Lednice (Okres Břeclav)

Historie

Lednice se v písemných pramenech poprvé připomíná již v roce 1222 jako zemanské sídlo. V polovině 13. století přešla do majetku rodu Lichtenštejnů. Proslulý sběratel umění, hrabě Hartman II. z Lichtenštejna (1544–1585) po sňatku s kněžnou Annou Marií z Ortenburku sice Lednici prodal, ale roku 1575 ji koupil zpět. Patřila pak rodině až do roku 1945, kdy bylo lichtenšte V 16. století byla zdejší fara českobratrská, katolickou víru znovu zavedl roku 1601 kníže Karel I. z Lichtenštejna.

Ze srovnání podrobných historických a současných map vyplývá, že nepatrná jihovýchodní část katastrálního území Lednice náležela do roku 1920 v rámci tzv. Valticka k Dolním Rakousům jako součást katastrálního území Charvátská Nová Ves. Dotyčné pozemky se staly součástí katastrálního území Lednice až během druhé poloviny 20. století.

Po druhé světové válce došlo v původně převážně německé obci k vysídlení starousedlíků a výměně obyvatelstva.

Pamětihodnosti

Zámek Lednice – na místě původní gotické tvrze vznikl v letech 1544–1585 renesanční zámek, obklopený zahradou. Zámek byl na sklonku 17. století barokně přestavěn – z této přestavby se zachovala monumentální architektura zámecké jízdárny a konírny na západní straně zámeckého komplexu – dílo J. B. Fischera z Erlachu. V letech 1766–1772 proběhla klasicistní přestavba zámku a v roce 1815 byly zámecké budovy upraveny ve stylu empíru. Dnešní podoba zámku pochází z poslední přestavby zahájené v roce 1846 v historizujícím novogotickém slohu podle návrhů J. Wingelmüllera (1810–1848) a dokončené v roce 1858 J. Heidrichem. Přestavba zachovala půdorys zámku a projevila se především v úpravě fasád a ve výzdobě zámeckých interiérů. Do komplexu zámeckých budov je vkomponován farní kostel Sv. Jakuba Staršího.
Palmový skleník na východní straně zámku byl zbudován v letech 1843–1845 podle návrhů anglického architekta P. H. Desvignese. Ve skleníku je pěstováno cca 250 druhů tropických a subtropických rostlin a vytváří předěl mezi parterovou a přírodně krajinářskou částí zámeckého parku.
Náměstí v obci Lednice je komponováno v jednotném novogotickém slohu.
Zámecký park – poprvé byl doložen polovině 16. století. Od 30. let 17. století je postupně měněn ve velkorysý barokní park vybavený severně od zámeckého průčelí terasou přístupnou rampami se sochařskou výzdobou. Koncem 19. století probíhaly klasicistní úpravy parku, jež vyvrcholily v letech 1805–1811 v romantickou přeměnu podle projektu architekta Fantiho na přírodní krajinářský park s vysekanými průhledy mezi významnými stavbami. Řeka Dyje byla svedena do systému kanálů a rybníků, kde byly navršeny ostrovy navzájem propojené mosty. Poslední úprava zámeckého parku proběhla v letech 1884–1887, kdy byla parterová část upravena podle plánů architekta Michelliho v novobarokním francouzském stylu s pravidelnou osovou formací stříhaných křovin s kašnami a antickými sochami a fragmenty (při této úpravě byl zbořen původní začátek dnešní ulice Slovácké). Park je významný i po stránce dendrologické – obsahuje 112 druhů jehličnanů a 462 druhů listnáčů.
Minaret – romantická stavba z let 1797–1802 postavená v maurském slohu podle projektu J. L. Hardtmutha, o výšce 60 m, dominanta severního konce zámeckého parku. Z jednopatrové hranolové budovy, v přízemí prolomené 12 arkádami, vyrůstá štíhlá věž, členěná třemi ochozy. Z věže je kruhový rozhled po širokém okolí, zejména po zámeckém parku a celém Lednicko-valtickém areálu, je vidět na Pavlovské vrchy, do Rakouska i na Slovensko.
Lovecký zámeček byl postaven v letech 1805–1806 podle návrhu J. L. Hardtmutha. Je to klasicistní jednopatrová stavba s průčelím prolomená v přízemí třemi arkádami. V prvním patře je lodžie ohraničená šesti toskánskými sloupy na hranolových podstavcích. Pod lodžií je půlkruhově zaoblené podloubí. Stavba sloužila jako hájovna a umožňovala z terasy sledovat hon.
Kostel svatého Jakuba Staršího
Kaple svatého Cyrila a Metoděje
Hraniční zámek – zámek vybudovaný v letech 1816–1827 přímo na tehdejší zemské hranici mezi Markrabstvím moravským a Dolními Rakousy, která zámek půlila a dnes zde tato hranice tvoří katastrální hranici obcí Lednice a Hlohovec. V současnosti se v zámku nachází hotel a restaurace.
Budova železniční stanice z přelomu 19. a 20. století, postavená podle návrhu Karla Weinbrennera za využití barevně glazovaných cihel z poštorenské knížecí cíhelny (dnes PKZ).

Osobnosti

Většina osobností spjatých s Lednicí jsou členové rodu Lichtenštejnů a narodili se nebo zemřeli na zdejším zámku.

Rodáci

Aloisie Marie z Lichtejnštejna (1838–1920), šlechtična, sestra Jana II.
Gundakar z Lichtenštejna (1580–1658), šlechtic a diplomat, zakladatel mladší větve Lichtejnštejnů
Ida Leopoldina Žofie z Lichtenštejna (1811–1884), šlechtična, sestra knížete Aloise II.
Ida Marie z Lichtenštejna (1839–1921), šlechtična, provdaná za Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu
Jan II. z Lichtenštejna (1840–1929), lichtenštejnský kníže vládnoucí 70 let