Chabařovice

Pamětihodnosti

Kostel Narození Panny Marie

Kostel, doložený k r. 1352. Dnešní podoba pochází z konce 17. století, kdy byla původní stavba i s velkou částí obce zcela zničena požárem.

Zaniklý evangelický kostel

Kostel z r. 1899 byl r. 1987 jako zchátralý zbořen.

Kaple sv. Jana Křtitele

Kaple s věžičkou se nachází na okraji obce při silnici do Předlic. Pochází z r. 1765, od r. 1999 patří pravoslavné církvi. V průčelní věžičce zvon, údajně se jedná o lodní zvon z Ruska.

Kaple sv. Michaela

Hřbitovní kaple z r. 1611. Po velkém požáru Chabařovic v r. 1697 nechal chlumecký hejtman Kristián Hypisch na vlastní náklady do kaple pořídit zvonek, aby se jím mohlo vyzvánět k bohoslužbám, protože kostel o své zvony přišel. Kaple je dnes bez zvonu.

Kostel sv. Václava v Roudníkách

Kostel z 2. poloviny 15. století stojí na návrší na okraji obce, dominanta. V kostele se zřejmě nenachází žádný zvon, všechny byly zrekvírovány. Doložen je zde zvon z r. 1573 od Brikcího z Cimperka.

Zaniklá kaple sv. Anny ve Vyklicích

Kaple z r. 1730 stávala na návsi ve Vyklicích do r. 1970, kdy byla spolu s obcí zbořena. Její zvon byl zrekvírován v r. 1917, po I. světové válce sem byl dodán litinový zvon z Chabařovických oceláren Arnold-Kress.

Další pamětihodnosti

• Sloup se sochou Panny Marie na náměstí
• Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
• Dvě mytologické sochy před průčelím bývalého muzea
• Renesanční radnice se šatlavou na Husově náměstí
• Pamětní deska Marie Kršňákové
• Hospoda U Zlaté srnky na náměstí 9. května

Muzea

• Soukromé muzeum kávových mlýnků - 9. května 322
• Muzeum města Chabařovice - Husovo náměstí 3

Historie

Počátky stálého osídlení se datují do 11. století. Za nejstarší písemnou zmínku o osídlení místa je považován seznam farních kostelů pražské arcidiecéze z roku 1352, kde je uvedena ves Kagrnitz jako poddanská ves panství Rýzmberg.

Název Chabařovice se ustálil koncem 15. století, německý název byl Karbitz. V roce 1520 byly Chabařovice zmiňovány jako městečko s právy vaření piva a výroby sladu. Ferdinand I. Habsburský v září 1549 udělil právo užívání městského znaku (lva na skále mezi dvěma branami) a pečetění zeleným voskem.

Město postihla třicetiletá válka, zejména v souvislosti s napoleonskou bitvou u Chlumce roku 1813. Brzy se však z krize zotavilo.

Roku 1882 se v Chabařovicích udála první masová stávka v Čechách.

Již před vznikem Československa byla v Chabařovicích jedna ze dvou českých škol na Ústecku. Za první republiky tvořili Češi asi třetinu chabařovického obyvatelstva, převládalo německé obyvatelstvo.

Uhlí bylo v okolí města objeveno v roce 1774. Zpočátku pomáhalo prosperitě města, v poslední čtvrtině dvacátého století však kvůli těžbě uhlí bylo naplánováno zrušení Chabařovic k roku 1997. V roce 1991 však vládní rozhodnutí tento záměr zrušilo.

K 1. lednu 1986 byly Chabařovice spolu s obcí Chlumec a městem Neštěmice připojeny k městu Ústí nad Labem. Důvodem bylo, že Ústí nad Labem se snažilo dosáhnout limitu 100 000 obyvatel, aby splnilo tehdejší podmínku pro zřízení městského národního výboru. Chabařovice a Chlumec se od Ústí opět odtrhly v roce 1990.