Vysoká Pec

Historie

Počátky Vysoké Pece jsou nejasné. Ve vesnici měla stát vysoká pec, jejíž existenci se nepodařilo doložit. Údajně stávala v prostoru domu čp. 7 a poprvé byla zmíněna 5. srpna 1693 v matrice Nového Sedla. Tyto pozemky tehdy patřily k Podhůří. Podle tereziánského katastru z let 1720–1757 ve Vysoké Peci žil mlynář, který hospodařil na pozemcích s rozlohou dvou strychů. Jaroslav Schaller ve své Topografii vesnici se šestnácti domy zaznamenal u lobkovického panství Nové Sedlo – Jezeří.

U Hamerního rybníka stál hamr, jehož pozůstatky zanikly při demolici Podhůří. V padesátých letech devatenáctého století byl mezi Vysokou Pecí a Podhůřím otevřen hnědouhelný důl Karel se štolou Natálie. Později byla na jeho dolovém poli otevřena nová těžná šachta se strojním pohonem. Pracovalo zde dvacet až třicet horníků, kteří denně vytěžili až dvacet tun uhlí, které se dodávalo do textilních továren v Jirkově a Červeném Hrádku. Koncem padesátých let devatenáctého století byl důl těžce poškozen průvalem vody.

K rozvoji vesnice došlo poté, co F. Tetzner vybudoval na dolovém poli dolu Karel těžnou šachtu se strojním pohonem. Její objekt později sloužil k bydlení, jako mateřské škola, kanceláře místního národního výboru a po něm v budově sídlí obecní úřad. Kromě dolu v letech 1864–1884 ve vsi fungovala továrna na zápalky J. Pietschmanna. Na hranici s Podhůřím stál bývalý mlýn, ve kterém se vyrábělo textilní zboží a později v něm probíhala dřevovýroba. Poblíž fungovala pila a nábytkářská dílna firmy Schmatz.

Na začátku dvacátého století bylo ve vsi osm zemědělských usedlostí, ale s výjimkou jediné (čp. 51) nestačily k obživě svých obyvatel, a ti byli nuceni vyhledávat další zaměstnání. Kromě toho tehdy ve vsi fungovaly čtyři hostince, čtyři obchody se smíšeným zbožím, dva řezníci, pekař, dva holiči a švec. K elektrické rozvodné síti byla Vysoká Pec připojena roku 1922. V roce 1926 obec zahájila výstavbu vodovodu.

Na konci druhé světové války do vsi přijel první oddíl Rudé armády večer 7. května 1945. Následujícího dne se sovětský tank na cestě do Drmal střetl s německými vojáky. Při přestřelce padli na obou stranách tři vojáci. Vesnice v té době měla 666 obyvatel, ale z nich bylo jen 36 Čechů. Do konce roku 1946 bylo vysídleno 550 Němců, ale do vyprázdněné vsi se stěhovali Češi, původem čeští reemigranti z Francie a další obyvatelé, takže v roce 1947 jich ve vsi žilo 485.

Nedaleká těžba uhlí v povrchovém Lomu Československé armády vesnici negativně ovlivňovala až do sedmdesátých let dvacátého století. V té době byly rekultivovány první vytěžené oblasti, postavena čistírna odpadních vod s kanalizací, a zájem o bydlení v nově budovaných rodinných domech rostl. K další výstavbě domů vedlo vyhlášení územních limitů těžby v roce 1991. Spolu s růstem počtu obyvatel se rozvíjel i občanský život. Před rokem 2000 byl do vsi zaveden plyn, rozvody elektřiny uloženy pod zem a v roce 1996 byla otevřena nová provozní budova u koupaliště.

Pamětihodnosti

• V centru vesnice stojí třípatrová těžní věž bývalého dolu Karel. Věž je součástí budovy čp. 46, která slouží jako sídlo obecního úřadu.
• památný strom Žeberská lípa
• Do katastrálního území Vysoká Pec severně od vesnice zasahuje přírodní památka Hovězí skály.