Jiříkov

Historie

Historie města Jiříkova začíná kdesi ve vrcholném středověku. Jiříkov byl údajně založen již mezi roky 1240 až 1300, věrohodnější je ale spíše rok 1346, tedy rok, k němuž se váže první písemná zmínka o obci.

Roku 1756 byla obec povýšena dekretem Marie Terezie na městys s trhovým právem, roku 1849 byly spojeny čtyři obce Starý Jiříkov, Nový Jiříkov, Loučné a Filipov do jedné obce, roku 1914 byl městys povýšen dekretem Františka Josefa I. na město. V letech 1927 až 1930 bylo ve Filipově postaveno kino. V komunálních volbách v roce 1938 projevili zdejší obyvatelé jasné sympatie k sudetoněmecké straně SdP Konráda Henleina a v říjnu 1938 již vítali německou armádu a v nedalekém Fukově (dříve Fugau) i německého diktátora Adolfa Hitlera. Tyto sympatie měly ale také svou dohru po porážce Německa. V květnu 1945 osvobodila Jiříkov 2. polská armáda. V letech 1945-1946 došlo k vysídlení původního německého obyvatelstva na základě Benešových dekretů. Vyhláškou ministra vnitra ze dne 1. července 1947 byl změněn původní název obce – Georgswalde – na Jiříkov. Po roce 1948 byly jiříkovské podniky znárodněny.

V padesátých letech byl postaven sportovní stadion na Rumburské ulici.

Pamětihodnosti

Jiříkovskému náměstí dominuje farní kostel svatého Jiří, který nechala postavit roku 1725 hraběnka Ernestína z Harrachu,

Mezi nejvýznamnější budovy patří například budova spořitelny. Dominantní budova spořitelny pochází z roku 1912. Roku 2011 byla pobočka banky zrušena. Dnes jsou v budově byty a městská policie. Pozoruhodný je balkon, který se nachází ve vyšších patrech budovy a dá se z něj dívat na náměstí. Hodiny ve věži budovy byly během jara 2014 zrekonstruovány a ke stému výročí povýšení Jiříkova na město byl osazen nový elektrický stroj místo původního mechanického. V budoucnu má v této budově vzniknout knihovna. Součástí kláštera Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Londýnské ulici je novorománská kaple Božského srdce Páně z roku 1901.

Filipov

V části města Jiříkova Filipově se poblíž česko-německé státní hranice nachází novorománský poutní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů při klášteře redemptoristů. Kostel, vybudovaný v letech 1873 – 1885 na místě děje tzv. filipovského zázraku z roku 1866, byl v roce 1926 povýšen papežem Piem XI. na baziliku minor. Bazilika ve Filipově není dosud zapsána na seznamu chráněných budov.