Podivín

Historie

První písemná zmínka o vesnici se nachází v Kosmově kronice z 1. poloviny 12. století a hlásí se k roku 1067 (castrum situm in media aqua Zuartka nomine Podiuin dictum a conditore suo Podiua).

Podivín se nikdy nevyvinul ve větší středisko, vždy byl ve stínu Hustopečí, Mikulova nebo později Břeclavi. Roku 1839 se nicméně jako jedno z prvních měst v českých zemích dočkal železnice, když kolem něj byla vedena odbočka Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi do Brna.

Dne 21. prosince 1950 zde došlo k jedné z nejtragičtějších železničních nehod v českých dějinách, když rychlík vinou signalisty srazil autobus na přejezdu.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Petra a Pavla z první poloviny 13. století
• Kaple svatého Cyrila a Metoděje
• Židovský hřbitov s obřadní vstupní halou; nejstarší ze zhruba 1000 náhrobků je z roku 1694
• Chodby a sklepení – památka stoleté přítomnosti novokřtěnců
• Janův hrad (imitace zříceniny středověkého hradu vystavěná v roce 1807, nachází se v lužním lese na jižním okraji katastru města)

Osobnosti

Rodáci

• Ctibor Bezděk (1872–1956), lékař a spisovatel, propagátor vegetariánství a abstinence
• Hugo Böhmer (1906–1996), novozélandský podnikatel a mecenáš, který financoval opravy židovských památek i místního židovského hřbitova

• Jan Klak (* 1942), ekonom a politik, ministr financí ČSFR
• Jan Kostrhun (1942–2022), spisovatel a politik
• Ctibor Lédl (1928–2021), zemědělský ekonom, profesor
• Milan Ryšavý (1927–2016), houslista a spisovatel
• František Weber (1908–1991), velitel 310. československé stíhací perutě RAF

Další

• Antonín Ferdinand Dubravius († 1756), kněz, v Podivíně působil a zemřel
• Antonín Vojtek (* 1934), malíř, prožil zde velkou část života