Kovářov

Historie

Z archeologických nálezů v lokalitě se usuzuje, že osídlení sahá přibližně do devátého století. Oblast byla osídlená díky své výhodné pozici poblíž řeky Vltavy. První písemná zmínka o Kovářově pochází z roku 1220, kdy na tvrzi v obci sídlil vladyka Budilov z Kovářova. Vesnice Kovářov vznikla okolo tvrze, která se podle jedné verze měla nacházet jihozápadně u kostela. Tvrz připomíná vyvýšenina s příkopem a valem. Podle druhé verze bývala tvrz v patrovém domě poblíž hřbitova. Na místě původní tvrze je dnes zástavba. Po Budilovi vlastnil Kovářov vladyka Rynart.

Název vsi pochází od kovářského řemesla. Pravděpodobně zde vedla jedna z tras Zlaté stezky, kde byl Kovářov zastávkou pro kování koní. Na kovářskou tradici odkazuje i dnešní znak, kde je kromě pšeničných a ovesných klasů přítomna podkova.

Později byla vesnice rozdělena do čtyř statků s různými majiteli. Majitelem jedné části vsi byl i milevský klášter. Vlastníkem jiné části vsi byl rod Melicharovský. Třetí díl vlastnili Brusové z Kovářova. Čtvrtým vlastníkem byl Mareš z Vestce. Roku 1421 císař Zikmund jako odměnu za dobré služby při obraně Karlštejna předal okolní vesnice Matěji Brusovi z Kovářova. Po jeho smrti, díky poručníkovi jeho nezletilých dětí, se majetek dostal do vlastnictví Rožmberků. V roce 1461 se stal majitelem obce Jan II. z Rožmberka.

V šestnáctém století byla postavena Janem Hruškou renesanční tvrz nazývaná Nový Kovářov. Na jejím místě se dnes nachází budova staré fary. Po Rožmbercích se majiteli stali páni z rodu Švamberků a od roku 1622 Eggenbergové, kteří ale brzy vymřeli a tak se obec stala majetkem Schwarzenbergů. Kovářov byl přiřazen k orlickému panství. V sedmnáctém století, během třicetileté války, byl Kovářov silně poškozen švédskými, francouzskými a pruskými vojsky. Sousední Zahořany byly vypáleny a zničeny vojenskými pochody, takže se z rozvinutého města změnily v opuštěnou vesnici. V sedmnáctém a osmnáctém století neprocházela ves největším hospodářským rozvojem, ale přesto vznikla většina současných kulturních památek.

Mezi lety 1771 a 1772 byla oblast zasažena morovou epidemií, která způsobila úmrtí 2180 obyvatel. K připomenutí těchto událostí byla postavena nedaleko Kovářova u vsi Zahořany sloupová boží muka. Následný hladomor celou situaci ještě zhoršil. V roce 1886 ale byla vystavěna přes obec silnice mezi Milevskem a Zahořany, což umožnilo další ekonomický rozkvět obce.

Pamětihodnosti

=== Kostel Všech sva

Kostel Všech svatých stojí v severozápadní části návsi. Původ tohoto kostela je datován do konce třináctého století.

Sousoší Kalvárie

Sousoší Kalvárie je umístěno před budovou staré fary. Bylo postaveno roku 1732 a sochy zhotovil sochař Ferdinand Maxmilián Brokoff. O jeho vytvoření se rovněž zasloužil farář Jan Šimon Diviš. Na místo původního dřevěného kříže, který zteřel po první světové válce, se nechal později zhotovit kříž kamenný. V roce 1922 došlo při bouři k poškození okolní lípy a větev zasáhla kříž. V roce 1925 byl poničený kříž nahrazený novým. Okolo kříže jsou barokní sochy Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého v životní velikosti. Jedná se o jedinou kalvárii v milevském regionu a tato státem chráněná památka byla také zapsána v roce 1898 Soupisu památek historických a uměleckých v království českém od p

Dále je na návsi ještě jeden pomník. Ten byl zhotoven Jaroslavem Bardou z Hrazánek v roce 1921. Jedná se o pomník na počest padlým v první světové válce. Na přední straně je zpodobněn voják, který drží svého raněného kamaráda, na druhé jsou jména padlých vojáků za první světové války z Kovářova a okolí (Kovářov, Dobrošov, Klisinec, Vepice, Pechova Lhota, Březí, Zaluží, Radvánov, Vesec, Kotýřina). Byl pořízen z veřejných sbírek místních i krajanů v Americe.

Kříže v obci

• Kříž před vchodem na hřbitov má na svém kamenném podstavci tento nápis: FH 1872. Na štítku kříže je text: „Bůh ti tento život dal, bys jej vroucně miloval, a tak touto svatou láskou blažený se stal. Jednu jenom duši máš, proč tak málo o ní dbáš? Pamatuj: když duši ztratíš, vše ztraceno máš!“
• Kříž na místním hřbitově je na místě původního misijního kříže. Nápis na štítku: „BUĎ VŮLE TVÁ“.
• Litinový kříž před vchodem do kostela Všech svatých má na štítku nápis: POKOJ VÁM a vyobrazení olivové ratolesti.
• Smrčkův kříž stojí na návsi, naproti kostelu, u komunikace do Vesce. Na tomto místě původně stával kříž postavený roku 1866 na památku konce moru. Ten původní kříž byl poškozený autem. Tento novější kříž má na svém soklu dataci 1936 a 1866.
• Litinový Maškův kříž v ohrádce se nachází u silnice vedoucí na Milevsko.
• Slivkův kříž se nachází také na pozemku v zahradě domu u Fumfálkova vršku. Zřejmě je upomínkou na dobu, kdy zde pobývala pruská a francouzská vojska. Na podstavci je tento nápis: PRUS / BIE / WK / 1866 / JPI . Na štítku je psáno: „Pochválen buď JEŽÍŠ KRISTUS“.
• Caltův kříž se nacházel u původní cesty do Pechovy Lhoty, ale díky rozrůstající se zástavbě, je uvnitř obce.
• Rambův (Jirouškův) kříž se nalézá u cesty na Březí v areálu zemědělského družstva. Byl postavený kolem roku 1870 na poli. Nápis na štítku: „Pochválen buď / JEŽÍŠ KRISTUS / Ke cti a chvále Boží věnovali Jan a Marie Jirouškovi„.
• Litinový Hrochův kříž na vysokém kamenném dříku se nachází za obcí u komunikace směrem na Milevsko. Sokl je reliéfně zdobený motivem kalicha a nese letopočet 1889. Na štítku je text: „POCHVÁLEN BUĎ PÁN JEŽÍŠ KRISTUS“.
• Maňákův kříž se nalézá za obcí u komunikace do Vepic po levé straně. Do kamenného soklu je vytesaný letopočet 1896.
• Hlavínův kříž se nachází za obcí. Nápis na štítku: „CHVÁLA KRISTU“.
• Pekárkův kříž se nachází u cesty na Pechovu Lhotu u mlýna. Byl postavený poté, co mlýn vyhořel v roce 1930. Kříž je kamenný a v ohrádce. Spodní sokl má zabudovanou destičku s nápisem: „POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS, NEJSLADŠÍ JEŽÍŠI NEBUĎ MÝM SOUDCEM, ALE SPASITELEM. MŮJ JEŽÍŠI MILOSRDENSTVÍ VĚNUJE RODINA PEKÁRKOVA. 1930“.
• Babkův kříž se nachází na okraji obce ve směru na Vesec před domem čp. 98. Původně tudy vedla cesta do nedaleké Kotýřiny. Při výstavbě nové silnice v roce 1902 zde byly nalezeny tři lidské kostry staré sto let. Podle vyprávění tehdejších pamětníků by se údajně mělo jednat o kostry zavražděných osob. V devatenáctém století se zde v zimě utábořili cikáni. Kosti byly pohřbeny na místním hřbitově. Kamenný kříž je reliéfně zdobený motivem srdce a kalicha. Na podstavci je nápis: „LETA / PÁNĚ / 1869“. Kříž byl poškozený a bez ramen až do roku 2004. V tomto roce ho nechal opravit místní občan.
• Kubíčkův kříž je kamenný a v ohrádce. Nachází se v lese u cesty od Budařovy Samoty směrem na Klisinec. V podstavci je deska s tímto nápisem: „Tento svatý kříž postavil FRANTIŠEK KUBÍČEK z KLISINCE č. 6. na poděkování Pánu Bohu za šťastný návrat ze zajetí ruského a na památku padlých vojínů Klisineckých: KARLA KUBÍČKA, JOSEFA SISMILICHA, AUGUSTINA KOFRONĚ.“ Datace nad deskou je 1924.
• Kříž se nachází zhruba kilometr od obce u rybníka Krajíc u mlýna. Na podstavci je text: Jd 1874. Na štítku je nápis: „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus! 1969“.
• Pazourkův kříž je v poli nedaleko od obce. Dříve zde vedla cesta z Kovářova do Slavoňova. Na štítku je nápis: „CHVÁLA KRISTU“.
• Grůbrův (Foundův) kříž je pouhé torzo (podstavec a malá část svislého břevna) v polích. Dříve zde vedla cesta z obce do Pechovy Lhoty. Cesta byla zrušená, rozoraná a při zemědělských pracích byl kříž poničen.
• Habartův kříž se nachází od kopcem Hůrka u komunikace na Radvánov. Na štítku je prostý nápis „CHVÁLA KRISTU“.

Osobnosti

• Jaroslav Janák (1889–1971), katolický duchovní, vojenský kaplan, generál
• Karel Šprunk (* 1928–2024), katolický filosof, vysokoškolský pedagog, překladatel v oborech filozofie, estetiky a teologie; lingvista a autor divadelních her
• Jozef Gabčík (1912–1942), pozdější parašutista a účastník operace Anthropoid, se v letech 1927 až 1932 vyučil kovářem a zámečníkem v Kostelci nad Vltavou a zároveň v té době navštěvoval dvouletou pokračovací školu v sousedním Kovářově