Chlumec

Historie

== Nejstarší zmínky

Chlumecko bylo zřejmě osídleno už v době bronzové, z pozdější doby pochází nálezy dvou římských mincí, císaře Vespasiána a Antonina Pia. Poválečné vysídlení německého obyvatelstva se nevyhnulo ani ostatnímu původnímu obyvatelstvu obce a následoval příchod nových lidí z vnitrozemí.

Celý zámecký areál byl po válce převeden pod nově vzniklý státní statek, který v něm zřídil sklad sena, čímž zahájil jeho postupnou devastaci. Definitivní tečku po něm udělal požár v roce 1958, který zámek zcela zdevastoval. Jeho trosky byly zbourány v souvislosti s výstavbou silnice číslo 13 pod obcí. Areál starého zámku, stejně tak jako pivovaru postupně chátral, až v sedmdesátých letech došlo k jeho likvidaci. Ve stejné době také zanikl zámecký park.

I v době komunistické totality se měnilo území Chlumce. V květnu 1976 byl k Chlumci připojen sousední Stradov a byl pro ně zřízen společný Místní národní výbor (MNV). Sloučení bylo motivováno vytvořením většího hospodářského celku zemědělské výroby, Chlumec se měl stát střediskovou obcí. Stále se rozvíjející těžba hnědého uhlí v okolí postupně likvidovala řadu obcí a jejich obyvatelstvo bylo přesídleno mimo jiné právě do Chlumce. Důsledkem byla výstavba panelových sídlišť na konci 70. a v 80. letech a tedy narušení venkovského rázu obce. Podle zrušených obcí jsou dnes v Chlumci pojmenovány některé ulice, například Zalužanská, Vyklická nebo Tuchomyšlská. Další rozšíření obce následovalo 1. 7. 1980, kdy byl k Chlumci připojen Žandov, a to i proti vůli jeho občanů – o připojení rozhodlo plénum ONV v Ústí nad Labem.

Od 1. ledna 1986 byl Chlumec společně s Chabařovicemi začleněn do města Ústí nad Labem, které se současně stalo statutárním městem. Jejich správním orgánem byl v té době Obvodní národní výbor 2 Ústí nad Labem-Chlumec, který sídlil v Chlumci. Chabařovice byly odsouzeny k úplnému zániku kvůli uhelným ložiskům pod jejich územím a v blízkém okolí.

Po roce 1989

Po revoluci v roce 1989 byly plány těžby přehodnoceny a 1. září roku 1990 se ObNV 2 Ústí nad Labem-Chlumec rozpadl. Chlumec se tedy opět osamostatnil, v rámci jeho území byl v té době ještě Přestanov. Kromě toho se obnovila samostatnost Chabařovic, Roudníků a zbylého území Hrbovic, Vyklic a Zalužan. V té době byl také opraven kostel, jubilejní památník bitvy i všechny kaple v katastru obce. Díky telnickému starostovi Jaroslavu Doubravovi byly opraveny věžní hodiny kostela sv. Havla. Místní referendum v Přestanově konané 12. září 1992 přineslo dosud poslední územní změnu, a to osamostatnění Přestanova od 1. ledna 1993. Obec Chlumec se od 1. ledna 1999 evidenčně členila na části Chlumec, Žandov, Stradov, Český Újezd a Střížovice.

Obecní zastupitelstvo požádalo 7. září 2011 o určení obce Chlumec městem. Žádost podpořily výsledky obecní ankety, v níž podání žádosti podpořilo 316 osob a proti se vyslovilo jen 66 osob. Usnesení zastupitelstva se odvolává též na skutečnost, že již Kosmova kronika zmiňuje počátkem 12. století Chlumec jako oppidum (město), nikoliv jako oppidulum (městečko). Důvodová zpráva zastupitelstva uvádí, že získání statutu města nepřináší žádné výhody v současnosti, ale může se ukázat jako výhodná kdykoliv v budoucnosti. Také je to možnost, jak obnovit a posílit postavení Chlumce při jednáních s různými partnery a institucemi, a je to též záležitost pocitová, prestižní a prezentační. Dne 26. června 2012 vláda vyjádřila se žádostí souhlas. Dne 21. srpna 2012 byla obec rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR povýšena na město. Od 1. července 2006, kdy vstoupila v platnost novela zákona o obcích upravující udělování statusu městyse a města, se jedná (po Dobřichovicích) teprve o druhou obec, které byl status města na základě splnění obecných podmínek udělen nově, nikoliv pouze navrácen. Ještě před povýšením na město, 17. dubna 2012, obec obdržela dekret o udělení znaku a vlajky (dosud používaný znak nebyl oficiální). K 19. září 2012 byly jako samostatná evidenční část obce vyčleněny bývalé Hrbovice, které tvoří exklávu města.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Havla

Podrobně|Kostel svatého Havla (C Kostel svatého Havla byl postaven na místě staršího gotického chrámu sv. Gotharda, postaveného již před rokem 1359. Roku 1590 jej nechal chlumecký hrabě Petr Kölbl přestavět v barokním slohu. Za bitvy 1813 byl kostel poškozen a v letech 1847–1849 přestavěn podle návrhu J. Katze a A. Schmöcha v historizujícím slohu. V průčelní věži se nachází zvon z r. 1687 od Mikuláše Löwa. Pod ním ve stejném patře jsou dva ocelové závěsy pro větší zvony, zabavené během druhé světové války – dnes prázdné. Rovněž v tomto patře v okně jsou dva zvonovinové cymbály, rozeznívané hodinovým strojem, dosud funkční, bez ozdob. Do zdi kostela byly zabudovány historické renesanční náhrobky šlechtické rodiny Kölblů z Geisingu. Staly se tak dalším pozoruhodným doplňkem jeho dnešní vznosné katedrální architektury. Kostel je vybaven neogotickým zařízením. Neopomenutelné jsou také původní varhany z dílny bratrů Fellerových z nedalekého Libouchce z roku 1852. Slavnostní vysvěcení se konalo 18

Roku 1680 se prohnal krajem mor, který si vyžádal mnoho obětí po celých Čechách, například v nedaleké Krupce zemřela téměř třetina obyvatel. Jako výraz vděku za ochránění před nákazou nechal chlumecký hrabě Jan František Kolovrat Krakovský, syn prvního Kolovratského majitele panství, vys

• Křížová cesta začínající u kostela svatého Havla a končící u kaple Nejsvětější Trojice na Horce
• Tři smírčí kříže ve městě a jeden v horách nad obcí
• Renesanční náhrobky uvnitř kostela a na jeho severním průčelí
• Pomník padlým vojákům první světové války na návsi z roku 1935
• Chlumecká kaple Panny Marie Bolestné v horách nad obcí při Chlumecké stezce
• Sloup se sousoším Piety na návsi
• Socha Ecce homo před kostelem svatého Havla
• Původní roubené stavení za farou č.p. 23, tzv. Martínkovna
• staleté duby v bývalém zámeckém parku