Libice nad Cidlinou

Historie

V první polovině 10. století zde bylo hradiště, za bojů Čechů se Zličany bylo poškozeno, ale po polovině 10. století nastal rozvoj celého hradiště, jenž byl spojen se jménem knížete Slavníka, zakladatele rodu Slavníkovců. První písemná zmínka o Libici pochází z Kosmovy Kroniky české a vztahuje se k úmrtí knížete Slavníka v roce 981. Podle legend se v Libici narodil druhý pražský biskup svatý Vojtěch. Na Libici bylo sídlo jeho bratra Soběslava, který začal vést samostatnou zahraniční politiku a dostal se do sporu s Přemyslovci, kteří v roce 995 využili jeho nepřítomnosti, dobyli libické hradiště a vyvraždili přítomné členy rodu Slavníkovců. Libické hradiště se stalo jedním z center přemyslovské hradské správy, připomíná se ještě v roce 1108, kdy zde byli na rozkaz knížete Svatopluka vyvražděni Vršovci, a v roce 1130 se ještě připomíná jako centrum hradské správy. Poté bylo hradiště opuštěno a Libice se stala pouhou poddanskou vsí patřící klášteru svatému Jiří v Praze.

V obci Libice nad Cidlinou (1504 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, evangelický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, biograf Sokol, 3 výrobny cementového zboží, cihelna, cukrář, cukrovar Wiesner, 3 obchody s cukrovinkami, časopis Praktický život, výroba čepic, výroba čerpadel, elektroinstalace, 2 holiči, rolnické družstvo, 6 hostinců, továrna na cikorku, klempíř, 3 klempíři, malíř, továrna na napajedla, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, pletárna, pohřební ústav, 12 rolníků, řezbář, 2 řezníci, sedlář, 7 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek Libici nad Cidlinou, stavební družstvo, stavitel, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky, 5 truhlářů, továrna na hospodářské vozy, zednický mistr.

Pamětihodnosti

• Na místě bývalého hradiště se nachází památník slavníkovského hradiště se základy paláce a kostela z poloviny 10. století, rekonstruovanými na základě výzkumů Rudolfa Turka a nově osazeným sousoším svatého Vojtěcha a Radima.
• Kostel svatého Vojtěcha, jenž byl původně zasvěcen svatému Jiří. I jeho původ kladou mnozí badatelé do dob slavníkovských. Do dnešní doby se dochoval v goticko-empírové podobě.
• Evangelický kostel