Krásná Lípa

Historie

Krásná Lípa vznikla zřejmě ve druhé polovině 13. století v důsledku kolonizační činnosti Ronovců, tehdejších majitelů oblasti, v blízkosti hradu Krásný Buk, zničeného v roce 1339. Prvními osadníky bylo zřejmě na třicet rodin kolonistů z Horních Frank. Pod oltářem starého kostela se nacházel kámen s vytesaným letopočtem 1144, což naznačuje, že zde již ve 12. století stával kostel. První písemná zmínka nicméně pochází z roku 1361, kdy jako majitel vsi je doložen Vaněk z Vartenberka. S nástupem reformace je Krásná Lípa v roce 1551 zmiňována jako celá evangelická. O zhruba 100 let později následoval úplný návrat ke katolicismu. V této době b

Od 17. století se ve městě rozvíjelo plátenictví. Podle berní ruly z roku 1654 se v Krásné Lípě v uvedeném roce nacházelo 32 selských statků, čtyři chalupníci a 59 domkářů. V roce 1731 byla ves císařem Karlem VI. povýšena na městys s trhovým právem. V téže době se rozvíjela výroba a zpracování textilu.

V roce 1754 byl postaven farní kostel sv. Máří Magdaleny. Vyzdoben byl plastikami drážďanského dvorního sochaře Františka Pettricha.

K povýšení na město došlo v roce 1870, kdy textilní výroba již měla průmyslový charakter (například nitařský závod Antona Friedricha). O rok dříve (1869) byla obec napojena na železniční síť. Vedle rozvoje průmyslu je 2. polovina 19. století spjata také s rozvojem turismu, 23. srpna 1885 byl v Krásné Lípě pod vedením Johanna Hilleho založen Horský spolek pro nejsevernější Čechy, který se zasazoval o vytváření turistické infrastruktury.

Po první světové válce byl kraj připojen k nově vzniklému Československu, přičemž do poloviny 20. století bylo obyvatelstvo většinou německé.

Po Mnichovské dohodě patřila Krásná Lípa v letech 1938 až 1945 do okresu Rumburk, Správní obvod Ústí nad Labem Říšské župy Sudety v rámci Německé říše.

Po druhé světové válce byli původní starousedlíci na základě tzv. Benešových dekretů vysídleni a jejich majetek bez náhrady zkonfiskován a katolické kostely odňaty církvi. Následoval příliv nového českého obyvatelstva z vnitrozemí, ze Slovenska, tzv. repatriantů a Romů. V Krásné Lípě dnes žije početná romská populace, jejíž podíl oproti zbytku populace roste.

Pamětihodnosti

• Barokní kostel svaté Máří Magdaleny z let 1754/1758 a věží z roku 1777
• Nejstarší dům čp. 254 s kavárnou U Frinda
• Novorenesanční Dittrichova hrobka na městském hřbitově
• Zbořený starokatolický kostel Spasitele
• Městský park
• Ve městě kdysi rostla tzv. Tisíciletá lípa, dnes již zaniklý památný strom.
• Křížová cesta na Kostelním vrchu
• Köglerova naučná stezka Krásnolipskem

Osobnosti

• Thaddeus Palme (1765–1836), učitel a hudebník
• Franz Bendel (1833–1874), skladatel a pianista
• Karlheinz Blaschke (1927–2020), saský archivář a historik
• Carl August Dittrich (1819–1886), textilní průmyslník a politik
• Carl August Dittrich mladší (1853–1918), textilní průmyslník a mecenáš
• Anton Friedrich (1820–1891), průmyslník a politik
• August Frind (1852–1924), akademický malíř
• Dieter Hanitzsch (* 1933), karikaturista
• Wendelin Heene (1855-1913), švýcarský architekt a stavitel
• Antonín Filip Heinrich (1781–1861), skladatel a dirigent
• Karl Hielle (1848-1891), podnikatel, majitel textilní firmy Hielle & Dittrich v Krásné Lípě a politik
• Johann Hille (1852–1925), předseda Horského spolku pro nejsevernější Čechy
• Rudolf Kögler (1899–1949), textilní návrhář a amatérský geolog
• Albin Hugo Liebisch (1888–1965), konstruktér motocyklů Čechie-Böhmerland
• Gerhard Mitter (1935–1969), automobilový závodník, trojnásobný mistr Evropy v závodech do vrchu
• Johann Münzberg (1799–1878), výrobce textilu
• Markéta Popperová (1897–1976), německá fotografka; zemřela zde
• Manfred Preußger (* 1932), skokan o tyči
• Josef Schlegel (1869-1955), rakouský politik, zemský hejtman Horního Rakouska, předseda dvorního účetnictva
• August Strádal (1860–1930), hudební pedagog a skladatel
• Fred Vatter (1915-2004), textilní podnikatel
• Anna Waldhauserová (1860–1946), básnířka a prozaička
• Antonín Alois Weber (1877–1948), biskup litoměřické diecéze