Suchohrdly u Miroslavi

Historie

První písemné zmínky

První písemné zmínky o obci se datují k roku 1360, kdy jsou Suchohrdly u Miroslavi označovány jako tvrz „Sucherle“ a Schichelid. K roku 1361 je zaznamenán tvar Suchohurdl a k roku 1365 tvar Suchohrdl. Kostel sv. Markéty (Antiochijské) zde stojí od 14. století. V této době výnos panství tvořila především těžba dřeva a honitba. Osada ovšem střídala své majitele a postupem času pustla. V roce 1663 se přes Moravu přehnali Turci a Tataři, proto se mnoho lidí muselo ukrývat v lesích. Místní zloději a „loupežníci“ už započaté dílo zkázy dokončili. I přes to byla obec postupně obnovena; kostel sv. Markéty až v roce 1806. Na zdejším statku žili i rodiče T. G. Masaryka. Jeho otec pracoval jako kovář.

Železnice, která vede kolem obce, byla vybudována roku 1870. Německá škola byla v obci zřízena již roku 1778 – v budově dnešní mateřské školy.

Období první republiky

Roku 1934 se v Suchohrdlech u Miroslavi konala Národní slavnost spojená se Sokolským cvičením. Byla to společná manifestace za národní jednotu, svobodu a demokratickou Československou republiku a jejího prvního prezidenta T. G. Masaryka.

Roku 1935 pro pokročilý věk a ohrožené zdraví prezident T. G. Masaryk abdikoval. František Ficner ho v kronice popisuje jako velkého muže, „tatíčka Masaryka“ nebo také „prezidenta Osvoboditele“, který v rozhodné chvíli vždy ukázal svou velikost. Novým prezidentem se stal ministr zahraničních věcí – dr. Eduard Beneš. Pro národ je zárukou, že půjde po stopách Masarykových – přichází tedy prezident „Budovatel“.

Roku 1936 byla v Suchohrdlech u Miroslavi na počest Masarykových 85. narozenin zasazena „Masarykova lípa“. U této příležitosti měl projev Johan Sethaler, který komentoval zasazení lípy takto: „Zasazení lípy děláme z lásky k němu, poněvadž jsme s ním spjati užším svazkem, jelikož byl i on v mládí občanem zdejší obce.“

V červnu téhož roku projížděl po státní silnici u Suchohrdel u Miroslavi Eduard Beneš. Byl radostně přivítán všemi vrstvami obyvatelstva, budovy byly ozdobeny praporky.

Druhá světová válka

Dne 30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a Suchohrdly u Miroslavi se staly součástí Německa.

Dne 9. října 1938 vpochodovaly do obce oddíly německé armády. Český kronikář František Ficner musel, stejně jako všichni čeští zaměstnanci a úředníci, po odstoupení pohraničních území odejít do Protektorátu Čechy a Morava.

Kronika byla poté vedena pouze v jazyce německém. Česká státní škola v obci byla uzavřena, děti byly přemístěny do školy německé. Úředním jazykem se stala výhradně němčina. Nastává proces germanizace. Jak v kronice v pozdějších letech popisuje Klement Blatný: „Český člověk ve snaze zajistit rodině slušnější živobytí, dával se do služeb bohatých vládců vesnice, kterými v této obci byli němečtí majitelé půdy. A za chléb byl nucen zaprodat i svůj původ, řeč a národnost.“ A nebyli to jen Němci, kdo lidem v obci škodili, byli to i obyvatelé, kteří ve snaze získat v tehdejším systému nějakou funkci, své sousedy udávali, hlídali je, konali u nich domovní prohlídky a všemožně jim škodili.

O konci války se zachovaly vlastní zápisy od obyvatele obce Josefa Baluska: „Dne 7. května 1945 ráno přeletěla skupina sovětských letadel nad obcí, němečtí vojáci, kteří v té době v obci byli, se schovávají do sklepů domů. V Suchohrdlech u Miroslavi byla umístěna dvě protiletadlová německá děla, avšak žádné z nich v tu dobu nevystřelilo. Sovětská letadla bombardují Miroslav a okolí, v noci osvětlují krajinu. Němečtí vojáci v přestávkách mezi nálety utíkají z obce. Příští den ráno, ještě za šera, obhlíží obec zvědové Rudé armády. V obci zůstaly tři tankové oddíly.“

Později byl ustanoven Místní národní výbor (MNV).

Období poválečné

Po válce byli na základě mírových jednání Němci odsunuti do své vlasti – Německa. Jejich majetky propadly ve prospěch československého státu a byly rozděleny obyvatelstvu obce. Teprve 1. září 1945 byla zahájena výuka na zdejší české škole.

Roku 1950 se v Suchohrdlech sdružilo 31 drobných zemědělců s výměrou polí 165 ha v Jednotné zemědělské družstvo (JZD). O devět let později se ke sdružení přidali poslední zemědělci, kteří dosud kolektivizaci odmítali. Mimo JZD zůstal pouze Josef Petrla s výměrou zemědělské půdy 2 ha. Na konci 60. let byly v obci dva zemědělské podniky: JZD a ČSSS (Československý státní statek).

Zajímavosti z historie obce

• V obci se nachází několik artéských studní.
• V roce 1936 byl v okolí nádraží vykopán hrob z doby bronzové (z doby cca 1 500 př. n. l.). Byly zde nalezeny bronzové nádoby a jiné předměty. Celý nález byl předán Zemskému muzeu v Brně.
• Roku 1953 je v kronice záznam o občanech obce, kteří v „nepřiměřené míře holdují alkoholu“ a vyvolávají hádky a rvačky. Kronikář si stěžuje i na hluk linoucí se z hospod, zvláště pak v neděli.
• V roce 1958 se v nebývalém množství na bramborových porostech rozmnožila mandelinka bramborová.
• V zápisech obce je zmíněn i let do vesmíru, který uskutečnil Jurij Gagarin roku 1961.
• V roce 1966 byla v obci vybudována asfaltová silnice.
• Roku 1968 byl už téměř v každé domácnosti televize.

Pamětihodnosti

• Kostel svaté Markéty