Bečov

Pamětihodnosti

• Kostel sv. Jiljí na návrší v severovýchodní části obce, poprvé zmiňován v roce 1352, v 18. století barokně přestavěn
• Plastika Bečovská Madona ze 14. století, dnes vystavená v Děkanském kostele v Mostě
• Socha Ecce Homo, před dvorem u benzinové pumpy
• Socha sv. Floriána u kostela
• Socha sv. Jana Nepomuckého přesunutá ze zaniklého Mostu
• Socha sv. Jana Nepomuckého přesunutá ze zaniklé vsi Souše
• Sochy Jaro, Léto, Podzim a Zima v atriu základní školy přesunuté ze zaniklé osady Stránce
• Přírodní rezervace Písečný vrch jižně od obce je významné archeologické naleziště
• Přírodní rezervace Milá jihovýchodě od obce
• Přírodní památka Chloumek na západ od Bečova

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327, kdy král Jan Lucemburský udělil Bečov v léno členům německého šlechtického rodu z Bergova. V roce 1420 Bečov získal v léno od císaře Zikmunda Albrecht z Koldic, který již od roku 1407 vlastnil hrad Bílinu. V roce 1502 Těma z Koldic prodal celé zboží včetně Bečova Děpoltovi z Lobkovic. V roce 1613 věnoval Vilém z Lobkovic své manželce Benigně z Kolovrat čtyři vesnice a mezi nimi i Bečov. Od ní získal Bečov, který byl středem panství, ke kterému náležely ještě okolní vesnice Volevčice, Bedřichův Světec, Zaječice, Patokryje, České Zlatníky a Dobrčice v roce 1647 jejich syn Oldřich Adam Lobkovic. Po jeho smrti v roce 1649 zdědila Bečov jeho manželka Anna Marie rozená ze Šternberka, která se v roce 1652 provdala za hraběte Jana z Rottalu. V pozdějších letech přešel Bečov opět do majetku Lobkoviců, kde se stal součástí bílinského panství až do zrušení poddanství v roce 1848.

Po roce 1850 se Bečov stal samostatnou obcí s připojenou osadou Zaječice. Tento stav zůstal nezměněn do roku 1960, kdy byla k Bečovu připojena druhá osada Milá. V roce 1975 bylo k obci připojeno území zaniklé obce Židovice (katastrální území Židovice u Bečova, Kamenná Voda a Stránce).

Nejspíše už v polovině 18. století existovala v Bečově škola. Původní škola stála vedle fary. Nová školní budova byla postavena v letech 1817–1818. Větší škola byla postavena v roce 1899 (dnes sídlo obecního úřadu čp. 126). V roce 1919 zde byla otevřena i česká škola, pro kterou byla v roce 1937 postavena nová budova. Základní škola v obci funguje dosud.

V 70. letech 19. století byla dána do provozu železniční trať Praha-Most-Hrob-Moldava v Krušných horách, která procházela i Bečovem (dnešní trať 126).

V 60. letech 20. století se obec stala tzv. střediskovou obcí, což se mj. projevilo i ve výstavbě panelového sídliště, které změnilo vzhled středu obce.

Osobnosti

• August Labitzky (1832–1903), český houslista, dirigent a hudební skladatel

Odkazy

Reference

1. ↑ Obecní znak a vlajka
2. ↑ Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850–1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512–513
3. ↑ Český statistický úřad ve formátu .xls

Literatura

• J. Sýkorová, Bečov 1327–2007, Most 2007

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bečov ve Wikimedia Commons
• Historie obce

Obec Bečov

Bečov | Milá | Zaječice

Města a obce okresu Most

Bečov • Bělušice • Braňany • Brandov • Český Jiřetín • Havraň • Hora Svaté Kateřiny • Horní Jiřetín • Klíny • Korozluky • Lišnice • Litvínov • Lom • Louka u Litvínova • Lužice • Malé Březno • Mariánské Radčice • Meziboří • Most • Nová Ves v Horách • Obrnice • Patokryje • Polerady • Skršín • Volevčice • Želenice

legenda: město, městys .

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bečov&oldid=12014401“ Kategorie:

• Bečov
• Vesnice okresu Most
• Obce v okrese Most
• Sídla v Českém středohoří
• Sdružení obcí regionu Most-Jih

Skryté kategorie:

• Monitoring:Starosta aktuální
• Údržba:Infobox obec