Velké Přílepy

Historie

Území mezi obcemi Velké Přílepy, Roztoky u Prahy, Libčice nad Vltavou, Únětice nebo Černý Vůl a vzdálenější Holubice, Buštěhrad a Slaný patří k nejbohatším archeologickým nalezištím v Čechách, bylo trvale osídleno od neolitu. Byla tu objevena lokalita kultury nálevkovitých pohárů, na jižním okraji obce osada únětické kultury. Z období stěhování národů pochází hrob germánského jezdce. S prvními průzkumy začali ve 2. čtvrtině 19. století Matyáš Kalina z Jäthensteinu a po něm ve 40. letech 19. století, páter Václav Krolmus.

Velké Přílepy byly poprvé písemně zmíněny v dokumentech v roce 1228 jako majetek kapituly katedrály sv. Víta, zatímco "Kamik" daroval král Přemysl Otakar v témže roce abatyši a kapitule kláštera benediktinek sv. Jiří na Pražském hradě. Kamýk byl oddělen od Velkých Přílep až do spojení králem Ferdinandem I..

Během husitských válek se pražští husité zmocnili statků a v roce 1436 je král Zikmund Lucemburský zabavil. Po vypuknutí třicetileté války byly statky protestantů zabaveny, vrátily se Svatovítské kapitule. Roku 1648 Přílepy a Kamýk vyplenily jednotky švédského velitele Königsmarka. .

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
• 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
• 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ
• 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ
• 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

V obci Velké Přílepy (přísl. Kamýk, 692 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: výroba cementového zboží, holič, 6 hostinců, kolář, 2 kováři, kovosoustružnictví, 3 krejčí, 2 kůže surové, 2 mlýny, 3 obuvníci, porodní asistentka, povozník, 10 rolníků, 2 řezníci, 2 sadaři, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kamýk, 2 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, velkostatek.

Pamětihodnosti

V obci nebyl postaven kostel, obec spadá do farnosti v Roztokách u Prahy.

• Kaple Panny Marie v ulici Roztocká, zbudovaná roce 1725. Stavba čtvercového půdorysu s věžičkou, kde je zavěšen novodobý zvon. Fasáda je členěna lizenovými rámy. Původní mobiliář kapličky se nedochoval.
• Kaple sv. Gotharda v ulici Kladenská z roku 1880. Novorománská stavba obdélného půdorysu s půlkruhovou, mírně odsazenou apsidou. Ze sedlové střechy vyrůstá hranolová zvonička.
• Kříž na Kamýcké vyvýšenině, zvané U Křížku
• Pomník padlým v 1. světové válce
• Pomník padlým ve 2. světové válce