Krásná Hora nad Vltavou (Okres Příbram)

Pamětihodnosti

Západním směrem od náměstí se nachází kostel svatého Mikuláše z let 1850 - 55, kdy byl nově postaven na místě původního gotického kostela. První písemné zmínky o kostele jsou z roku 1363. Kostel byl založen řádem premonstrátského kláštera v Milevsku. V roce 1839 se původní kostel zřítil a bylo přistoupeno k jeho následné obnově.

Na náměstí barokní mariánský sloup z r. 1772 a kamenný korec na měření obilí pozdně gotického původu, opraven r. 1802, unikátní technická památka. Tato míra sloužila k měření obilí přivezeného na trh.

Dominantou náměstí je budova radnice s radniční věží a hodinami.

V okolí pozůstatky dolování.

U kostela svatého Mikuláše byl v roce 1930 postaven pietní kamenný pomník obětem vojenské letecké tragedie z roku 1929 v milešovském kraji u Předního Chlumu. V spodní části pomníku jsou umístěné podobenky tří vojenských letců ( jeden nadporučík, dva četaři ), kteří zahynuli při pozorovacích manévrech.

Pomník padlým v první světové válce se nachází mezi kostelem a místní školou.

Na východní straně náměstí byla po roce 1554 postavena tvrz. V 16. století pozbyla na významu, od roku 1623 se již neuvádí. Tvrz nezanikla, později byla přestavěna na sýpku.

Sloup se sochou Panny Marie z roku 1772, kostel svatého Mikuláše, kamenný korec i sýpka jsou vedené v Seznamu kulturních památek v okrese Příbram

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1341. V říjnu tohoto roku král Jan Lucemburský zastavil Krásnou Horu, společně s nedalekým Milešovem, Petru z Rožmberka. První počátky dolování započaly v první polovině 14. století. Doly byly zdrojem příjmů pro hornickou osadu, pozdější hornické město. Historie milešovských a krásnohorských dolů je těsně spjata. Práva milešovských a krásnohorských havířů potvrdil následně roku 1351 Karel IV., 1458 Jiří z Poděbrad, 1478 Vladislav Jagellonský, 1539 Ferdinand I.. V roce 1576 byla Krásná hora koupena Lobkovici, tímto se město stalo trvalou součástí panství Vysoký Chlumec. Roku 1620 mělo stavovské vojsko, vedené vojevůdcem Anhaltem, ležení v Krásné Hoře a okolních vesnicích.

Z tehdejších obyvatel městečka vlastnoručně podepsali správnost katastrální mapy tito (při přepisu respektujeme tehdejší pravopis):

Wenczl Zapotocky Starší Obce
Gan Kubczu
František Sedláček Saused
Anton Joh. Nemecžek Saused
Jan Prochaska Saused

(nad nimi je podpis Josefa Krotty, představeného vyměřovací komise)

V minulosti horní město při ložiscích zlata a antimonu, největší rozvoj dolování na přelomu 15. a 16. století.

Městem byla Krásná Hora pravděpodobně již za Jana Lucemburského, ale přesněji není o získání tohoto statusu nic známo. K žádosti o jeho obnovení přiložila obec jako důkaz trhový řád z 19. století, jehož pečeť uvádí Krásnou Horu s titulem město. Dnem 29. února 2012 byl Krásné Hoře nad Vltavou status města obnoven.

V Krásné Hoře jsou dvě restaurace a ordinace praktického lékaře a lékaře pro děti a dorost. Zubař zde ordinaci nemá. Základní školu navštěvuje 110 dětí v 8 třídách.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany
1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany
1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany
1949 Pražský kraj, okres Sedlčany
1960 Středočeský kraj, okres Příbram
2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932

Ve městě Krásná Hora u Sedlčan (800 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

lékař, zvěrolékař, 3 autodopravci, cihelna, cukrář, čalouník, drogerie, hodinář, 2 holiči, hospodářské družstvo, 5 hostinců, hotel, hrnčíř, klempíř, 2 koláři, 3 kováři, kožišník, 6 krejčích, obchod s kůžemi, mechanik, 2 mlýny, obchod s obilím, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 2 pekaři, 30 rolníků, 6 řezníků, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Krásnohorská Kampelička, Okresní hospodářská záložna v Sedlčanech, obchod s hospodářskými stroji, 3 obchody se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky. 2 trhovci, 6 truhlářů, 2 zahradníci, 2 zámečníci, 2 zedničtí mistři

V obci Krašovice (přísl. Mokřice, Vrbice, 365 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

cihelna, 2 hostince, kovář, obchod s kůžemi, 2 mlýny, obchod s peřím, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky, truhlář, vápenka

V obci Podmoky (přísl. Proudkovice, Přední Chlum, 490 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

cihelna, hostinec, kovář, 2 krejčí, 2 mlýny, 2 obuvníci, švadlena, tesařský mistr, 2 trafiky

V obci Vletice (přísl. Hostovnice, 260 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

2 cihelny, hostinec, kolář, kovář, 2 mlýny, 3 rolníci, 2 trafiky

V obci Zhoř (přísl. 3vastalova Lhota, 300 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

hostinec, kovář, mlýn, 2 rolníci, trafika