Vsetín

Historie

Nejstarší historie

První zmínky o Vsetínu pochází z let 1297–1308 a popisují městečko Setteinz v údolí řeky Vsetínské Bečvy, s mlýnem a kostelem. Roku 1308 byl řádem templářských rytířů pronajat Vokovi z Kravař. Rozhodující vliv na vývoj města měla kolonizace ve 13. a 14. století. V 16. století se na území Vsetínska rozšířil chov koz, z nedalekého Slovenska. Chov koz byl postupně nahrazen chovem ovcí. Tuto činnost vykonávala především čeleď, nazývaná valaši. Tento název se později vžil jako obecné označení obyvatel regionu. V polovině 15. století byla na pravém břehu řeky Vsetínské Bečvy, v lokalitě dnešního Horního náměstí, vystavěna tvrz, jež byla v 17. století přestavěna na zámek.

Rekatolizace a třicetiletá válka

Roku 1609 vyženil vsetínské panství Albrecht z Valdštejna, pozdější císařský vojevůdce. Na Vsetínsko povolal jezuity, za účelem rekatolizace místního obyvatelstva. Náboženský a s ním spojený hospodářský útlak vedly až k několika vlnám odporu obyvatelstva, tzv. Valašského povstání, na pozadí třicetileté války. Vzpoury vyvrcholily pro Valachy prohranou bitvou u Vsetína před branami města 26. ledna 1644 a následnou popravou asi dvou set vzbouřenců na zdejším vrchu Šibeník, což byla jedna z nejmasovějších poprav v národní historii. Rebelie evangelíků pokračovaly i později, definitivní uklidnění přinesl až toleranční patent z roku 1781. V průběhu třicetileté války se Vsetín rozšířil z Horního města i na levý břeh řeky Bečvy.

Roku 1663 poplenil Vsetín turecko-tatarský vpád. Neznámý vsetínský kronikář napsal: „Roku 1663, dne 6. Oktobra vpadl Turek na Vsetín a pozajímal lidu mladého sebú mnoho a zmordoval selského lidu 676 osob nad Hovězím na Provazném a nocoval s táborem svým v panském dvoře.“

Roku 1708 během povstání v Uhrách Vsetín přepadli a vypálili uherští kuruci.

Průmyslové období

V první polovině 19. století bylo město ovlivněno technickou revolucí. K prvním továrnám patřily cukrovar, parní pily, továrna na sirky, roku 1868 byly založeny sklárny. Nejvýznamnějšími podniky konce 19. století však byly továrny na výrobu nábytku bratří Thonetů a Jakuba a Josefa Kohna. Na konci 19. a na začátku 20. století bylo město napojeno na železnici, začala stavba městské elektrárny, nemocnice, škol a dalších veřejných zařízení. V roce 1909 se město stalo městem okresním.

V roce 1919 otevřel místní občan Josef Sousedík v budově bývalé pily stavitele Londina ve Vsetíně-Trávníkách novou provozovnu na výrobu elektrických strojů „Závod na výrobu elektrických strojů pro stejnosměrný proud, Josef Sousedík – Vsetín“. V roce 1921 změnil název své firmy na „Elektrotechnická továrna – Josef Sousedík, Vsetín – Morava“. Po světové válce byla firma znárodněna a nesla název MEZ Vsetín s.p., od roku 2011 TES Vsetín s.r.o.

Město postihla hospodářská krize ve 30. letech 20. století, jejíž dopad zmírnilo až založení závodu Zbrojovka Vsetín v roce 1937. Díky této továrně došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel Vsetína během první poloviny 40. let 20. století, neboť kvůli zbrojnímu průmyslu se do města přistěhovaly početné skupiny dělníků z Brna. Po válce se naplno projevily problémy způsobené rychlým nárůstem počtu obyvatel: nedostatek bytů a zařízení občanské vybavenosti. Město se v té době orientovalo na těžký průmysl. Do roku 2003 byl sídlem okresního úřadu.

Pamětihodnosti

• Vsetínský zámek
• Římskokatolický kostel Nanebevzetí P. Marie
• Maštaliska – tzv. bývalý Panský dům z roku 1710
• Stará radnice (1720–1721)
• Nová radnice
• Barokní kamenná socha Neposkvrněného početí P. Marie na Horním náměstí
• Evangelický kostel Dolního sboru z roku 1782
• Evangelický kostel Horního sboru z roku 1827
• Kamenný kříž z roku 1775 na Dolním náměstí
• Nemocniční kaple svaté Růženy z Limy
• Obnovený pomník prezidenta Masaryka
• Pomník na místě, kde byla nacisty vypálena synagoga (díky iniciativě Ericha Kulky)
• Židovský hřbitov se jmény obětí holokaustu na pamětní desce.
• Meteorologický sloup z roku 1925 s prvky art deco, po přemístění nyní v parku před sokolovnou.

Osobnosti

• Matouš Václavek (1842–1908), spisovatel
• Karel Bubela (1846–1908), podnikatel a politik, poslanec zemského sněmu
• Michal Urbánek (1849–1923), architekt, stavitel
• František Sova (1853–1940), zakladatel vsetínského muzea
• Jan Bubela (1855–1889), český hudební skladatel, botanik, autor herbáře a časopiseckých článků o moravské flóře.
• Karel Bubela mladší (1872–1943), podnikatel a politik, poslanec zemského sněmu
• František Hlavica (1885–1952), akademický malíř
• Emil Hlavica (1887–1952), sochař a grafik
• Richard Pavlík (1889–1966), historik a pedagog
• Josef Sousedík (1894–1944), podnikatel a odbojář
• Rudolf Welt Mandl (1894–1948), objevitel efektu gravitační čočky
• Rudolf Hlavica (1897–1971), sochař a řezbář
• František Hradil (1898–1980), hudební skladatel a pedagog
• Josef Zamazal (1899–1971), malíř
• Záviš Kalandra (1902–1950), historik
• Stanislav Mašata (1903–1948), varhaník a skladatel
• Ludvík Klímek (1907–1959), akademický malíř
• Josef Stelibský (1909–1962), pianista a hudební skladatel
• Erich Kulka (1911–1995), spisovatel, historik a novinář
• Evžen Erban (1912–1994), ministr
• František Vavřínek (1914–1978), pilot RAF
• Vladimír Vlček (1919–1977), režisér a scenárista
• Vladimír Juřík, (1925–1992), partyzán a docent Univerzity Karlovy
• Antonín Pospíšil (1925–2021), katolický kněz.
• Bohumil Peroutka (1926–1969), pedagog, regionální historik a následovník Jana Palacha.
• Jarmila Šuláková (1929–2017), folklorní zpěvačka
• Mirka Pokorná (1930–2017), klavíristka
• Kornelie Němečková (1932–2024), výtvarnice
• Jiljí Hartinger (* 1935), akademický malíř
• Antonín Kaderka (1937–2017), malíř a pedagog
• Mojmír Bártek (* 1942), skladatel a pedagog
• Jindřich Štreit (* 1946), fotograf a pedagog
• Eliška Balzerová (* 1949), herečka
• František Segrado (1955–2021), herec, zpěvák a výtvarník
• Mirek Topolánek (* 1956), politik
• Jiří Homolka (1966–2024), středoškolský pedagog, předseda Klubu českých turistů
• Robert Goláň (* 1971), fotograf
• Roman Vojtek (* 1972), herec
• Martin Hába (* 1973), malíř, výtvarník
• Lenka Zbranková (* 1973), herečka
• Petr Klímek (* 1974), ekonom a pedagog
• Miroslava Obrová (* 1975), paraatletka
• Tomáš Paprstka (* 1992), cyklokrosař
• František Gebauer (* 1946), právník

Zajímavosti

• Roku 1865 dorazili do Texasu vsetínští imigranti a založili tam osadu jménem Vsetin. Osada se tam nachází dodnes, asi 115 km jihovýchodně od Austinu. Austin je mimo jiné významná firma působící ve Vsetíně.
• Tomáš Garrigue Masaryk navštěvoval město často ještě jako profesor a poslanec vídeňské říšské rady za Valašsko. Jako prezident Československa navštívil město 24. června 1928.