Bělušice

Historie

Zdejší tvrz je sice poprvé v písemných pramenech doložena až v roce 1408 jako majetek vladyky z Vchynic, o němž je zmínka ještě roku 1421, ale pravděpodobně zde musela stát již ve 14. století. V roce 1465 držel tvrz spolu se vsí Jiří z Truzenic.

Bělušice se později staly střediskem většího statku, jenž vlastnil v roce 1523 Jan Charvát z Berštejna. V roce 1566 získali Bělušice páni z Bílé, ale už v roce 1570 se vrátily opět do držení Charvátů. V roce 1623 byl Jan Charvát osvobozen z obvinění na účasti ve stavovském povstání v letech 1618–1620, takže mu majetek nebyl zabaven. Po něm držela Bělušice Alžběta Charvátová, která se provdala za Karla Chotka z Chotkova. Majetkem Chotků zůstala ves do roku 1848 a statek si podrželi až do první pozemkové reformy v roce 1925. Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím. Obec patřila do farního obvodu Bečov.

Do roku 1948 byl statek v majetku rodiny Baňků, kdy jim byl zkonfiskován. Poté zde do roku 1990 hospodařily státní statky. V restituci byl majetek vrácen zpět rodině Baňků. Část původní tvrze se pravděpodobně zachovala v obytném domě statku (čp. 1). K areálu patří také salla terrena (čp. 56) postavená kolem roku 1700. Objekt byl v nedávné době zrekonstruován. Hlavní obytná část je obdélníková patrová budova s valbovou střechou, k níž přiléhají hospodářská stavení. Je zpevněna opěrnými pilíři, sahajícími skoro do poloviny její výšky.

Pamětihodnosti

• Tvrz Bělušice
• pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1725 v jihozápadní části návsi
• boží muka