Karviná

Historie

== Nejstarší dějiny

Území dnešní Karviné patří ve zdejší oblasti k místům s nejstarším osídlením, o jehož existenci svědčí nálezy kamenných nástrojů z období mladší doby kamenné. Po pádu Velké Moravy roku 906 zde bylo vybudováno slezské hradiště Čula (dnešní předměstí Steré Město), které se počátkem 11. století stalo významným obchodním střediskem. Po roce 1268 bylo toto středisko českým králem Přemyslem Otakarem II. a slezským knížetem Vladislavem proměněno v město Fryštát. Po roce 1268 však bylo po vojenském vpádu slezského knížete Mečislava vypáleno a přemístěno na dnešní místo, kde dal kníže postavit hrad (zámek Fryštát) jež jeho potomci využívali jako svou rezidenci. Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o území dnešního města (osadě Solca) je z roku 1268. Vratislavský desátek z let 1302–1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Vzhledem k strategicky výhodné poloze Fryštátu na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel, které se mezi léty 1282 až 1945 stalo sídlem nejvyšší slezské aristokracie, která zastupovala českého krále ve Slezsku. Město je pravděpodobně místem narození české královny Violy Alžběty a narodil se zde, vyrůstal a vládl a pravděpodobně je zde i pohřben, slezský kníže Kazimír II., ve své době nejmocnější aristokrat ve Slezsku. Jako rezidence slezských knížat, zástupců českých králů, existovalo město od roku 1571, kdy aristokratický rod slezských knížat zde vymřel smrtí knížete Fridricha Kazi v Karviné Střed města tvoří Univerzitní čtvrť s parkem situovaným mezi křižovatkami ulicí Borovského a třídou Osvobození. Za tímto prostorem s ekologickou zelení, jemuž dominuje vzdálenější skupina výškových budov je schována řada architektonických slohů panoramatu města. Jde především o prvorepublikovou budovu Jiráskovy školy, roh rovněž prvorepublikové budovy Magistrátu, modernu zastupující Obchodní dům a restauraci s obytným blokem nebo funkcionalistické třípodlažní obytné domy.

Touto čtvrtí, jakožto celou jižní částí města, prochází silnice I/67 (třída 17. listopadu), v jejímž středu se nachází hlavní budova Slezské university (Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné) s kongresovým centrem a náměstím, obklopené nejvyššími obytnými budovami Karviné a také moderní architekturou v Bruselském stylu.

Univerzita zde plánuje své rozšíření o futuristickou budovu CEPIS – Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií. Na okraji města, v části Lipiny plánuje výstavbu moderního parku Eden Silesia pro vědu, školství a turistiku. Univerzitní čtvrť je nejmodernější částí Karviné a jakýmsi přechodem mezi historickým Fryštátem a obytnými sídlišti města.

Třída 17. listopadu do roku 2023 sloužila jako transitní tepna, toho roku nahrazená jižním obchvatem, takže dnes slouží jako městský bulvár osázený japonskými sakurami, díky nimž třída získala v roce 2015 titul "Alej roku 2014". Alej prošla ozdravením v letech 2009–10, kdy byly vykáceno 50 starých nemocných stromů a vysázeny nové. Sakury mají životnost cca 20 let.

Pověsti

Zvon ve zdejším kostele měl nejsilnější a nejlahodnější hlas ve Slezsku, neboť prý do zvonoviny při odlévání vhodili díl stříbra. Byl starší než samotné město, při zániku původní obce se ztratil, až po létech jej na poli vyhrabala svině. Zvon bylo slyšet až do Těšína a jeho hlasu naslouchala těšínská kněžna s takovou oblibou, že se rozhodla zvon koupit. Avšak fryštáčtí jej nechtěli prodat, a proto jí řekli, že by za něj musela vysázet tolik dukátů, že by to dosáhlo po cestě z Těšína až do Fryštátu. Jenže kněžna na obchod přistoupila, a tak jí radní museli zvon vydat. Kněžna si zvon zavěsila na svém hradě, ale zvon přes noc ulétl zpět do Fryštátu. Kněžna vidouc ten zázrak to vzdala a nechala Fryštátu jak zvon, tak i peníze. Jen okna kostelní věže směrem k Těšínu nechala zazdít, aby ji hlas zvonu nelákal.

Osobnosti

• Wacław Olszak (1868–1936), první polský starosta Karviné
• Gustaw Morcinek (1891–1963), polský spisovatel
• Ferdinand Otto Miksche (1905–1992), československý důstojník, účastník španělské občanské války, příslušník odboje během druhé světové války, vojenský pedagog a teoretik (autor pojmenování vojenské strategie „blitzkrieg“)
• Leon Derlich (1905–1965), etnograf, amatérský lingvista a dialektolog, publicista, spolupracovník hnutí odporu za 2. světové války
• Wilhelm Kosarz (také Vilém Košař; 1908–1940), válečný pilot, člen polské 302. perutě RAF. Člen tzv. Českého čtyřlístku společně s Josefem Františkem, Josefem Balejkou a Matějem Pavlovičem.
• Franciszek Świder (1911–1997), polský sochař a akademický malíř
• Rudolf Żebrok (1915–1984), polský malíř
• Henryk Flame (1918–1947), polský vojenský pilot, kapitán, vůdce protifašistických a protikomunistických bojových skupin na území Těšínského Slezska.
• Józef Ondrusz (1918–1996) polský etnograf, spisovatel a učitel
• Karel Borský, do roku 1946 Kurt Biheller (1921–2001), československý generál, příslušník 1. československého armádního sboru a poválečný politický vězeň
• Dana Zátopková (1922–2020), atletka, oštěpařka, mistryně Evropy, olympijská medailistka (zlato na OH v Helsinkách 1952, stříbro na OH v Římě)
• Otto Ševčík (1931–2003), český herec a režisér.
• Alfred Biolek (1934–2021), německý televizní kuchař a bavič
• Wilhelm Przeczek (1936–2006), polský učitel, básník a aktivista
• Vítězslav Ďuriš (* 1951), hokejista, stříbrný medailista z mistrovství světa 1979
• Petr Voznica (* 1954), voják a diplomat
• Ernest Bokroš (* 1959), hokejista a trenér
• Pavla Tomicová (* 1962), herečka
• Radek Fukala (* 1963), historik
• Libor Baselides (* 1964), moderátor, herec
• Dáša Vokatá (* 1954), písničkářka, herečka, manželka Oldřicha Kaisera
• Peter Draisaitl (* 1965), hokejista, trenér a sportovní manažer
• Marcel Zmožek (* 1965), textař, skladatel a zpěvák
• Eva Vejmělková (* 1969), herečka, scenáristka a psychoterapeutka
• Šárka Kašpárková (* 1971), atletka, trojskokanka, mistryně světa 1997, bronzová medaile na OH v Atlantě 1996
• Eva Kurfürstová (* 1977), lyžařka
• Adéla Kawka (* 1977), astronomka
• Radek Štěpánek (* 1978), tenista, vítěz Davis Cupu 2012 a 2013, bronzová medaile na OH v Riu de Janeiro 2016
• Petra Němcová (* 1979), topmodelka
• Jan Laštůvka (* 1982), fotbalový brankář, reprezentant
• Jaroslav Bába (* 1984), atlet, skokan do výšky, bronzová medaile na OH v Aténách 2004
• Petr Buchta (* 1985), herec
• Denisa Rosolová (* 1986), atletka, sprinterka, mnohonásobná mistryně ČR a Evropy
• Marie Doležalová (* 1987), herečka a blogerka
• Zuzana Jandová (* 1987), Miss České republiky 2008
• Daniel Kurovský (* 1998), český lední hokejista