Jablonec nad Nisou

Památky

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Jablonci nad Nisou.

• Bývalá fara – historiky považována za nejstarší budovu celého Jablonce nad Nisou.Nachází se v Kostelní ulici naproti kostelu sv. Anny. Na zahradě je umístěno sousoší Getsemanské zahrady z roku 1829.
• Kostel svaté Anny je nejstarším dochovaným jabloneckým svatostánkem. Stojí na místě původního dřevěného kostelíka. Současný kostel je původně barokní stavba z let 1685–1687. Věž byla přistavěna až roku 1706 a roku 1842 byla přistavěna i sakristie situovaná do svahu za kostelem. V té době byla fasáda kostela upravena v neorenesančním stylu. Kostel v současnosti neslouží bohoslužebným účelům a po letech, kdy byl v katastrofickém stavu, byl financemi města opraven a přidružen k Městskému divadlu. Dnes je kouzelným místem pro kulturní události. Před kostelem jsou umístěny dvě plastiky:
• Socha Panny Marie v naději (Panny Marie Karlovské – patronky těhotných žen a šťastných porodů) tesaná z pískovce roku 1773, na zadní straně soklu má darovací nápis a jméno autora Jan Christian Weiss.
• Náhrobní kříž, nazývaný někdy Smírčí kříž z roku 1666; pískovcová náhrobní stéla s tesaným křížem a německým nápisem o smrti Hanse Kleinerta umrznutím. Po straně je signatura kameníka Georg Weiss, přemístěno od jabloneckého pivovaru.
• Belveder – pozdně barokní dům s mansardovou střechou, poprvé zmiňovaný roky 1773. Dnes je zde umístěna část expozice Muzea skla a bižuterie.
• Petřín – vrch nad Jabloncem, kde stojí secesní výletní restaurace s rozhlednou postavená roku 1906. Z rozhledny je překrásný výhled na Jizerské hory i do jižní části okresu Jablonec nad Nisou.
• Evangelický kostel. Toleranční evangelický kostel stál v Jablonci už na začátku 19. století. Nachází se v samém centru na Náměstí Dr. Farského. Roku 1892 byl přebudován v neogotickém stylu. Věž je jednou z dominant jabloneckého panoramatu (vysoká 60 m). Kostel je dnes ve vlastnictví Církve československé husitské.
• Starokatolický kostel Povýšení svatého kříže – vzácná secesní sakrální stavba. Byl postaven v letech 1902–1906 podle návrhu Josefa Zascheho, jabloneckého rodáka. Kostel byl staven pro starokatolickou církev, která kostel užívá dodnes.
• Římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova – rovněž postaven podle projektu Josefa Zascheho, který jej navrhl ještě ve stylu secesním, ale později plány upravil v tehdy aktuálním stylu funkcionalistickém. Tento trojlodní chrám byl vybudován v letech 1930–1932 a od té doby je největším kostelem Libereckého kraje. Na hlavním oltáři je umístěna bronzová socha Krista v nadživotní velikosti od vídeňského sochaře Arnolda Hartiga z roku 1930. Kostel byl rekonstruován na konci 20. století. Sídlí zde děkanský úřad.
• Městské divadlo – stavba firmy Fellner a Helmer byla postavena v letech 1906–1907 v secesním stylu. Divadlo bylo v 90. letech 20. století nákladně zrekonstruováno. Nesídlí v něm stálý divadelní soubor.
• Stará radnice – postavena nedlouho po povýšení Jablonce na město, v letech 1867–1869. V neorenesanční stavbě kromě městského úřadu sídlila i pošta a později i okresní úřad. Po postavení nové radnice ve třicátých letech 20. století byla do staré radnice přemístěna Městská knihovna, na kterou největší měrou přispěl Dr. Anton Randa, po kterém se zde jmenuje jedno z gymnázií.
• Nová radnice. Pětipatrová funkcionalistická budova s prvky konstruktivismu a neoklasicismu a interiérem ve stylu art deco (z něhož se dochovala malá část) byla postavena podle plánů libereckého německého architekta Karla Wintera v letech 1931–1933, tedy v letech hospodářské krize. Výstavba přinesla množství pracovních příležitostí v této těžké době. V objektu bylo od začátku umístěno kino, kavárny a restaurace. Radnici v poválečné době postihly nešťastné úpravy vnitřních prostor. Dnes je objekt sídlem městského úřadu, informačních středisek a kina. V přízemních prostorách jsou umístěny obchody a galerie My. V létě lze s průvodcem vystoupat na radniční věž, odkud je nádherný panoramatický rozhled.
• Schlaraffia – dnes zpustlá budova romantického hradu s hranolovou věží (na okraji autobusového nádraží), postavená počátkem 20. století sudetoněmeckým zábavním a dobročinným spolkem Schlaraffia, zrušeným roku 1945.
• Háskova vila – nejstarší ze tří významných funkcionalistických vil v Jablonci. V roce 1929 navštívil jablonecký exportér bižuterie Jaroslav Hásek výstavu Wohnung und Werkraum (WUWA) ve Vratislavi, kde jej zaujal návrh rodinného domu architekta Heinricha Lauterbacha. Vila byla vystavěna v roce 1931 a nachází se za jabloneckou přehradou v Průběžné ulici. Je považována za jednu z nejkrásnějších ukázek aerodynamického funkcionalismu vratislavské školy a je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem rejstříku 18366/5-4788.
• Schmelowského vila Jedna z nejhodnotnějších meziválečných staveb na českém území, byla postavena roku 1933 pro lékaře Friedricha Schmelowského. Jejím tvůrcem byl čelný představitel tzv. Vratislavské architektonické školy, Heinrich Lauterbach.
• Kantorova vila – postavena v letech 1933-1934 pro rodinu chirurga Alfreda Kantora. Jejím autorem byl Heinrich Kulka, žák, spolupracovník a blízký přítel Adolfa Loose. Čtyřpodlažní vila stojí na křižovatce ulic Palackého a U přehrady a připomíná Müllerovu vilu v Praze. Rodina Alfreda Kantora musela po válce vilu opustit a odstěhovala se do Německa. Dům pak byl v roce 1960 přestavěn na bytový dům, což podstatně zasáhlo do původních dispozic Kulkova výtvoru.
• Vila manželů Josefa V. a M. Scheybalových
• Synagoga

Historie

První písemná zmínka o Jablonci pochází z roku 1356, v němž byla obnovena fara a postaven kostel sv. Anny. Během husitských válek byla obec ušetřena, avšak během vlády Jiřího z Poděbrad byl Jablonec jako součást maloskalského panství, přívržence Husitů, 30. srpna 1469 společně s obcemi Rýnovice, Maršovice a Jistebsko, vypálen. V zemských deskách z let 1538 a 1543 je pak Jablonec uváděn jako pustý.

Pozvolné znovuosídlování přišlo až v druhé polovině 16. století, především v souvislosti s podmínkami pro sklářství. V druhé polovině 17. století zažívalo sklářství bouřlivý rozvoj a díky vývinu techniky drahokamové řezby se k němu přidal i bižuterní průmysl. K tomu hojně přispěli mistři Štajnšnajderové, kteří na této technice pracovali. Během třicetileté války (roku 1643) byl Jablonec s okolními vesnicemi vypálen znovu.

V letech 1708 - 1710 byly pro odpor libereckých měšťanů zmařeny snahy hrabat Des Fours o povýšení Jablonce na městys. Jablonec byl na městys císařským rozhodnutím povýšen až 21.dubna 1808. Roku 1847 Jablonec konečně spojila se světem výstavba Krkonošské silnice. V letech 1848 - 1850 zanikla patrimoniální správa a v Jablonci byl historicky prvním starostou zvolen exportér Josef Pfeiffer. V roce 1866 se dekretem císaře Františka Josefa I. stal Jablonec městem. Jmenovací dekret však obdržel až v roce 1906, kdy si tehdejší starosta vydání dekretu u císaře údajně doslova „vyseděl“.

Jablonec se stal světově proslulým střediskem obchodu s bižuterií. V roce 1880 zde byla pro tyto účely založena uměleckoprůmyslová škola. V roce 1888 bylo město napojeno na železniční síť tratí Liberec - Jablonec, ta byla zanedlouho prodloužena z Jablonce přes Smržovku a Tanvald až do Kořenova a tam napojena na síť tehdejších pruských železnic. To vše výrazně přispělo k rozvoji jabloneckého průmyslu. Díky takovému rozkvětu byl patrný i rozvoj architektury. Zdejší exportéři stavěli svě domy zejména ve stylu secese. Za zmínku určitě stojí i výjimečně secesní kostel Povýšení svatého kříže. Mnoho staveb ve městě bylo postaveno s prvky dobového historismu, např. novorenesanční budova pošty, historizující budova městského divadla se secesními interiéry, či stavba evangelického kostela ve stylu novogotiky.

Stoletá voda roku 1897 ničivě zasáhla valnou část regionu. V následujícím desetiletí následovala výstavba ochranných přehrad včetně jabloneckého vodního díla Mšeno. V meziválečném období nechalo město vystavět dvě největší funkcionalistické dominanty města – novou radnici a katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Tím dalo v dobách krize práci téměř dvěma tisícům dělníků. Teprve v roce 1906 získal Jablonec své městské privilegium. K této příležitosti byl závazně kodifikován městský znak a k jménu města připsán přívlastek ,,nad Nisou".

Jablonec byl ve velkém zasažen prcháním Čechů před nacismem a především odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce. Přestože byla značná část místních Němců díky své sklářské odbornosti z odsunu vyňata, obyvatelstvo Jablonce kleslo o více než 10 tisíc. Město naopak tolik nepostihla okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, ta mnohem hůř postihla sousední Liberec. Město zasáhla, stejně jako celou republiku, vlna panelové výstavby, která „pohřbila“ nejen Mšeno nad Nisou a zcela změnila malebná jablonecká předměstí.

Osobnosti

• Adolf Posselt (1844–1926) — politik, starosta města, okresní starosta a poslanec zemského sněmu
• Adolf Benda (1845–1878) — historik, autor Geschichte der Stadt Gablonz (Dějiny města Jablonce, 1876–77)
• Fidelio Finke (1860–1940) — lokální patriot (vlastivědec), skladatel a učitel
• Gustav Leutelt (1860–1947) — spisovatel a básník
• Karl Richard Fischer (1871–1934) — historik, lokální patriot (vlastivědec), starosta
• Robert Hemmrich (1871–1946) — architekt
• Josef Zasche (1871–1957) — architekt (Starokatolický kostel Povýšení sv. Kříže, Římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně)
• Heinrich Joseph (1875–1941) — profesor zoologie a anatomie, žil ve Vídni
• Walter Dolch (1883–1914) — literární historik a knihovník, žil v Zittau (Žitava), Praze a Broumově
• Rudolf Hásek? (1890–1993) — velitel legií v bojích proti bolševikům, exportér, účastník protikomunistického a protinacistického odboje
• Konrad Henlein (1898–1945) — sudetoněmecký politik a nacista, narozen ve Vratislavicích (něm. Maffersdorf) studoval a žil v Jablonci
• Peter Herman Adler (1899–1990) — dirigent, žil v Praze, Brně, Brémách, Kievě a od roku 1939 v USA
• Richard Fleissner (1903–1989) — malíř a profesor umělecké průmyslovky v Jablonci a Mnichově
• Josef Duchač (* 1938) — německý politik (CDU), 1990–1992 premiér spolkového státu Thüringen (Duryňsko)
• Vladimír Komňacký (* 1958) — jablonecký šperkař, výtvarník a pedagog
• Barbora Špotáková (* 1981) — olympijská vítězka v hodu oštěpem na letní olympijských hrách 2008 v Pekingu a 2012 v Londýně
• Nikola Sudová (* 1982) — akrobatická lyžařka, 2. na MS v jízdě v boulích 2005, 6. na ZOH 2006 v Turíně
• Gabriela Soukalová (* 1989) — biatlonistka, juniorská mistryně světa v biatlonové štafetě (2009)
• Jaromír Drábek (* 1965) — ekonom, poslanec, někdejší ministr práce a sociálních věcí, TOP 09
• Veronika Týblová (* 1970) — dětská herečka
• Ivan Bartoš (* 1980) - politik, předseda Pirátské strany
• Jakub Čutta (* 1981) — hokejista
• Daniel Špaček (* 1986) — hokejista
• Patrik Maďar (* 1992) — hokejista