Dětmarovice

obec, 4166 obyvatel k 1.1.2014, 13,76 km2
znak Dětmarovice
Dětmarovice

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305 v soupisu daňových povinností těšínských knížat. O nejstarší historii obce máme málo zpráv. V první době patřila obec, jak výše uvedeno, do majetku těšínských knížat. Kníže Přemek prodal v roce 1362 polovinu Dětmarovic Držkovi z Věřňovic, druhou polovinu si dále podržel. Rod Držkových z Věřňovic se pak píše z Dětmarovic. Poblíž Dětmarovic byla na břehu Olše mezi Koukolnou a Věřňovicemi ještě jedna ves. Byly to Šepetovice. Stál tam mlýn a právě ten v roce 1430 jmenovaný Držka prodal. Tato ves později zanikla, v roce 1571 je již uváděna jako pustá. Rod Držkových vystřídal rod z Březovic. Později se polovina vsi dostala do držení orlovského kláštera, odkud ji v roce 1560 ve sporu o nástupce zemřelého opata zabral kníže Adam. Tím byla ves opět spojena v jeden hospodářský celek. Jako součást knížecího majetku, jmenovitě panství fryštátského, sdílely Dětmarovice jeho osudy. V poslední čtvrtině 17. století byly však již součástí taafovského panství dolnolutyňského. Roku 1792 koupil Dětmarovice Jan Larisch a spojil je s karvinskými statky. V tomto svazku setrvaly až do zrušení poddanství v roce 1848. Pozemková držba však zůstala v rukou uhlobaronů Larischů až do první pozemkové reformy v letech 1924 – 27, kdy byly postátněny některé statky, ostatní vlastnictví bylo zrušeno po osvobození v roce 1945.

Mezi hlavní historické památky patří Něbrojova kaple zasvěcená sv. Isidorovi - rolníkovi z roku 1860 a římskokatolický farní kostel sv. Maří Magdalény postavený v letech 1869-1870 v neorenesančním stylu.

Něbrojova kaple zasvěcená sv. Isidorovi - rolníkovi je pojmenována po uznávaném dětmarovickém fojtovi z devatenáctého století. Dle dochovaných historických materiálů se kaple nachází v blízkosti pohřebiště z třicetileté války a je opředena i několika legendami.

Kostel sv. Maří Magdalény byl postaven na místě původního dřevěného kostelíku. Je jednolodní, vyzdoben nástropními malbami z roku 1958 znázorňujícími výjevy z bible od známého akademického malíře Josefa Drhy. V interiéru jsou umístěny i některé sochy z původního dřevěného kostelíku. Jsou dílem regionálního umělce z konce 18. století. V roce 1995 byly ve věži kostela nainstalovány tři nové bronzové zvony.

Jen pár desítek metrů od frekventované silnice v lokalitě Bendova usedlost se nachází pět památných stromů – tři lípy malolisté a dva duby letní. Jsou to jediné přírodní chráněné prvky na katastru naší obce. Na místním hřbitově se nachází pomník obětem 1. světové války a v parku před Dělnickým domem pomník obětem 2. světové války.

Znak obce

Od roku 1996 Dětmarovice užívají oficiální znak obce. Na jeho zpracování se podíleli heraldik PhDr. Karel Müller, ředitel Zemského archivu v Opavě a pan Jan Tejkal z Ostravy. Dne 14. května 1996 tehdejší starosta obce Ing. Adolf Neuwert a člen obecní rady p. Josef Tomčík z rukou předsedy poslanecké sněmovny pana PhDr. Milana Uhdeho slavnostně v Praze převzali dekret o udělení symbolů obce.

Základem znaku je modrý znakový štít a základem praporu modrý list, které nesou dvě dominantní figury, zlatou stylizovanou turbínu a stříbrný květ koukolu. Zařazení figury turbíny je symbolickým vyjádřením Dětmarovic, které jsou navenek známy především elektrárnou. Figura koukole je logickým tzv. mluvícím znamením místní části, kdysi samostatné obce, Koukolná.

Barevné řešení má tři výkladové roviny: 1/ kombinace zlato-modrá vyjadřuje lokalizaci obce do regionu v prostorách někdejšího těšínského knížectví, 2/ modrá odkazuje na řeku Olši, protékající katastrem obce, 3/ rozlišení figur na zlatou a stříbrnou vyjadřuje, že Dětmarovice jsou zastřešujícím celkem pro dvě historické obce, Dětmarovice a Koukolnou.


Oficiální web obec Dětmarovice:
www.detmarovice.cz

PSČ Dětmarovice: 735 71

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí