Dobrovíz

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1238. Tehdy ves získal klášter na Zderaze darem od Všebora z Hrabišic. Skutečný vznik vesnice se ale předpokládá již v období raného středověku.

Během husitských válek byla Dobrovíz roku 1422 zabrána Pražany, v následujícím období patřila pražským měšťanům. Od 15. prosince 1436 se s posvěcením císaře Zikmunda dostal Dobrovíz do rukou Tvocha z Nedvídkova. Roku 1447 obec připadla Jindřichu Libštejskému z Kolovrat, který ji připojil ke statku Buštěhrad. Během konfiskací počátkem třicetileté války (roku 1620) Kolovratové o Dobrovíz přišli.

V roce 1645 byla obec připojena se statkem Středokluky k Tuchoměřicím, majetku jezuitského semináře sv. Václava a Klimenta. Na tváři Dobrovíze se třicetiletá válka dost podepsala: 8 z 12 tehdejších usedlostí zůstalo opuštěných. Navíc byla zplundrována od té doby neexistující osada Vervenice (stála v místě dnešních božích muk a větrolamu směrem k letišti).

Od dob pobělohorských až o nedávné minulosti ale byla Dobrovíz nejbohatší obcí z panství Středokluky, především díky půdě. Např. v roce 1713 bylo dle očité visitace v Dobrovízi vlastněno 53 koní, 23 volů, 50 krav, 29 jalovic, 175 ovcí, 29 prasat. Jezuitům ves patřila až do 1773, kdy byli jakožto řád zrušeni. Údolím mezi Dobrovízí a Hostouní podle pověsti táhla pruská armáda v roce 1866.

V padesátých letech 20. století se v těsném okolí obce rozoraly meze a vysázely větrolamy. Rozšířením ruzyňského letiště přišla Dobrovíz o přirozené dopravní spojení na východ (Ruzyně) a jihovýchod (Hostivice).

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
• 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
• 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ
• 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ
• 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

V obci Dobrovíz (719 obyvatel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 2 bednáři, obchod s dobytkem, galanterie, elektromláticí společnost, paromláticí společnost, 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, obuvník, pekař, porodní asistentka, 19 rolníků, 2 řezníci, 2 sdaři, 3 obchody se smíšeným zbožím, stavební družstvo Svépomoc, švadlena, trafika, truhlář, zahradník, zámečník.

21. století

Po devadesátých letech a začátku 21. století, kdy byla do Dobrovíze zavedena voda, kanalizace a plyn dochází k pomalé regeneraci vzhledu obce (především historické jádro) a jejímu rozvoji v rezidenční i industriální oblasti (projekt Cargoport nedaleko sjezdu z dokončené D6).

Pamětihodnosti

V obci je od roku 1995 vyhlášena vesnická památková rezervace (soubor lidové architektury). Dále se

• Kaple Panny Marie na návsi je barokní z konce 18. století; před kaplí osazen železný kříž z roku 2011 (na místě staršího, datovaného 1885). V současné době je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Unhošť.
• Výklenková kaple na severním okraji obce, při silnici do Bělok
• Přístupné cesty k plotu letiště Praha-Ruzyně s výhledem k terminálům i ranvejím.
• Archeologické naleziště z paleolitu u vlakové trati (dnes staveniště)
• Skála u Žákova Mlýna směrem k Bělokům, buližníkový výchoz s malým lesíkem a výhledem na Kladno

Zajímavosti

• V místě zaniklých Vervenic zůstalo ještě několik let po válce vojenské ležení. Vojáci pobývali i na druhé straně obce, kde byl v 50. letech založen (a v 60. zrušen) takzvaný "Palpost", z něhož mělo být v případě vojenského konfliktu "chráněno" ruzyňské letiště. Vlivem těchto okolností, zchátralostí místních znárodněných statků a všeobecným deficitem služeb i ve srovnání s okolními vesnicemi si obec po poslední světové válce vysloužila lidový název "Německo".
• Místo natáčení filmové pohádky Tři veteráni.