znak Suchohrdly u Miroslavi
Suchohrdly u Miroslavi

Pamětihodnosti

  • Kostel svaté Markéty

Historie

První písemné zmínky

První písemné zmínky o obci se datují už k roku 1360, kdy jsou Suchohrdly u Miroslavi označovány jako tvrz „Sucherle“. Kostel sv. Markéty zde stojí od 14. století. V této době výnos panství tvořila především těžba dřeva a honitba. Osada ovšem střídala své majitele a postupem času pustla. V roce 1663 se přes Moravu přehnali Turci a Tataři, proto se mnoho lidí muselo ukrývat v lesích. Místní zloději a „loupežníci“ už započaté dílo zkázy dokončili. I přes to byla obec postupně obnovena; kostel sv. Markéty až v roce 1806. Na zdejším statku žili i rodiče T. G. Masaryka. Jeho otec pracoval jako kovář.

Železnice, která vede kolem obce, byla vybudována roku 1870. Německá škola byla v obci zřízena již roku 1778 - v budově dnešní mateřské školy.

Období první republiky

R. 1934 se v Suchohrdlech u Miroslavi konala Národní slavnost spojená se Sokolským cvičením. Byla to společná manifestace za národní jednotu, svobodu a demokratickou Československou republiku a jejího prvního prezidenta T. G. Masaryka.

O rok později (r. 1935) pro pokročilý věk a ohrožené zdraví prezident T. G. Masaryk abdikoval. František Ficner ho v kronice popisuje jako velkého muže, „tatíčka Masaryka“ nebo také „prezidenta Osvoboditele“, který v rozhodné chvíli vždy ukázal svou velikost. Celý národ litoval jeho odchodu. Novým prezidentem se stává ministr zahraničních věcí – Dr. Eduard Beneš. Pro národ je zárukou, že půjde po stopách Masarykových – přichází tedy prezident „Budovatel“.

R. 1936 byla v Suchohrdlech u Miroslavi na počest Masarykových 85. narozenin zasazena „Masarykova lípa“. U této příležitosti měl projev Johan Sethaler, který komentoval zasazení lípy takto: „Zasazení lípy děláme z lásky k němu, poněvadž jsme s ním spjati užším svazkem, jelikož byl i on v mládí občanem zdejší obce.“

V červnu téhož roku projížděl po státní silnici u Suchohrdel u Miroslavi Eduard Beneš. Byl radostně přivítán všemi vrstvami obyvatelstva, budovy byly ozdobeny praporky.

Dne 14. září 1937 zemřel všemi milovaný první prezident Československé republiky T. G. Masaryk. Tato smutná zpráva zasáhla celý národ. V Suchohrdlech u Miroslavi byla pronesena smuteční řeč a na jeho počest byla opětovně hrána státní hymna.

Druhá světová válka

Dne 30. září 1938 je podepsána Mnichovská dohoda zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlainem (Velká Británie), Édouardem Daladierem (Francie), Adolfem Hitlerem (Německo) a Benito Mussolinim (Itálie). Je stanoveno, že Československo musí do 10. října 1938 odstoupit pohraniční území, a to Sudety Německu, východní část české části Těšínska Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Suchohrdly u Miroslavi se tedy stávají součástí Německa.

Dne 9. října 1938 vpochodovaly do obce oddíly německé armády. Český kronikář František Ficner musel, stejně jako všichni čeští zaměstnanci a úředníci, po odstoupení pohraničních území odejít do nynějšího Protektorátu Čechy a Morava.

Kronika je tedy vedena pouze v jazyce německém. Česká státní škola v obci byla uzavřena, děti byly přemístěny do školy německé. Úředním jazykem se stala výhradně němčina. Nastává proces germanizace. Jak v kronice v pozdějších letech popisuje Klement Blatný: „Český člověk ve snaze zajistit rodině slušnější živobytí, dával se do služeb bohatých vládců vesnice, kterými v této obci byli němečtí majitelé půdy. A za chléb byl nucen zaprodat i svůj původ, řeč a národnost.“ A nebyli to jen Němci, kdo lidem v obci škodili, byli to i obyvatelé, kteří ve snaze získat v tehdejším systému nějakou funkci své sousedy udávali, hlídali je, konali u nich domovní prohlídky a všemožně jim škodili.

O konci války se zachovaly vlastní zápisy od obyvatele obce Josefa Baluska: „Dne 7. Května 1945 ráno přeletěla skupina sovětských letadel nad obcí, němečtí vojáci, kteří v té době v obci byli, se schovávají do sklepů domů. V Suchohrdlech u Miroslavi byla umístěna dvě protiletadlová německá děla, avšak žádné z nich v tu dobu nevystřelilo. Sovětská letadla bombardují Miroslav a okolí, v noci osvětlují krajinu. Němečtí vojáci v přestávkách mezi nálety utíkají z obce. Příští den ráno, ještě za šera, obhlíží obec zvědové Rudé Armády. V obci zůstaly tři tankové oddíly.“

Později je ustanoven Místní národní výbor (MNV).

Období poválečné

Po válce byli na základě mírových jednání Němci odsunuti do své vlasti – Německa. Jejich majetky propadly ve prospěch československého státu a byly rozděleny obyvatelstvu obce. Teprve 1. září 1945 byla zahájena výuka na zdejší české škole.

R. 1950 se v Suchohrdlech sdružilo 31 drobných zemědělců s výměrou polí 165 ha v Jednotné zemědělské družstvo (JZD). O devět let později se ke sdružení přidali poslední zemědělci, kteří dosud kolektivizaci odmítali. Mimo JZD zůstává pouze Josef Petrla s výměrou zemědělské půdy 2 ha. Na konci 60. let jsou v obci dva zemědělské podniky: JZD a ČSSS (Československý státní statek).

Zajímavosti z historie obce

  • V obci se nachází několik artéských studní.
  • V roce 1936 byl v okolí nádraží vykopán hrob z doby bronzové (z doby cca 1 500 př.n.l.). Byly zde nalezeny bronzové nádoby a jiné předměty. Celý nález byl předán Zemskému muzeu v Brně.
  • R. 1953 je v kronice záznam o občanech obce, kteří v „nepřiměřené míře holdují alkoholu“ a vyvolávají hádky a rvačky. Kronikář si stěžuje i na hluk linoucí se z hospod, zvláště pak v neděli.
  • V r. 1958 se v nebývalém množství na bramborových porostech rozmnožila mandelinka bramborová.
  • V zápisech obce je zmíněn i let do vesmíru, který uskutečnil Jurij Gagarin r. 1961.
  • V roce 1966 byla v obci vybudována asfaltová silnice.
  • R. 1968 je už téměř v každé domácnosti televize.

Oficiální web obec Suchohrdly u Miroslavi:
www.suchohrdlyumiroslavi.cz/ E-mail: [email protected]

PSČ Suchohrdly u Miroslavi: 671 72

Počasí

Počasí

Zdroj textu cs.wikipedia.org

V okolí