Horní Suchá

obec, 4585 obyvatel k 1.1.2014, 9,79 km2
znak Horní Suchá
Horní Suchá

Pamětihodnosti

  • Katolický kostel svatého Josefa z roku 1835, s pamětní deskou hraběte Larische
  • Mlýnské kameny z bývalého Hornosušského cukrovaru 1833-1876
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1843
  • Ručně kovaný kříž , jehož zakladatelem byl Janeczek Józef roku 1870, občan Horní Suché
  • Dělnický dům z roku 1907
  • Evangelická kaple z roku 1927
  • Pomník padlých občanů první světové války
  • Park hrdinů - místo popravy - pietní místo
  • Společenský dům Aplaus , (dříve kulturní dům Dolu Prezident Klement Gottwald)

Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Horní Suché.

Pravděpodobnými zakladateli obce byli polští benediktini. První písemná zmínka o obci Horní Suchá pochází z roku 1305, kdy vratislavský arcibiskup Jindřich I. z Vrbna pověřil mnichy sepsat obce, které mu měly odvádět daně. V této písemnosti se hovoří o „obojí Suché“. Obyvatelé obce byli pod správou Těšínských Piastovců; až do roku 1471 byla obec ve vlastnictví tohoto rodu. Později se území obce dostává do rukou zástupců různých polských a německých rodů (např. 1536 jižní část obce získal Melichar Przyznar). V roce 1805 získává severní část obce Jan von Larisch-Mönnich. V roce 1825 získává rod Larisch-Mönnichů i jižní část obce.

V 19. století dochází k rozvoji obce, jsou budovány zemědělské i průmyslové objekty. Toto století souvisí zejména s vlastnictvím rodu Larisch-Mönnichů, kteří na území obce provozovali velké množství podnikatelských aktivit. Mezi nejvýznamnější patří zejména hornosušský cukrovar, který byl budován v letech 1832 - 1833 a ve své době byl technicky nejvyspělejším cukrovarem střední Evropy a Rakouského císařství. Tento cukrovar byl zrušen v roce 1873. V roce 1910 byla založena cihelna, která vyráběla do roku 1928; definitivně byla zrušena až v 70. letech 20. stol. V roce 1911 byl založen důl František, který zajistil velký rozvoj obce.

Světové války a meziválečné období

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Po roce 1989 dochází k změnám v celkové politické situaci, která vede k liberalizaci a k odstranění starých společenských řádů. Na základě referenda v roce 1990 dochází k oddělení Horní Suché od Havířova. V tomto období dochází k mohutným investicím do školství: rekonstrukce "Staré školy" (1995-1996, dnes sídlo místní policie), přístavba jídelny k základní škole na ul. Těrlické(1992), přístavba nového patra základní školy na ul. Těrlické (1997), výstavba sportovní haly u této školy (2004). Dochází k investicím v oblasti infrastruktury (opravy silnic a chodníků, plynofikace během první poloviny 90. let), je vystavěn "Dům s pečovatelskou službou". V roce 2007 došlo k vestavbě nových podkrovních prostorů pro výuku do "Žluté školy". Základní a mateřská škola s polským vyučovacím jazykem je od této doby situována v jedné budově. V tomto roce bylo taktéž opraveno vlakové nádraží. V roce 2008 je revitalizováno sídliště Chrost a opravena infrastruktura na místním hřbitově. Zároveň dochází k dalším investicím zejména do infrastruktury průmyslové zóny na Františku a taktéž se začínají opravovat mosty v obci, jež neodpovídají technickým normám. Fotbalové hřiště u základní školy na ulici Těrlické prochází taktéž značnou rekonstrukci.

Starostové obce

od roku 1864 do roku 1938

  • Józef Dostal (1864 – 1873)
  • Józef Paździora (1873 – 1890)
  • Jan Faja (1890 – 1897)
  • Jan Krzystek (1897 – 1914)
  • Franciszek Siwek (1914 – 1920)
  • Karol Mucha (1920)
  • Vavřinec Glazer ( 1921 – 1923)
  • Vincenty Potysz (1923 – 1930)
  • Alojzy Sznapka (1931)
  • Adolf Guziur (1931 – 1937)
  • Alojzy Sznapka (1938 – 1939)

od roku 1938 do roku 1975 (chronologicky za sebou)

  • Alojzy Sznapka (starosta před i během polského záboru)
  • Rober Böhm (německý komisař)
  • Leo Stachura (německý komisař, od 1. dubna 1941 v čele seskupených obcí Horní, Prostřední a Dolní Suché)
  • František Knecht (poválečný starosta)
  • Josef Galuszka
  • Josef Pawlas
  • Jan Prokop
  • Karel Heller
  • Bohumil Pawlas
  • Jan Kupka
  • Jan Buba
  • Wincenty Zyder

mezi roky 1975 až 1990 byla Horní Suchá součástí Havířova

od roku 1990

  • Miloš Müller (1990 – 1991)
  • Karol Siwek (1991 – 1999)
  • Jan Lipner (1999 – dosud)

Oficiální web obec Horní Suchá:
www.hornisucha.cz

PSČ Horní Suchá: 735 35

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí