Slabce

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, kde se nazývala Slabecz, jméno bylo etymologicky odvozeno od termínu slabý či slepý. a roku 1364 se připomíná Jan z Chlumku jako voják ze Slabců (Miles de Slabecz). v roce 1405 patřila zdejší farnost do děkanátu rakovnického. V roce 1785 byla emfyteutickým právem na pozemcích Václava Hildprandta vysazena nová osada, podle osídlení německými osadníky nazvaná Německé Slabce – Teutsch-Slabecz. jsou Slabce městysem.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
• 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník
• 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník
• 1949 Pražský kraj, okres Rakovník
• 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932

V obci Slabce (přísl. Německá Slabce, 516 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, nákladní autodoprava, obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Slabcích, 2 galanterie, holič, 3 hostince, 3 kapelníci, klempíř, 3 koláři, kominík, kovář, 4 krejčí, mlýnské výrobky, mlýn, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, pekař, 3 řezníci, sedlář, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Slabce, 2 obchody se střižním zbožím, 3 švadleny, 3 tesařští mistři, trafika, truhlář, velkostatek Slabce, zahradnictví, 2 zámečníci.

Pamětihodnosti

• Zámek Slabce vystavěl na počátku 18. století svobodný pán František Karel Vančura z Řehnic; současně založil při zámku park. Po Vančurově smrti roku 1713 Slabce změnily několikrát majitele, až je v roce 1754 koupili Hildprandtové z Ottenhausenu. Podnikavý rod s kořeny v Tyrolsku povýšil Slabce na centrum svého rostoucího panství ve zdejším kraji, které zahrnovalo i hrad Krakovec a zámek ve Zhoři. Součástí parku je volně přístupná barokní oranžérie se sochami světců (svatý Jan Nepomucký, svatý Florián, svatý Petr z Alkantary a svatý Václav). V parku jsou ještě další dvě sochy (svatého Jana Nepomuckého pod sportovním areálem a socha svatého Antonína na samém okraji parku za rybníkem při silnici do Svinařova) a tzv. kamenný stůl při cestě od zámku k sala terreně.
• Kostel svatého Mikuláše – původně románská stavba (na jižní vnější straně kostela ve zdivu je románský portál, snad z 12. století), barokně upravená v letech 1787-1789 s věž přestavěna počátkem 19. století.
• Socha svatého Antonína Paduánského
• Socha svatého Františka z Pauly
• Zemědělský dvůr Sadlno
• Fara – spjatá s působením několika významných farářů (pozdější probošt vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach (1831–1911) nebo včelařský odborník a autor prvních českých včelařských knih Josef Antonín Janiš (1749–1821), kterého na průčelí fary připomíná pamětní deska).
• Hřbitovní kaple Nanebevzetí Panny Marie z roku 1869
• Čechův mlýn – první elektrický válcový mlýn v bývalém Československu.

Rodáci

• Karel Burian (1870–1924), pěvec (Rousínov čp. 40)
• Pravoslav Kotík (1889–1970), výtvarník (Slabce čp. 60 u saly terreny v zámeckém parku)
• Barbora Nerudová (1795–1869), matka básníka, novináře a spisovatele Jana Nerudy a dlouholetá hospodyně francouzského vědce Joachima Barrande, objevitele nalezišť zkamenělých trilobitů v nedalekých Skryjích (její rodný dům se nedochoval, stál na místě nynějšího domu čp. 20). Jan Neruda Slabce v dětství několikrát navštívil.
• Friedrich Goldscheider (1845–1897), podnikatel, majitel vídeňské továrny na keramiku a porcelán
• František Zuska (1887–1955), výtvarník (Svinařov čp. 35)