Klíny

Pamětihodnosti

• Přírodní rezervace Černý rybník
• Dřevěná zvonice

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1355, kdy Slavek z Rýzmburka jmenoval ke klínském kostelu sv. Antonína kněze. Založení obce nejspíše souvisí s důlním podnikáním v Krušných horách ve 14. století. Páni z Rýzmburka drželi Klíny až do konce 14. století. V roce 1398 prodal Boreš (IX.) mladší míšeňskému markrabímu Vilémovi I. hrad Rýzmburk, klášter v Oseku a město Duchcov. Součástí tohoto zboží pravděpodobně byly i Klíny. V roce 1459 se majetek vrátil české koruně. Město Duchcov získal v roce 1527 Děpolt z Lobkovic na Bílině. Jeho syn Václav v roce 1538 získal panství Duchcov včetně Klínů. Posléze se Kíny staly součástí panství mosteckého hradu. V roce 1585 hrad i s panstvím koupil Ladislav Popel z Lobkovic a v této souvislosti jsou zmiňovány i Klíny. Další zpráva o Klínech pochází z roku 1618 jako příslušenství tvrze v Horním Litvínově, jehož majitelem byl Václav Vilém z Lobkovic (1592–1621. Jeho syn František Josef zemřel zemřel bezdětný a tak panství zdědila jeho manželka Polyxena Marie z Talmberka. Ta se v roce 1642 provdala za Maxmiliána hraběte z Valdštejna. Po její smrti v roce 1651 veškerý majetek včetně Klínů přešel tomuto rodu. Od té doby byly Klíny součástí panství Duchcov-Horní Litvínov. Po třicetileté válce byla zastavena těžba a obyvatelstvo nalézalo obživu jako dřevorubci nebo při výrobě dřevěného uhlí. V létě 1680 postihla obec morová epidemie.

Kíny byly součástí valdštejnského panství Duchcov-Horní Litvínov až do zrušení poddanství v roce 1848. Po roce 1850 se stala samostatnou obcí v okrese Most.

V roce 1870 byla dokončena stavba nového kostela sv. Antonína Paduánského. Stavba od počátku trpěla spodní vodou a byla zhruba o 100 let později zbořena.

Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva, takže došlo v obci k velkému úbytku obyvatel, neboť nově příchozí tento pokles nevyrovnali.