Frýdek-Místek

Historie

Nejstarší písemné prameny dokládají existenci obcí v Pobeskydí již kolem poloviny 13. století. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. První jasné zmínky o Frýdku pocházejí z první poloviny 14. století, a to v souvislostech s tvrzí chránící pomezí Moravy a Slezska, dnešním Frýdeckým zámkem. V obou městech se dařilo výrobě látek, což se odrazilo i v 19. století při zakládání významných textilních továren.

Během obsazování Československa v roce 1939 byla místecká Czajánkova kasárna jediným místem ozbrojeného odporu v rozpadající se republice, na němž měl rozhodující podíl nedoručený rozkaz, aby posádka spolupracovala s německými okupanty. Posádka kasáren se však musela vzdát německé přesile.

Po sloučení města

Frýdek i Místek byla samostatná města po celá staletí, až rozhodnutím ministerstva vnitra z 15. prosince 1942, čís. 25.625/42-III/1, došlo k 1. lednu 1943 ke sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec pod názvem Frýdek. S koncem druhé světové války došlo roku 1945 de iure na několik let k obnově samostatnosti všech těchto obcí, aniž by však došlo ke skutečnému rozdělení města na původní obce, protože pro všechny části se ustavil společný místní národní výbor. Následně se pak konalo hlasování o pojmenování města, ukončené v polovině srpna 1945. Zúčastnilo se ho jen 1293 občanů, z nichž pro Frýdek hlasovalo 465, pro Místek 183, pro Frýdek-Místek 255 a Bezručov 212 hlasů. 13. února 1946 vydal ministr vnitra rozhodnutí, čís. B-8111–1/2–1946/II/4, jímž podle § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., prozatímně uznal dosavadní společnou správu obcí Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova, které byly podle § 12, čís. 5 citovaného dekretu obnoveny. A pro celek, v jehož čele tento místní národní výbor stojí, stanovil prozatímní název Frýdek-Místek. 26. září 1946 se konala schůze místního národního výboru v čele s předsedou Emilem Konvičkou, aby došlo k odhlasování sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec. Z 38 přítomných k tomu bylo zapotřebí nejméně 2/3 hlasů. Pro sloučení bylo 25, proti 12 členů tehdejšího MNV. Moravskoslezský zemský národní výbor, expositura v Ostravě schválil výměrem ze dne 1. července 1947, č. j. III/2–281/24, na základě ustanovení § 18, odst. 1 a 2 a v souvislosti s § 27 dekretu prezidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 121 Sb., sloučení Frýdku, Místku, Starého Města, Lískovce a Sviadnova v jednu obec, přičemž úřední název mělo stanovit později ministerstvo vnitra. V roce 1949 dále pokračovaly diskuse ohledně názvu města. Vedle společného MNV fungovaly v jednotlivých částech města obvodní rady, přičemž ve Frýdku a Místku měly po dvanácti členech, zatímco v ostatních částech po osmi.

Byl proveden průzkum veřejného mínění, v němž se pro ponechání dosavadního pojmenování, tj. Frýdek-Místek, vyslovilo 80 % hlasujících. Na základě toho přijalo plénum MNV 31. května 1949 usnesení o ponechání již vžitého názvu a zároveň požádalo Krajský národní výbor v Ostravě i ministerstvo vnitra, aby v souladu s tím byl dosavadní okres Místek přejmenován na Frýdek-Místek. Snad chybou ministerských úředníků však došlo k tomu, že vyhláškou ministerstva vnitra ze dne 8. srpna 1950 bylo město bez vysvětlení přejmenováno na Místek. Od té doby se množily stížnosti na bezdůvodnou změnu názvu města. Začátkem roku 1954 řešil frýdecko-místecký MNV přání obyvatel Lískovce, Starého Města a Sviadnova na odloučení těchto částí od města. Následně 11. března 1954 toto schválila rada MNV. 16. března 1954 pak odloučení schválil ve svém usnesení i Krajský národní výbor v Ostravě. 16. května 1954 se pak konaly volby do místních, okresních a krajských národních výborů a město bylo od té doby tvořeno pouze Frýdkem a Místkem, přičemž došlo ke zrušení obvodních rad. V červnu 1954 pak došlo k odsouhlasení nové hranice města, přičemž se Frýdek-Místek rozšířil následovně: byl připojen areál Železáren Stalingrad, lískovecká část Staré kolonie, Jeremenkova osada; od Sviadnova byl připojeny objekty závodů firmy Slezan, dále kolonie a několik dalších pozemků; od Starého Města byl připojen Konečného mlýn na Podvolání a část obce na levém břehu Ostravice, tzv. Riviéra. Město se tak rozšířilo o 147 hektarů, 152 domů a 1536 obyvatel. Dne 29. září 1954 se konalo plenární zasedání národního výboru, jehož 95 poslanců schválilo přednesený návrh názvu města Frýdek-Místek. Po řadě jednání pak ministerstvo vnitra k 1. lednu 1955 zrušilo název Místek a stanovilo pro město staronový úřední název Frýdek-Místek (Petr Bezruč doporučoval používat název města bez spojovníku pro odlišení od podobných názvů jako je (Ostrava-Přívoz či Praha-Dejvice). Zajímavostí je, že tento obrat se objevoval již od konce 19. století coby název vlakové stanice ve Frýdku. K 1. lednu 1956 bylo v celém městě provedeno přečíslování domů.

Během druhé poloviny 20. století město zaznamenalo významný populační růst, který byl způsoben blízkostí dolů (Staříč, Paskov) a přísunem horníků v nich pracujících. K 1. červenci 1960 byla k městu připojena dosavadní obec Panské Nové Dvory, což bylo v souladu s přáním většiny obyvatel této obce. K 1. červenci 1975 byl pro Frýdek-Místek, Lískovec, Sviadnov, Staré Město, Chlebovice a Lysůvky zřízen společný národní výbor, aniž by však došlo ke sloučení obcí s městem. K 1. lednu 1979 pak byly k městu opětovně připojeny obce Lískovec, Staré Město a Sviadnov, a nově připojeny obce Chlebovice, Lysůvky spolu se svojí částí Zelinkovice. K 1. lednu 1980 pak byly připojeny ještě obce Skalice a Staříč. Ke 24. listopadu 1990 pak dochází k osamostatnění Staříče

Osobnosti

• Josef Loriš (1808–1900), kněz a zakladatel kostela svatého Josefa v Janovicích vysvěceného v roce 1891
• František Chvostek starší (1835–1884), rakouský neurolog moravského původu, popsal tzv. Chvostkův příznak
• Ignác Tkáč (1839–?), publicista, překladatel a učitel, aktivně přispíval k jazykovědným otázkám v řadě českých časopisů
• František Kolařík (1867–1927), varhaník, hudební skladatel, ředitel kůru, sbormistr
• Benno Landsberger (1890–1968), asyriolog světového významu
• Eduard Míček (1891–1962), profesor, zakladatel katedry slovanských jazyků a šiřitel českého jazyka na University of Texas v Austinu, profesor slovanské filologie
• Marie Sedláčková-Kolaříková (1897–1976), hudební skladatelka
• Óndra Łysohorsky (1905–1989), lašský básník, překladatel a pedagog
• Lubomír Šlapeta (1908–1983), architekt
• Čestmír Šlapeta (1908–1999), architekt
• Lída Vostrčilová (1918–2003), herečka
• Miloslav Machek (1923–1999), trumpetista, dirigent a hudební skladatel populární hudby
• Miloš Macourek (1926–2002), spisovatel a filmový scenárista
• Josef Mikoláš (1938–2015), hokejista
• Evžen Zámečník (1939–2018), hudební skladatel
• Pavel Dobeš (* 1949), folkař a písničkář
• Jan Keller (* 1955), levicový sociolog a publicista
• Irena Pavlásková (* 1960), režisérka
• Jaromír Dulava (* 1960), herec
• Martin Říman (* 1961), politik
• Ivana Chýlková (* 1963), herečka
• Leoš Ryška (* 1963), římskokatolický kněz, salesián, spoluzakladatel a ředitel TV Noe
• Pavlína Kafková (* 1968), herečka a moderátorka
• Libor Uher (* 1971), horolezec
• Tomáš Kočko (* 1972), písničkář a zpěvák
• René Souček (* 1972), písničkář a zpěvák
• Tomáš Galásek (* 1973), fotbalista
• David Stypka (1979–2021), zpěvák, hudebník
• Denise Milani (* 1980), modelka
• Renáta Czadernová (* 1985), modelka a moderátorka
• Ondřej Palát (* 1991), hokejista
• Romana Kiecková (* 1991), florbalistka
• Pavla Kajfoszová (* 1992), florbalistka
• Mirai Navrátil (* 1992), zpěvák, hudebník