znak Karviná
Karviná

Památky

Většina pamětihodností je soustředěna v městské památkové zóně.

V Karviné-Fryštátě to jsou:

  • kostel Povýšení svatého Kříže – farní kostel s gotickým jádrem z počátku 14. století, s Moravskou kaplí z roku 1611 a epitafem Václava Cigána ze Slupska z roku 1577. V roce 2011 zde byl odhalen unikátní cyklus nástěnných maleb z 15. století, umučení sv. Kateřiny a Barbory
  • radnice – empírová stavba s renesanční věží z konce 16. století, s kamenným erbem Piastovců a zbytkem kovového řetězu pranýře. Původní stavba je z roku 1504
  • litinová kašna – historizující práce vídeňské provenience z roku 1900
  • kostel sv. Marka – filiální kostel v klasicistním stylu z roku 1774 s epitafem Benigny Haugwitzové ze 17. století. Byl postaven v místě původního kostela z roku 1569
  • zámek Fryštát – zámek v empírovém stylu z konce 18. století Jsou zde dochovány zbytky původních gotických prvků a hodnotné nástropní malby. Zámek byl rekonstruován a od roku 1997 je přístupný veřejnosti
  • zámecký park – jeho založení se datuje do roku 1804 a plní funkci centrálního reprezentačního parku. Dochovala se v něm řada vzácných druhů dřevin. Spolu s Lázeňským parkem v Darkově a menšími lesními celky, které se na území města nacházejí, slouží k rekreačním účelům.

V Karviné-Darkově to jsou:

  • lázeňský park;
  • staré lázeňské vily – funkcionalistické vily z první poloviny 20. století rozmístěné ve starém lázeňském parku
  • Společenský dům – secesní stavba z konce 19. století, kde jsou pořádány kulturní akce, taneční zábavy a lázeňské koncerty
  • kaple sv. Anny
  • most Sokolských hrdinů – unikátní funkcionalistická technická památka z roku 1925 klenoucí se přes řeku Olši.

Dále pak:

  • kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech z roku 1736 s gotickou kamennou kropenkou ze 14. století, který je v důsledku poddolování silně nakloněn a oproti původnímu stanovišti zde došlo k poklesu o 34 metrů. Kostel je se svým sklonem 6,8° od kolmé osy nakloněnější než šikmá věž v Pise (ta pouze o 3,05° od kolmé osy)
  • vodárenská věž v Karviné-Hranicích – konstruktivistická šestipodlažní stavba z 20. let
  • Hřbitov v Karviné Dolech – je zde několik hromadných hrobů horníků, kteří zahynuli při různých důlních katastrofách.Nejvýznamnější jsou hroby obětí katastrofy na dolech:
    • Jan, Františka a Hlubina dne 14. června 1894 (235 obětí)
    • Hohenegger dne 16. března 1895 (52 oběti)
    • Gabriela dne 12. dubna 1924 (15 obětí)

Na kopci asi 500 m za hřbitovem nad místem katastrofy z roku 1894 stojí kaple věnovaná jejím obětem.

  • Karvinská Místní dráha KFNB je železniční trať z roku 1898 a dnes ji připomínají již jen některé části bez kolejí, most přes říčku Mlýnku a objekty bývalé zastávky Lázně Darkov a Ráj na území památkové zóny, v městské části Nové Město pak celá zachovalá železniční stanice Fryštát a přilehlé průmyslové objekty.
  • Některé tramvaje Slezských zemských drah, provozované též na trati v Karviné, a vozy Místní dráhy Ostrava – Karviná jsou umístěny ve sbírce Technického muzea v Brně. Technické muzeum v Petřvaldu u Karviné se zaměřuje na historii karvinských tramvají.

Historie

Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné.

První písemné zmínky o území dnešního města jsou z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302–1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Od roku 1327 se Fryštát stal nositelem městského práva. Vzhledem k jeho strategicky výhodné poloze na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel.

K velkému hospodářskému rozvoji došlo od poloviny 15. století, kdy bylo městu uděleno dědičné právo „do čtvrtého kolena“, právo mílové, válečné, právo lovu na panském, možnost zřizování cechů a právo vyššího soudnictví. Další rozkvět města zajistilo Kazimírovo privilegium z roku 1473, kterým byly potvrzeny dosavadní výsady města a povoleno pořádání trhů. V roce 1540 se poprvé objevuje zmínka o zřízení školy ve Fryštátě. Reformační náboženské hnutí v 16. století ovlivnilo celou zdejší oblast a nařízením pro Fryštát o jediném vyznání evangelické víry, jedině evangelíci mohli ve městě zastávat úřad nebo se vyučit řemeslu. Období třicetileté války znamenalo pro obyvatele města dobu těžkých válečných útrap, epidemií a válečného drancování. Až do konce války v roce 1648 bylo město obsazeno Dány a Švédy. Roku 1766 se město stalo ohniskem dosud největší selské vzpoury ve zdejším regionu. Výsledkem těchto událostí bylo vydání nového robotního patentu pro Slezsko.

Zásadní obrat v rozvoji města a celé zdejší oblasti znamenal nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století a počátkem 20. století již byla Karviná svým ekonomickým potenciálem významnou obcí v rámci celého Rakousko-Uherska. K rozvoji města přispěla výstavba železničních tratí: Severní dráha císaře Ferdinanda v Petrovicích, Košicko-bohumínská dráha v dnešní části Doly a v roce 1898 i Karvinská Místní dráha KFNB se stanicí Fryštát, dnes Karviná, a také tramvajová trať.

Mezi lety 1918–1920 probíhal mezi nově vzniklými státy Československem a Polskem spor o Těšínsko. Po krátkém vojenském střetnutí bylo území Těšínska v roce 1920 mezi oba státy rozděleno arbitráží vítězných mocností. Území Karviné připadlo Československu a v roce 1923 byla Karviná povýšena vládním rozhodnutím na město. V 60. letech 20. století byla vlivem poddolování zbourána.

Koncem třicátých let 20. století začalo Polsko vůči Československu vznášet územní požadavky. Ty byly formulovány polskou vládou 21. září 1938 a vzneseny jako součást Hitlerova godesberského memoranda. 30. září 1938 polská vláda zaslala československé vládě ultimátum o okamžitém vydání požadovaných oblastí a 1. října 1938 polská vojska obsadila požadovaná území, včetně území dnešní Karviné. Období polského záboru však netrvalo ani rok. Po porážce Polska Německem na počátku druhé světové války oblast obsadila německá armáda a území Karviné bylo přičleněno k Německu. V roce 1944 došlo ke sloučení měst Karvinné, Fryštátu a obcí Starého Města, Ráje a Darkova v jeden územní celek s názvem Karwin-Freistadt.

Po osvobození byl položen správní základ současné podoby města sloučením několika samostatných obcí v jeden územně správní celek pojmenovaný Karviná. Zatímco původní Karvinná byla zlikvidována při těžbě uhlí a dnes její katastrální území nese příznačný název Karviná-Doly, na zbytku území sloučeného města nastal velký rozvoj a jeho výstavba trvala až do 80. let 20. století. Z někdejšího desetitisícového okresního města Fryštátu se stala osmdesátitisícová Karviná (1985). Moderní městská zástavba leží především na katastrálním území historického města Fryštátu (dnes jeho katastrální území nese název Karviná-město) a bývalé obce Ráje.

Pověsti

Zvon ve zdejším kostele měl nejsilnější a nejlahodnější hlas ve Slezsku, neboť prý do zvonoviny při odlévání vhodili díl stříbra. Byl starší než samotné město, při zániku původní obce se ztratil, až po létech jej na poli vyhrabala svině. Zvon bylo slyšet až do Těšína a jeho hlasu naslouchala těšínská kněžna s takovou oblibou, že se rozhodla zvon koupit. Avšak fryštačtí jej nechtěli prodat, a proto jí řekli, že by za něj musela vysázet tolik dukátů, že by to dosáhlo po cestě z Těšína až do Fryštátu. Jenže kněžna na obchod přistoupila, a tak jí radní museli zvon vydat. Kněžna si zvon zavěsila na svém hradě, ale zvon přes noc ulétl zpět do Fryštátu. Kněžna vidouc ten zázrak to vzdala a nechala Fryštátu jak zvon, tak i peníze. Jen okna kostelní věže směrem k Těšínu nechala zazdít, aby ji hlas zvonu nelákal.

O legendách města Karviné pojednává knížka Cudowny Chleb (autor Józef Ondrusz).

Osobnosti

  • Gustaw Morcinek (1891–1963), polský spisovatel
  • Dana Zátopková (* 1922), oštěpařka, zlatá medaile na OH v Helsinkách
  • Alfred Biolek (* 1934), německý televizní kuchař a bavič
  • Eva Kurfürstová (* 1977), lyžařka
  • Radek Štěpánek (* 1978), tenista
  • Petra Němcová (* 1979), topmodelka
  • Jaroslav Bába (* 1984), skokan do výšky
  • Denisa Rosolová (* 1986), atletka
  • Zuzana Jandová (* 1987), Miss České republiky 2008
  • Šárka Kašpárková (* 1971), atletka, mistryně světa
  • Adéla Kawka (* 1977), astronomka
  • Radek Fukala (* 1963), historik
  • Ernest Bokroš (* 1959),hokejový trenér
  • Vítězslav Ďuriš (* 1951),hokejista
  • Petr Voznica (* 1954), voják a diplomat
  • Marie Doležalová (* 1987), herečka
  • Peter Dreisaitl (* 1965), hokejista a trenér

Oficiální web Karviná:

PSČ Karviná: