Zdětín

Historie

První písemná zmínka o Zdětíně pochází z roku 1189, kdy byla ves Zdětín darována Hroznatou Kadeřavým z Peruce křížovníkům svatomařským. V 9. století byl tu farní chrám téhož řádu, který se již roku 1260 připomíná jako farní v dějinách panství benáteckého. Stalo se tak roku 1335 a vykoupil je biskup Jan, který pocházel z rodu pánů z Dražic. Ve válkách husitských ho získal od johanitů Václav Myška z hrádku nad Zámostím (Myškův zámek ve Starém Stránově) jako ves zápisnou kláštera u Matky boží z Malé Strany – Václav Myška z Hrádku byl věrným stoupencem mistra Jana Husa a provázel ho do Kostnice. Roku 1436 měl ves Zdětín i s podáním kostelním v držení řád Maltézských rytířů.

V roce 1437 Václav Myška z Hrádku dobrou vůlí postupuje Zdětín Janovi z Kunvaldu na základě nařízení císaře Zikmunda. Jan z Kunvaldu byl podkomoří českého království, který penězi vypomohl císaři z tísně a získal tím jeho přízeň. Zdětín mu byl dán jako zástava. V erbu měli jeho potomci zlatého korunovaného draka v modrém poli a vládli dlouho Dražicemi. Tak patřil Zdětín k Dražicím, později k panství benáteckému a jen malá část vsi patřila v letech 1505–1533 k Brodcům.

Roku 1512 koupil Dražice Bedřich purkrabí z Donína. (Pánům z Donína patřily na Nymbursku Velelibské dvory, z nichž největší má jméno Zdonín.) Donínští páni vystavěli roku 1526 v Nových Benátkách zámek a trvale se v něm usídlili. Roku 1548 se synové Bedřichovi o panství rozdělili a zboží benátecké dostal Jindřich z Donína. Roku 1560 Ferdinand I. osvobodil Jindřicha z Donína od zástavy na vsi Zdětíně.

V obci Zdětín (přísl. Chrástecký Dvůr, 856 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: autodoprava, výroba cementového zboží, cihelna, 2 holiči, 3 hostince, 2 koláři, konsum Svépomoc, 2 kováři, 2 krejčí, Dodávkové družstvo mistrů krejčovských, obuvník, 2 paliva, pekař, pokrývač, porodní asistentka, povozník, 10 rolníků, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, 2 velkostatky

V roce 2015 byla provedena velká revitalizace návsi, byla vytvořena parkovací místa, odpočinkové zóny a vysázena zeleň.

Pamětihodnosti

• Kostel Všech svatých je gotický, ze 14. století. Kolem byl hřbitov, který byl zrušen v letech 1903–1904 a zřízen nový za vsí při levé straně silnice vedoucí do Benátek nad Jizerou. Původně to byla gotická kaple – dnes kněžiště. Později byla přistavěná obdélná loď, která je však již z části přestavěna v barokním stylu a naposled byla postavena věž podoby komolého jehlanu, která je již v čistém slohu barokním. Věž měla být původně ukončena bání. To jsou nesporné důkazy o několika obdobích stavby. Věž má dvě patra (v druhém jsou hodiny). U kostela na straně východní stála zděná, osmistěnná barokní kostnice, která byla rozbořena v roce 1926. Kostel se hřbitovem byl obehnán zdí. Hlavní oltář je z roku 1682. Po stranách oltáře jsou jednoduché brány s dveřmi. Oltářní obraz na plátně představuje svaté v nebi a pochází z 18. století. Po stranách jsou obrazy svatého Václava a svatého Zikmunda. Druhý je oltář Jana Nepomuckého z poloviny 18. století, s obrazem svatého Jana Almužníka. Dále jsou zde obrazy svatého Antonína a uzdravení Lazara na plátně z počátku 18. století. Obraz z roku 1763, představuje svatého Mikuláše s měšcem. Na zadní straně je poznamenáno: „Tento obraz na svug naklad dal postaviti pan Frantissek Swaczina soused Zdietinske na wiecznau Pamatku. Leta 1763 den 2. wiecznau Pamatku. Leta 1763 den 2. Deozemb“. Do roku 1916 byly na hlavní věži 3 velké zvony a na věžičce malý zvonek sanktusový. 30. října 1916, když byly prováděny rekvisice zvonů pro válečné účely, dostavili se do Zdětína maďarští vojíni a sebrali tři zvony: 1. Zvon o průměru 80 centimetrů z roku 1687 – „poledník.“ 2. Zvon o průměru 47 centimetrů pocházející z 15.–16. století, který byl bez srdce a neužívalo se jej. 3. Zvonek o průměru 23 centimetrů z roku 1702 v sanktusníku – „umíráček.“
• Památník obětem první a druhé světové války