (Petrovice)
• Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1862 (Závada)
• Pomník čs. letců Bílka a Slatinského (Závada)
• Dřevěný kostel Nanebevstoupení Páně z roku 1739 (Dolní Marklovice)
• Pomník sv. Václava z roku 1929 (Dolní Marklovice)
• Empírový zámeček s anglickým parkem z konce 18. století (Prstná)

Historie

Prvé písemné zmínky o obci Petrovice jsou z roku 1305 kdy je zmiňována existence kostela. Protože leží na území Slezska, prošla obec během své historie zajímavým vývojem z hlediska státního: patřila pod Polské království, České království, Rakouské císařství a později pod Rakousko-Uhersko. Součástí ČSR se stala až roku 1920 po válce s Polskem.

Petrovice s okolními vesnicemi zastavil v roce 1569 těšínský kníže Bedřich Kazimír městu Fryštátu (součást dnešní Karviné). O tři roky později koupil Fryštát i s okolními vesnicemi Václav Cigán se Slupska, později jeho nejstarší syn Mikuláš zdědil mj. Petrovice. Ty se staly v roce 1727 součásti panství Ráj (část dnešní Karviné) vlastněného Rudolfem Taaffe které od něj roku 1792 odkoupil Jan Larisch-Mönnich, vlastnil je až do pozemkové reformy po 1. světové válce.

Roku 1855 byla postavena nádražní budova pro středem vesnice vedoucí jednokolejnou železniční trať, součást Severní dráhy císaře Ferdinanda, v roce 1889 byla zdvojkolejněná. Nádraží v Petrovicích se v roce 1898 stalo výchozím bodem 11.4 km dlouhé Karvinské Místní dráhy KFNB, která vedla na hlavní karvinské nádraží, dnes zakončené na km 5.2 za stanicí Karviná město. V říjnu 1938 bylo území zabráno Polskem a následovala nacistické okupace. Petrovice u Karviné byly osvobozeny dne 1. května 1945 Sovětskou armádou, předtím byla v blízkosti víc než měsíc frontová čára.

Při sčítání roku 1850 měly Petrovice u Karviné 903 obyvatel, v roce 1930 bylo evidováno 1594 obyvatel a 242 domů. Roku 1980 se počet obyvatel zvýšil na 3830 osob a bylo napočteno 1209 bytů; z toho k české národnosti se hlásilo 78,5 %, k polské 15,9 % a ke slovenské 4,6 % obyvatel.