Březno

Historie

Rok 1469 byl pro obec významným, protože král Jiří z Poděbrad dne 20. ledna na žádost Jana z Lobkovic a na Hasištejně povýšil vesnici na městečko. Udělil mu také právo pořádat v úterý týdenní trh, zřizovat pivovárečné domy, prodávat maso a provozovat další řemesla. Od arcivévody Ferdinanda koupil roku 1571 chomutovské panství i s Březnem Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Ve městě se v té době šířil protestantismus, což hasištejnským Lobkovicům nijak nevadilo. Bohuslav Jáchym Hasištejnský z Lobkovic však chomutovské panství vyměnil s Jiřím Popelem z Lobkovic, který jako katolík na svých panstvích netoleroval, a protestanty z města vyhnal. Po mocenském pádu Jiřího Popela v roce 1594 mu byl zkonfiskován veškerý majetek a město spravovala královská komora.

Roku 1671 se majitelem Března stal hrabě Maxmilián z Martinic z ahníkovského panství, který pro časté spory měšťanů s Židy židovskou komunitu z města vypověděl. Martinicové se snažili získat zpět patronátní právo od chomutovských jezuitů, ale podařilo se jim to až roku 1737.

V roce 1869 byla ve městě otevřena pošta. Plánovaná stavba železnice z Plzně si vynutila rozšíření cihelny. Roku 1870 byl uzavřen pivovar. O čtrnáct let později ho koupil majitel pivovaru v Horní Vsi, který jej využíval pouze ke skladování piva. Pivovarská nádrž na vodu však po roce 1870 sloužila jako vodojem zásobovaný potrubím ze Studničního vrchu u nádraží. Březno osvobodila Rudá armáda. Jeden její oddíl obsadil již 8. května 1945 stráň nad městečkem, ale dovnitř vjel až následujícího dne, kdy odzbrojil Němce a vzápětí pokračoval směrem k Čermníkům.

Odsun Němců začal v září roku 1945 a probíhal až do roku 1947. Zůstat smělo pouze deset rodin horníků, které se musely vystěhovat ze svých domů. Zároveň začali přicházet noví obyvatelé, kterým byly přidělovány domy zabavené původním obyvatelům.

Pamětihodnosti

Významnou památkou ve vesnici je barokní kostel svatého Petra a Pavla postavený podle plánů architekta K. I. Dientzenhofera z let 1739–1763. K jižní straně kostela byla přesunuta výklenková kaple Panny Marie Klatovské ze zaniklé vesnice Nové Sedlo nad Bílinou.

Dominantou náměstí je empírová radnice z první poloviny devatenáctého století. Její průčelí je zdůrazněné středovým rizalitem s trojúhelníkovým štítem, z jehož vrcholu vybíhá věžička. Pod radnicí stojí skupina soch. Uprostřed se nachází mariánský sloup z roku 1698. Po jeho stranách jsou sochy svatého Josefa z doby okolo roku 1700 a svatého Jana Nepomuckého z doby po roce 1750, ale podle Památkového katalogu pochází nejmladší socha z roku 1732.

K památkově chráněným objektům dále patří budova zemědělský dvůr čp. 86 a boží muka.

Kromě toho měla vesnice dvě kaple. Obdélná hřbitovní kaple Panny Marie Pomocné se sanktusníkem stávala na hřbitově. Druhá, raně barokní z poloviny sedmnáctého století, zasvěcená Panně Marii Bolestné a zvaná Horní nebo Velká, stávala na starším hřbitově na terase u okraje lesa. Zbořena byla v roce 1965.