Hrob

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282, V roce 1341 byla do Hrobu přeložena dálková cesta, která původně vedla přes Osek. To pozitivně ovlivnilo rozvoj obce, stejně jako intenzivní hornické podnikání v širším okolí. Podle soudu historiků se Hrob již za vlády Karla IV. stal městem (poddanským). Těžba stříbra, eventuálně dalších kovů, byla hlavním motorem ekonomiky města. V průběhu druhé poloviny 14. století se středoevropské hornictví dostává do krize, což se nepochybně projevilo i na úpadku Hrobu, který se znovu vzmáhá až po polovině 15. století. V roce 1458 král Jiří z Poděbrad potvrdil městská privilegia. V letech 1477–1478 město Hrob získává právo užívat znak a také právo pečetit červeným voskem. V 16. století se znovu rozvíjí hornická činnost. Do evropských dějin se zapsal zdejší protestantský kostel z roku 1614, který byl 11. prosince 1617 srovnán se zemí ozbrojeným oddílem oseckého hejtmana na příkaz pražského arcibiskupa Jana Lohelia.) vedla k 2. pražské defenestraci a stála na počátku třicetileté války.

V červnu 1884 se u Hrobu konala tajná konference anarchistů, na níž byly zvoleny agitační a teroristický výbor (v jeho čele stál horník Karel Štipák) a bylo rozhodnuto o vybudování tajné tiskárny v Hluboké u Liberce. Všechny plány byly vyzrazeny policii, která ještě v prosinci 1884 členy hnutí zatkla. Štipák byl v květnu 1885 zastřelen. Zatímco vzpomínková literatura dělnických vůdců přisuzovala jeho smrt spíše vnitřním rozporům mezi českými anarchisty, dobové policejní přehledy uváděly, že měl Štipák před svou smrtí duchcovským úřadům ohlásit shromažďování dynamitových patron určených k atentátům ze strany anarchistů-horníků. Je tedy možné, že Štipák byl jedním z obávaných agentů provokatérů, a právě proto byl zabit.

V letech 1938 až 1945 byl Hrob v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.

Pamětihodnosti

Viz též|Seznam kulturních památek v Hro

Kostel svaté Barbory

Kostel sv. Barbory, postavený v průběhu středověku, byl v 19. století novogoticky přestavěn. V průčelní západní věže se nachází zvon z roku 1587 od Wolfa Hilgera a zvon z roku 1874 od Julia Herolda. V minulosti je zde doložen ještě zvon z roku 1640 od Zachariáše Hilgera, který se dnes nachází v klášteře v Oseku, zvon z roku 1792 od Josefa Pitschmanna a blíže neznámý zvon z roku 1760. V západním okně věže se nacházejí dva litinové hodinové cymbály.

Evangelický kostel Vzkříšení

Kostel navržený ateliérem Schilling & Gräbner z počátku 20. století. Za první světové války byly původní zvony zrekvírovány, v roce 1920 sem byly pořízeny z Bochumské ocelárny dva ocelolitinové zvony. Nad nimi se nacházejí dva černě natřené litinové cymbály, rozeznívané každou čtvrthodinu hodinovým strojem.

Další pamětihodnosti

• Kaple z roku 1904 na okraji města u cesty do Nových Verneřic. V průčelní věžičce se nachází zvon.
• Socha svatého Josefa na náměstí
• Socha svatého Valentina
• Kašna na náměstí
• Radnice
• Fara
• Městem vede památkově chráněná železniční trať Most – Moldava v Krušných horách

Osobnosti

• Benedikt Venusi (1751–1823), duchovní
• Alfred Paulus (1827–1864), houslista a violista