Karlovy Vary

Historie

Místo, na kterém vzniklo centrum Karlových Varů, zůstávalo dlouhou dobu mimo zájem populace. Příkré svahy a nevhodné klimatické podmínky u termálních pramenů neposkytovaly vhodné podmínky pro pěstování plodin, které byly pro osídlení klíčové. První osídlení se nacházela spíše v dnešních okrajových částech města.

Přesné datum založení města není známo. Stálé osídlení okolo Vřídla vzniklo v polovině 14. století. V roce 1370 byla městu udělena ze strany Karla IV. privilegia královského města. Legenda o založení Karlových Varů, kterou v roce 1571 zaznamenal doktor Fabian Summer, říká, že lovecký pes začal během výpravy v lesích štvát kus divoké zvěře, přičemž spadl do tůně prudce tryskajícího pramene s horkou vodou. Sténání psa přivolalo ostatní členy výpravy, kteří následně horkou vodu ochutnali. O nálezu byl informován také Karel IV., který se na místo pramene vydal. Společně s přítomnými lékaři konstatoval, že tato horká voda má léčebné účinky, které následně sám vyzkoušel a doznal zlepšení. Na místě údajného pramene poté založil lázně nazvané Teplé lázně u Lokte.

Město mělo zpočátku pouze málo obyvatel, jejichž nejdůležitější úlohou bylo pečovat o prameny. Karlovy Vary se zpočátku rozvíjely pomalým tempem. Husitské války město nikterak nezasáhly, protože nebylo chápáno jako strategicky významné. Z postupně rozvíjejícího lázeňství začalo město pomalu bohatnout. Růst byl ale brzděn několika neštěstími, kterými bylo město zasaženo. V roce 1582 se prohnala městem povodeň a v roce 1604 ničivý požár, který zničil 99 domů ze 102. Následný rychlý růst přerušila třicetiletá válka, kvůli které poklesl počet obyvatel a také počet lázeňských hostů. Konec 17. století zahajuje ve městě opětovný růst. Karlovy Vary začínají navštěvovat významné evropské osobnosti. Město se začalo rozrůstat o nové budovy (např. divadlo nebo Saský a Český sál, které se staly základem pro Grandhotel Pupp aj.). V roce 1759 poničily město opět plameny. Z požáru se ale již město díky svému věhlasu poměrně rychle vzpamatovalo. Napoleonské války svým způsobem městu spíše prospěly. Díky své dostatečné vzdálenosti od bojišť přetáhly návštěvníky slavných lázeňských měst západní Evropy. Za architektonickou proměnou k secesi koncem 19. století stojí z velké části vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, kteří vyprojektovali ve městě 20 významných staveb. V letech 1870–1871 bylo město propojeno s Chebem a Prahou prostřednictvím železnice, na kterou posléze navázaly také regionální spoje. V roce 2006 zde byl založen pravoslavný monastýr.

Pamětihodnosti

Nejvyšší koncentrace památek se nachází v lázeňském centru města, podél řeky Teplé. Velká část památek má specifický lázeňský charakter, jako například kolonády, budovy lázní nebo historické hotely. Nad lázeňským centrem se také nacházejí rozhledny a četné vyhlídky doplněné různými pamětihodnosti.

Lázeňské památky

Historické lázeňské budovy

Historické lázeňské budovy byly po roce 1918 očíslovány. Z původně šesti balneoprovozů se do současnosti zachovaly pouze čtyři, z čehož pouze dva slouží stále svému původnímu účelu:

• Císařské lázně (Lázně I) byly postaveny na sklonku 19. století podle architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. V budově Císařských lázních se nacházelo 120 koupelen a kabin a také císařská vana. Zanderův sál sloužící původně jako tělocvična se na rozhraní 80. a 90. let 20. století změnil na kasino. V roce 2010 se stala budova lázní národní kulturní památkou.
• Vřídelní lázně (Lázně II) byly situovány poblíž Vřídla a nabízely vřídelní a uhličité koupele. V roce 1940 byly lázně zrušeny a v roce 1947 zbourány.
• Kurhaus (Lázně III) byly postaveny mezi lety 1864–1866 a svému účelu slouží do současnosti. Původně byly v budově parní lázně s bazénem a vany pro uhličité koupele a rašelinové zábaly.
• Nové Lázně (Lázně IV) slouží v současnosti jako nákupní centrum. V minulosti zde ale také sídlil městský úřad. Budova byla postavena koncem 19. století.
• Alžbětiny lázně (Lázně V) nesou jméno císařovny Alžběty Bavorské (Sissi). Budova byla postavena začátkem 20. století. Během rekonstrukce na rozhraní 60. a 70. let 20. století se staly lázně největším balneoprovozem na území Československa. Při rekonstrukci byly lázně doplněny také o bazén. Další rekonstrukce proběhla v roce 2002.
• Sluneční lázně (Lázně VI) jsou nedochovanou památkou. Lázně byly nejmladšími karlovarskými lázněmi postavenými v roce 1927. Budova byla zbourána v roce 2006 ze statických důvodů. Na místě budovy byl vybudován Bytový dům Lázně VI.

Kolonády

Ze 79 karlovarských pramenů je 16 (včetně pramenů Dorotka a Štěpánka) zachyceno a 13 se používá pro lázeňské pitné kúry.

Ve městě je celkem pět kolonád:

• Vřídelní kolonáda – Vřídlo je největší pramen termální vody ve městě
• Mlýnská kolonáda – Skalní pramen, pramen Libuše, pramen Kníže Václav I a II, Mlýnský pramen, pramen Rusalka
• Sadová kolonáda – Hadí pramen, Sadový pramen
• Pavilon u Mlýnské kolonády – pramen Svoboda
• Tržní kolonáda – Tržní pramen, pramen Zámecký dolní, pramen Karla IV.
• Zámecká kolonáda – pramen Zámecký horní

Pomníky, sochy

• Pomník Ludwiga van Beethovena – na jižním okraji města při levém břehu řeky Teplé.
• Pomník Antonína Dvořáka – socha ve Dvořákových sadech.
• Duch pramenů – skalní reliéf na Zámecké kolonádě (znepřístupněn veřejnosti).
• Pomník Johanna Wolfganga Goetha – busta na Goethově stezce.
• Socha Hygie – ve Vřídelní kolonádě.
• Socha Hygie – v Sadové kolonádě.
• Památník Fryderyka Chopina – pamětní deska v lázeňských lesích.
• Jelen – plastika za hotelem Richmond.
• Socha Jelena - nová moderní plastika od karlovarského výtvarníka Tomáše Dolejše umístěna na Sv. Linhartu
• Jelení skok – socha kamzíka na skalním útesu nad Starou loukou v lázeňských lesích.
• Socha Karla IV. – na průčelí budovy Městské knihovny v ulici I. P. Pavlova.
• Socha Karla IV. – před Císařskými lázněmi (Lázně I) v sadech Karla IV.
• Jezdecká socha Karla IV. - umístěna na Divadelním náměstí v roce 2022.
• Socha T. G. Masaryka – v centru města na nároží ulic T. G. Masaryka a Dr. Davida Bechera.
• Busta Adama Mickiewicze – v parku nedaleko hotelu Richmond.
• Busta Petra Velikého – v lázeňských lesích na Petrově výšině.
• Pomník Friedricha Schillera – na jižním okraji města při Goethově stezce.
• Pomník Bedřicha Smetany – socha v jižní části města v sadech u Poštovního dvora.
• Lví hlava – plastika ve skále nad Slovenskou ulicí.
• Pomník obětem 1. a 2. světové války – socha zvaná Pieta, na prostranství u hotelu Thermal.
• Pomník vojákům Americké armády – na prostranství u hotelu Thermal.

Sloupy, obelisky

• Sloup vévodů cambridžských – u Mlýnské kolonády na Bernardově skále.
• Jubilejní sloup se sochou Karla IV. – též nazývána jubilejní sloup se sochou Karla IV., v sadech Jeana de Carro.
• Findlaterův obelisk – v lázeňských lesích v sedle pod Výšinou přátelství.
• Ottův sloup – v lázeňských lesích pod vrcholem Ottovy výšiny.
• Pamětní sloup Karlovarského Wandererklubu – v lázeňských lesích u odpolední cesty
• Pomník Karla Filipa Schwarzenberga – v parku za Poštovním dvorem na jižním okraji města.
• Sloup vděčných Maďarů – u silnice ve svahu pod hotelem Imperial.
• Tereziin obelisk – v lázeňských lesích v blízkosti lesní restaurace Jelení skok.

Církevní památky

Kostely

• Kostel sv. Máří Magdaleny je jednolodní barokní stavba na Kostelním náměstí z let 1732–1736, postavená Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na půdorysu elipsy s výklenky pro kaple, s výrazně plasticky modelovanými římsami a kruchtou. V průčelí vystupuje dvouramenné schodiště a dvě věže s cibulovitými báněmi. Nástropní malby a oltářní obraz namaloval Eliáš Dollhopf, hlavní oltářní obraz od J. J. Madyho znázorňuje Krista při zjevení Marii Magdaléně, dvě gotické sochy madony, čtyři sochy na hlavním oltáři řezal Jakub Eberle a představují sv. Augustina, sv. Pavla, sv. Jeronýma a sv. Petra; pod podlahou je krypta.
• Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla v letech 1893–1897 navržený architektem Gustavem Wiedermannem, na tř. Krále Jiřího, je pětikopulovitá stavba dle vzoru byzantsko-staroruského kostela v Ostankinu u Moskvy. Byl postaven za přispění mecenášů z řad ruské aristokracie. Reliéf sochaře M. Hillera zpodobňuje cara Petra I. při stavbě domu U páva roku 1711.
• Kostel sv. Urbana (13. století) Rybáře, Horní Kamenná – přestavěn po roce 1500 s využitím původních prvků staršího kostela nebo kaple, je tak nejstarší zachovanou církevní stavbou města, vznikl patrně ve 2. polovině 13. století v rámci kolonizace.
• Kostel svatého Petra a Pavla z roku 1856, architekt J. Zeissig, sbor dr. Karla Farského, do roku 1946 Evangelický kostel sv. Petra, Mariánskolázeňská ul. Postaven v novorománském stylu. Roku 1864 přistavěna věž a zahájena stavba sousední fary. Vnitřní zařízení kostela tvoří zajímavý oltářní obraz Nanebevstoupení Krista. Dřevěná vyřezávaná kazatelna stojí na třech sloupcích. V lodi kostela jsou umístěny temperované dřevěné lavice a kovová křtitelnice. Varhany na kruchtě pocházejí od varhanáře Müllera z Chebu. Na stěnách v předsíni je pak umístěn rovněž mladší reliéf Petra Chelčického od Franty Anýže a reliéfní busta ThDr. Karla Farského.
• Poutní kostel sv. Anny v Sedlci postaven v letech 1739–1748, arch. V. Schmidt. Stojí v obci s historií sahající do 11. století. Barokní oltář, starobylá socha sv. Anny s Marií a děťátkem.
• Řeckokatolický hřbitovní kostel sv. Ondřeje ze 16. století, Ondřejská ul., nejstarší karlovarský kostel, původně gotický, několikrát stavebně upravován. Přilehlý hřbitov zrušen roku 1911, změněn na Mozartovy sady.
• Anglikánský kostel sv. Lukáše z roku 1877, architekt dr. Mothes, na Zámeckém vrchu. Postaven v novogotickém stylu za finanční podpory mecenášů z řad anglických lázeňských hostů.
• Ruiny románského kostelíku sv. Linharta ze 13. století leží poblíž lesní kavárny Linhart. Nejstarší stavební památka Karlových Varů, prvá zmínka z roku 1246. Byl zde prováděn archeologický průzkum financovaný Karlovarským Muzeem.
• Kostel Nanebevstoupení Páně ve Staré Roli z roku 1909, na místě starší kaple z roku 1823.
• Kostel Povýšení sv. Kříže v Rybářích nedaleko kostela sv. Urbana.

Kaple

• Kaple svatého Vavřince – z roku 1897 upravena roku 1991, u školy Jana Palacha.
• Kaple Ecce homo – z roku 1900, pod rozhlednou Diana. Pískovcová socha ukřižovaného Krista od J. Parchalka, kterou věnovala hraběnka Coudenhove, zmizela.
• Kaple sv. Linharta – z roku 1838; Sovova stezka, postavena z podnětu lady W. Russelové, v 80. letech 19. století postavena znovu v novogotickém stylu.
• Kaple Panny Marie – z roku 1700, Mariánská ulička, postavena z podnětu hraběte Šternberka. 1879 přestavěna v novogotickém stylu, 1993 restaurována.
• Zaniklá kaple Panny Marie Krásenské – z roku 1800.
• Schwarzova kaple, též kaple sv. Anny – v ulici Petra Velikého, pozdně barokní kaple, často se objevuje na Goethových kresbách.
• Kaple sv. Vavřince – z 18. století, u křižovatky ulic Libušina, Nebozízek a Tylova.

Kříže

• Keglevičův kříž – nad levým břehem řeky Teplé na konci ulice Stará louka.
• Pamětní kříž – pamětní kříž a torzo původního smírčího kříže č. 1037 ve Hřbitovní ulici v Drahovicích.
• Petrova vyhlídka – západně nad centrem města Karlovy Vary na Petrově výšině.
• Rohanův kříž – v lázeňských lesích na pahorku nad Sokolským vrchem.
• Smírčí kříž Na Milíři – u cesty Na Milíři na pozemku hotelu Bellevue.
• Smírčí kříž – u Findlaterova obelisku – v lázeňských lesích asi 20 m jižně od Findlaterova obelisku.
• Tři kříže – severozápadně od města Karlovy Vary v lázeňských lesích

Sochy

• Socha sv. Bernarda z Clairvaux – na okraji Bernardovy skály u Mlýnské kolonády.
• Socha Panny Marie neposkvrněného početí – na návrší nad křižovatkou ulic Hřbitovní a 5. května v Drahovicích.
• Socha sv. Jana Nepomuckého – s andílkem nesoucím v medailonu Staroboleslavské paladium.
• Socha sv. Jana Nepomuckého – na nábřeží Osvobození u Školní lávky, kulturní památka.
• Socha sv. Jana Nepomuckého – u kostela sv. Máří Magdaleny, kulturní památka.
• Sloup Nejsvětější Trojice – na Tržišti, barokní sousoší Nejsvětější Trojice, s Korunováním Panny Marie uprostřed, je na podstavci obklopené sochami sv. Floriána, Vojtěcha a Augustina, na objednávku hraběnky Vrtbové je vytvořil Osvald Josef Wenda roku 1716; na soklu jsou lucerny ve tvaru šesticípých hvězd.

Hřbitovy

• Židovský hřbitov
• Ústřední hřbitov v karlovarské čtvrti Drahovice je kulturní památkou. Nachází se na něm hrobky rodů Becherů a Mattoniů.
• Hřbitov Karlovy Vary - Stará Role
• Starý "Mozartův hřbitov v Mozartově parku, poblíž Ondřejské kaple

Rozhledny a vyhlídky

Rozhledny

• Rozhledna Diana z roku 1914
• Rozhledna Aberg z roku 1905
• Vyhlídka Karla IV. z roku 1877
• Goethova vyhlídka z roku 1889

Vyhlídky

• Mayerův gloriet, též někdy nazývaný vyhlídka Jelení skok, je odpočinkovým místem s vyhlídkovým altánem na město.
• Socha Kamzíka, zvaná Jelení skok byla vytvořena v roce 1851 sochařem Augustem Kissem na žádost barona Lützowa, který chtěl tímto činem zesměšnit pověst o založení Karlových Varů.

Památkově chráněné hotely a jiné objekty

• Grandhotel Pupp – historie hotelu začíná již začátkem 18. století, kdy Anton Deiml postavil tehdy v poměrně velké vzdálenosti od centra města lusthaus s názvem Saský sál (stavbu financoval saský kurfiřt August II.). Pár let poté město nechalo postavit v sousedství tzv. Český sál. Ve druhé polovině 18. století odkoupil Český sál cukrář Johann Georg Pupp, spojit Český a Saský sál se nicméně podařilo až jeho vnukům. V 90. letech 19. století došlo k přestavbě na hotelový komplex pod vedením firmy Fellner a Helmer.
• Hotel Imperial byl postavený v roce 1912 pro movitou lázeňskou klientelu. Na Výšinu Imperial vede k hotelu 127 metrů dlouhá lanová dráha z Divadelního náměstí.
• Hotel Palacký se nachází na levém břehu řeky Teplé přímo v lázeňském centru. Jde o jednu z nejstarších budov v lokalitě, která byla postavena v polovině 18. století.
• Grandhotel Ambassador – před rekonstrukcí název Národní dům – secesní hotel s prvky pseudorenesance a pseudogotiky, projektoval jej vídeňský ateliér architektů Fellnera a Helmera v letech 1899–1900, postaven byl za necelý rok 1901. Stavbu inicioval karlovarský c. k. střelecký sbor, proto původní název zněl Grandhotel Střelecký dům, po přejmenování na Ambassador zde bylo provozováno varieté Orfeus a čtyři restaurace. V roce 1930 přešel hotel do vlastnictví města a po té se mu začalo říkat Národní dům (Volkshaus). V 90. letech prošel hotel komplikovanou privatizací, která pokračovala do roku 2010 soudním sporem mezi novými majiteli a městem. V letech 2011–2015 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Nyní opět slouží původním účelům. Patří k němu restaurace Julius Zeyer, Nároďák, kavárna a společenský sál (původně varieté Orfeus). Fresky na fasádách znázorňují výjevy z vojenských dějin města, provedli je vídeňští malíři Max Kurzweil a Wilhelm List.
• Parkhotel Richmond – původní mlýn byl na počátku 19. století nejprve přestavěn na kavárnu Schönbrun, která se nadále rozšiřovala, až z ní vznikl na přelomu 19. a 20. století hotel. Objekt prošel od té doby několika přestavbami, z nichž k poslední došlo mezi lety 1998–2005.
• Hotel Atlantic Palace – dříve Lázeňský dům Atlantic, secesní lázeňská budova postavená na počátku 20. století ve stylu art deco.
• Poštovní dvůr – původně poštovní dvorec s přepřahací stanicí poštovních koňských spřežení, postaven v roce 1781 v klasicistním stylu, roku 1810 pak přestavěn ve stylu empír.
• Vila Preciosa

Ostatní památky

• Hotel Thermal s venkovním bazénem – venkovní bazén u hotelu Thermal vybudovaný ve skále nad městem je z části napuštěn karlovarskou minerální vodou. Od roku 2015 byl bazén uzavřen a od roku 2019 probíhá rozsáhlá rekonstrukce. Hotel Thermal byl znovu otevřen v červnu 2021 a bazén v srpnu 2021. Dokončení hlavní etapy rekonstrukce je plánováno na léto 2022.

Prameny

• Pramen číslo 1 – Vřídlo, Vřídelní kolonáda, vyveden do tří vývěrů o teplotě 72 °C
• Pramen číslo 2 – Karla IV., Tržní kolonáda, 64 °C
• Pramen číslo 3 – Zámecký dolní, Tržní kolonáda, 55,6 °C
• Pramen číslo 4 – Zámecký horní, Zámecká kolonáda, 49,8 °C
• Pramen číslo 5 – Tržní, Tržní kolonáda, 62 °C
• Pramen číslo 6 – Mlýnský, Mlýnská kolonáda, 56,6 °C
• Pramen číslo 7 – Rusalka, Mlýnská kolonáda, 60,2 °C
• Pramen číslo 8 – Kníže Václav (vývod I a vývod II;), Mlýnská kolonáda, 65,6 °C a 64,3 °C
• Pramen číslo 9 – Libuše, Mlýnská kolonáda, 62 °C
• Pramen číslo 10 – Skalní, Mlýnská kolonáda, 48 °C
• Pramen číslo 11 – Svoboda, altán pramenu Svoboda, 62,4 °C
• Pramen číslo 12 – Sadový, ve Vojenském lázeňském ústavu, vchod ze Sadové kolonády, 41,6 °C
• Pramen číslo 13 – Dorotka, pavilon Dorotka v ulici U Imperiálu, nepřístupný
• Pramen číslo 14 – Štěpánka, altán Aloise Kleina v parku před parkhotelem Richmond, 13 °C
• Pramen číslo 15 – Hadí, Sadová kolonáda, 30 °C
• Pramen číslo 16 – Železnatý, kolonáda Železnatého pramene, 11,9 °C
• Za 13. pramen je také někdy označována Becherovka a to i poté, co byl objeven skutečný 13. pramen.

Přírodní památky

Město se nachází nedaleko zalesněné oblasti CHKO Slavkovský les a vojenského újezdu Hradiště s charakteristickou flórou a faunou. Řeka Ohře dělí město na severní a jižní část. Zatímco severní část se z geomorfologického hlediska řadí do Podkrušnohorské oblasti, jižní část náleží do geografického celku Slavkovský les, který je součástí Karlovarské vrchoviny. Podkrušnohorská část má na území města již spíše pánevní rysy (je součástí Sokolovské pánve) a není tedy příliš členitá. Jižní část položená ve Slavkovském lese disponuje naopak velmi příkrými svahy.

Do řeky Ohře se na území města vlévají levé přítoky Chodovský potok, řeka Rolava a Vitický potok, pravými přítoky řeky jsou řeka Teplá a Vratský potok. Na řece Ohři jsou dva jezy – Tuhnický jez a Jez u Solivárny.

V lázeňském území vyvěrá přibližně 80 výronů termální vody, které jsou ohraničeny ze severu Sokolovskou pánví a z jihu vrcholem Vítkův vrch. Ochrana přirozeného vývěru pramenů je zajištěna zákazem těžby, který byl vydán již v roce 1761 a je druhým nejstarším svého druhu na světě. V horkých pramenech Karlových Varů byl v 19. století popsán první druh termální sinice Mastigocladus laminosus.

Průměrná teplota ve městě dosahuje 7,3 °C, nejteplejším měsícem v roce je červenec, kdy dosahuje průměrná teplota hodnoty 16,9 °C. Nejchladnějším měsícem je s průměrnou teplotou -2,1 °C leden. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 659 mm.

Osobnosti

Rodáci

• Fabian Sommer (1533-1571), lékař
• David Becher (1725-1792), lékař a balneolog
• Josef Wunderlich (1728-1795), puškař a jehlář, vynálezce řádkového secího stroje
• Jan Václav Peter (1745-1829), malíř zvířat
• August Leopold Stöhr (1764-1831), německy píšící farář a historik
• Franz H. Franieck (1800-1859), knih-tiskař a nakladatel, též zdatný obchodník a organizátor
• August Pfizmaier (1808-1887), orientalista (především sinolog a japanolog), jazykovědec, vysokoškolský pedagog, překladatel a původně lékař (balneolog)
• Eduard Hlawaczek (1808-1879), bývalý lázeňský lékař
• Rudolf Mannl (1812-1863), lázeňský lékař a karlovarský radní
• Johann Josef Loschmidt (1821–1895), rakouský fyzik a chemik
• Heinrich Mattoni (1830–1910), podnikatel, zakladatel firmy Mattoni
• Ludwig Moser (1833–1916), rytec, zakladatel skláren Moser
• Alfred Knoll (1834-1893), politik
• Eduard Knoll (1839-1890), právník a politik
• Julius Hofmann (1840-1913), lékař, sběratel umění a politik německé národnosti
• Anton Schneider (1841–1900), politik
• Rudolf Knoll (1844-1914), právník a politik
• Ludwig Schäffler (1848-1915), rakouský politik
• Josef Hofmann (1858-1943), pedagog, etnograf a politik
• Alfred Bayer (1859-1916), architekt a stavitel
• Rudolf Lössl (1872-1915), pedagog a politik německé národnosti
• Oscar Adler (1879-1936), internista a univerzitní profesor
• Viktor Kafka (1881–1955), neuropsycholog a bakteriolog
• Hugo Uher (1882-1945), německý sochař
• Eugen de Witte (1882-1952), politik
• Bruno Pfützner (1883-1961), fotbalový rozhodčí německé národnosti
• Bruno Adler (1888-1968), německý spisovatel a historik umění
• Walter Serner (1889-1942), německy píšící spisovatel, kritik, organizátor a dobrodruh
• Wilhelm Srb-Schlossbauer (1890–1972), německý sochař a pedagog působící na Karlovarsku, Sokolovsku a později též v Praze, po roce 1945 v Bavorsku
• Franz Planer (1894–1963), americký filmový kameraman
• Karl Hermann Frank (1898–1946), bývalý knihkupec, prvorepublikový politik, člen SdP (Sudetoněmecká strana) a aktivní nacista, státní tajemník úřadu říšského protektora, po válce popraven
• Václav Vích (1898-1966), kameraman
• Fritz Köllner (1904-1986), politik
• Walter Kaufmann (1907–1984), hudební vědec, skladatel, pedagog a dirigent
• Josef Klíma (1911-2007), basketbalista
• Olga Sipplová (* 1920), německá politička
• Jan Kalous (1922-2002), fotbalista
• Zbyněk Brynych (1925-1995), režisér a scenárista
• Jiří Horčička (1927-2007), režisér Českého rozhlasu
• Jan Pohan (1930–2015), dabér a herec
• Jaroslav Michel (1932-2017), lední hokejista a trenér
• Georg Riedel (1934–2024), švédský skladatel a jazzový hudebník
• Horst Rudolf Übelacker (* 1936), politik a publicista
• Rudolf Tomášek (* 1937), atlet, který se specializoval na skok o tyči
• Lukáš Jůza (* 1941), herec, spisovatel, scenárista a divadelní režisér
• Princezna Marie Kristina z Kentu (* 1945), šlechtična, členka britské královské rodiny, manželka Michaela z Kentu
• Ladislav Gerendáš (* 1946), herec a trumpetista
• Radka Fidlerová (* 1946), divadelní a filmová herečka
• Jaroslav Fikar (* 1946), spisovatel
• Petr Brodský (* 1947), duchovní českobratrské církve evangelické, disident a politik
• Jan Baxant (* 1948), katolický duchovní a biskup litoměřický
• Karel Třešňák (* 1949), vodní slalomář, sjezdař a kanoista
• Stanislav Burachovič (1950–2022), historik a publicista
• Jan Hloušek (1950-2014), geolog, mineralog a historik
• Josef Klíma (* 1950), basketbalista
• Miroslava Skleničková (* 1951), sportovní gymnastka
• Karel Nešpor (* 1952), psychiatr
• Jakub Polák (1952-2012), anarchista a protirasistický aktivista
• Šimon Brejcha (* 1953), výtvarník
• Jiří Dědeček (* 1953), písničkář, básník, textař, překladatel a spisovatel
• Jan Látka (* 1954), politik
• Jiří Oberfalzer (* 1954), politik
• Pavel Opočenský (* 1954), sochař a šperkař
• Vašo Patejdl (1954–2023), slovenský zpěvák, hudebník a textař
• Věra Procházková (* 1954), politička a lékařka
• Vladimír Sládeček (* 1954), právník
• Jan Samec (* 1955), výtvarník
• Stanislav Birner (* 1956), tenista
• Jan Kotek (* 1956), akademický sochař
• Marie Nedvědová (* 1956), politička a právnička
• Jiří Brdlík (* 1957), politik a lékař
• Vladimíra Dvořáková (* 1957), politoložka
• MC Špína (1957–2021), zpěvák
• Bartoloměj Štěrba (* 1957), sochař, restaurátor a štukatér
• Jindřich Vondra (* 1957), atlet
• Jiří Douba (* 1958), sportovní šermíř
• Martin Havelka (1958–2020), herec
• Petr Pyšek (* 1958), botanik a ekolog
• Eva Salzmannová (* 1958), herečka a divadelní pedagožka
• Václav Srb (* 1958), politik
• Erich Kříž (* 1959), politik německé národnosti
• Jiří Orlíček (* 1959), fotbalista
• Josef Řihák (* 1959), politik a veterinář
• Hana Brůhová (* 1960), basketbalistka
• Rostislav Stach (* 1960), fotograf
• Vladimír Brych (1961–2021), archeolog
• Rick Lanz (* 1961), hokejista
• Jaroslav Klát (* 1962), akademický malíř, výtvarník a pedagog
• Miloš Patera (* 1962), politik
• Zdeněk Konopásek (* 1963), sociolog a hudebník
• Jiří Schneider (* 1963), český diplomat a politik
• Petr Zahradníček (* 1964), politik, hudebník a novinář
• Martin Havel (* 1966), politik, právník a manažer
• Jiří Neumann (* 1966), politik a ředitel střední školy
• Jan Kubata (* 1967), politik
• Iveta Roubíčková (* 1967), bývala česká biatlonistka
• Karel Dobrý (* 1969), herec
• Václava Molcarová (* 1969), veterinářka a spisovatelka
• Zdeněk Bergman (* 1970), podnikatel a ředitel Muzea Karlova mostu
• Dan Bárta (* 1969), zpěvák, textař a fotograf
• Eva Háková (* 1969), biatlonistka
• Petr Hájek (* 1970), architekt
• Milan Kovanda (* 1970), voják a zpravodajec
• Jaroslava Pokorná Jermanová (* 1970), politička
• Petr Kulhánek (* 1971), politik
• Karel Rada (* 1971), fotbalista
• Jan Fingerland (* 1972), publicista, novinář, rozhlasový komentátor a spisovatel
• Jiří Dostál (1973–1999), spisovatel sci-fi
• Lenka Husáriková (* 1975), česká malířka a ilustrátorka
• Aleš Háma (* 1973), herec, kytarista, zpěvák a moderátor
• Jana Mračková Vildumetzová (* 1973), politička a pedagožka
• Lenka Dusilová (* 1975), zpěvačka
• Jana Suchá (* 1975), právnička a politička
• Milan Sulej (* 1975), operní pěvec, tenorista
• Tomáš Lebeda (* 1976), politolog
• Tomáš Vokoun (* 1976), hokejista
• Martin Uhlíř (* 1976), politik
• Andrea Černá (* 1977), herečka
• Jindřich Forejt (* 1977), úředník
• Simona Kijonková (* 1977), podnikatelka
• Kateřina Radostová (* 1977), právnička a politička
• Karla Šlechtová (* 1977), ekonomka, politička a státní úřednice
• Jan Trachta (* 1977), lékař
• Lukáš Došek (* 1978), fotbalista
• Tomáš Došek (* 1978), fotbalista
• Jan Košťál (* 1980), hokejista
• Milan Šperl (* 1980), běžec na lyžích
• Ronald Němec (* 1981), advokát
• Petr Novák (* 1982), běžec na lyžích
• Tomáš Savka (* 1983), zpěvák
• Markéta Wernerová (* 1983), politička
• Hana Soukupová (* 1985), modelka
• Michal Balcar (* 1986), herec a dabér
• Tomáš Borek (* 1986), fotbalista
• Marek Pavelec (* 1989), sólový houslista
• Petr Přindiš (* 1989), hokejista
• Jakub Vlček (* 1991), rapper
• Jaromír Kverka (* 1992), hokejista
• Michal Vachovec (* 1992), hokejista
• Petra Nováková (* 1993), běžkyně na lyžích
• Štěpán Csamangó (* 1994), hokejista
• Miloš Kratochvíl (* 1996), fotbalista
• Michal Novák (* 1996), běžec na lyžích
• Martin Graiciar (* 1999), fotbalista
• Pavel Šulc (* 2000), fotbalista

Významní hosté

• August II. (1670–1733), polský král
• Ludwig van Beethoven (1770–1827), německý hudební skladatel
• Otto von Bismarck (1815–1898), budovatel sjednoceného Německa, první německý kancléř
• Gebhard Leberecht von Blücher (1742–1819), pruský polní maršál
• Johannes Brahms (1833–1897), německý hudební skladatel
• Ema Destinnová (1878–1930), operní pěvkyně
• Antonín Dvořák (1841–1904), hudební skladatel
• James Ogilvy lord Findlater (1750–1811), skotský šlechtic, krajinářský architekt a filantrop
• Johann Wolfgang Goethe (1749–1832), německý básník, prozaik, dramatik a politik navštívil Karlovy Vary čtyřikrát. Ve městě prožil takřka tři roky života. Některá jeho díla vznikla přímo v Karlových Varech. O městě prohlásil, že jsou pouze tři místa, kde by chtěl žít: Výmar, Řím a Karlovy Vary. V lázních si také léčil ledvinové kameny.
• François Chateaubriand (1768–1848), francouzský diplomat a spisovatel
• Frederyk Chopin (1810–1849), polský skladatel vážné hudby
• Leoš Janáček (1854–1928), hudební skladatel
• Franz Kafka (1883–1924), spisovatel židovského původu
• generál Laudon (1770–1790), rakouský vojevůdce
• August von Lützow (1795-1872), meklenburský šlechtic, v Karlových Varech zemřel
• Karl Heinrich Marx (1818–1883), filosof, publicista, politik.
• kancléř Metternich (1773–1859), rakouský šlechtic, politik a diplomat
• Adam Mickiewicz (1798–1855), polský spisovatel
• Josef Vilém z Löschneru (1809–1888), balneolog a rektor Univerzity Karlovy
• Marie Luisa (1791–1847), francouzská císařovna
• Niccolò Paganini (1782–1840), italský houslista a skladatel
• Evžen Savojský (1663–1736), rakouský vojevůdce a politik francouzského původu
• Friedrich Schiller (1759–1805), německý spisovatel a dramatik, během pobytu v Karlových Varech bydlel v domě Bílá labuť, kde sbíral materiál pro drama Valdštejn.
• Robert Schumann (1810–1856), německý hudební skladatel, s manželkou
• Richard Strauss (1864–1949), německý hudební skladatel
• Petr Veliký (1672–1725), ruský car
• Vilém I. (1798–1888), pruský král
• Marcus Abeles (1837–1894), lázeňský lékař, docent Vídeňské univerzity
• Jiří Bartoška (1947–2025), herec, prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech
• František Běhounek (1898–1973), fyzik a spisovatel sci-fi
• Eva Borková (* 1938), pěstounka, nositelka Medaile Za zásluhy

Ostatní

• Leonardo DiCaprio (* 1974), americký herec, filmový producent a environmentální aktivista
• Michael Douglas (* 1944), americký herec a filmový producent
• Johnny Depp (* 1963), americký herec a hudebník
• Jean Reno (* 1948), francouzský herec španělského původu
• Julianne Moore